Článek
Protestuji, to je nečestné a nesportovní - ikonická hláška Mirka Dušína z Rychlých šípů by patrně zazněla po seznámení se závěry Vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě. Po dlouhé hře o čas se pozůstalí, zranění ani veřejnost nedozvěděli žádnou převratnou skutečnost. Kdo umí číst mezi řádky, ten při čtení zprávy zjistil, že pochybení policie byla patrně vážná, ale nemohlo dojít k jejich přesnému popisu a pojmenování. Důvod? Ve hře byla nade vší pochybnost rezignace policejních generálů, policejního prezidenta a potažmo i ministra vnitra Víta Rakušana. Důsledky? Ohrožení stability vlády. Řešení? Mlčet, mlžit, neříkat pravdu. Pojďme se podívat, jak se to dělá.
Vše musí zaštítit silná figura. Tou Vít Rakušan bezpochyby je. Jeho rétorická výbava mu razí cestu. Na morálku se dnes nehraje, o to je vše snazší. Na začátek pochválí policii, vyjádří neupřímnou soustrast (svou pravou tvář odhalí později v rozhovoru s jednou maminkou) a požádá novináře o klid. Jako rukojmí si vezme zejména pozůstalé. Hyenismus? Nikoliv, praktická politika, kde účel světí prostředky.
Jak se to dělá v praxi? Nejdříve se naoko urychlí interní šetření policie, které se předloží veřejnosti na počátku ledna 2024. Pak se na vše hodí deka a opakuje se mantra o šetření GIBS. Kdo je moc neodbytný, je odkázán na mlčenlivost vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení. Výsledkem je získání půl roku času a možnost se připravit na nepříjemné jednání Výboru pro bezpečnost, kde bezpochyby jedním z nejnepříjemnějších okamžiků byla emotivní výzva k rezignací všech „tří králů“, tedy ministra Rakušana, policejního prezidenta Vondráška a pražského ředitele Matějčka, které vyzvala „face to face“ na jednání výboru 20.6.2024 maminka Elišky Šimůnkové - Necítím z vás dostatek sebereflexe. Naše děti a má dcera vám nestojí ani za omluvu. Slyším lži, to vám jde dobře. Vaše selhání není možné spravit ničím menším než vaší rezignací. Syrová pravda - policie ani v nejmenším nenašla odvahu pro omluvu a vyjádření úcty a soustrasti. Lidskost, empatie. Ani to policie nebyla schopná poskytnout. Místo toho se stala terčem kritiky za způsob, jakým byli rodiče vyrozumíváni o tom nejhorším - že se jim dítě již nikdy nevrátí domů živé. Stupidní dotaz policejní psycholožky - co můžeme zlepšit příště - vše jen podtrhnul.
Téměř tragickou roli sehrál ředitel Matějček, který proslul svým lhaním, jež policejní prezident označil za nepřesné vyjádření (…„Uvědomuji si, že některá jeho vyjádření nebyla zcela přesná, nicméně jsem zároveň přesvědčen, že v žádném případě vědomě nelhal…) Matějček přitom na počátku úporně tvrdil, že policie pracovala s verzí, že hledala sebevraha. Pod tíhou důkazů své vyjádření postupně měnil. Známé je jeho vyjádření o kamerovém systému na Filozofické fakultě, kdy se proti tomu postavila i fakulta samotná. Připomenu ještě jeho největší lež, kdy na tiskové konferenci v lednu tvrdil, že Agáta (lokalizační zařízení, IMSI catcher) „se nasazuje vždycky, když je sebevrah“. Toto jeho tvrzení definitivně padlo ve čtvrtek 23.1.2025, kdy na plánu ve Sněmovně zaznělo, že „tak poprvé o Agátu, čili speciální techniku, požádal ve 14:37 NOC, což je národní operační centrum, na základě toho, že ten jeden z dispečerů, shodou okolností vedoucí té směny, provolal úspěšně toho pachatele.“ Pachatel přitom zapnul svůj mobilní telefon v čase 14:04. Pražská policie tak má v čele buď lháře, vědomého manipulátora anebo osobnostně nezpůsobilého jedince. Matějček svou tragickou roli potvrdil ještě vysvětlováním na bezpečnostním výboru, které už zavánělo absurditou, když uvedl, že uniformované hlídky odjely z budovy na nám. Jana Palacha po „horké stopě“ do Celetné ulice, kde do budovy z taktických důvodů šli pouze policisté v civilním oděvu. Hlídky tedy čekaly skrytě za rohem. Neuvěřitelné.
Od ledna 2024 někteří členové Výboru pro bezpečnost žádali o bližší informace o operačně taktickém řízení policejních úkonů a opatření před střelbou na Filozofické fakultě, tedy v době, kdy policie pátrala po Davidu Kozákovi. Tyto informace podle vyjádření státních zástupců Lenky Bradáčové a dozorující Jany Murínové mohly být poskytnuty. Jak to bylo ve skutečnosti, o tom se veřejnost dozvěděla na jednání Výboru pro bezpečnost dne 20.6.2024, kdy např. Jana Mračková Vildumetzová jasně řekla, že „pokud jsme se na ně ptali, nikdy jsme odpověď nedostali“. Ministr Rakušan i policejní prezident na tuto přímou otázku nikdy přímo neodpověděli. Stačí si přehrát záznamy z jednání. Pouze odpovídali, jak se vše vylepšuje.
Sdělení, že vyšetřovací komise neměla k dispozici celý spis, považuji za vyvrcholení celé klauniády, jejímž jediným účelem byla hra o čas a snaha nechat vše rozmělnit v čase. Argumentačně pak zdatně mlžili Rakušanovi „hlídací psi“ poslanci Letocha a Exner. Exner svou fatální neznalost dokonce předváděl veřejně i v České televizi.
Smutnou roli sehrála i státní zástupkyně Jana Murínová (podrobněji popíšu již brzy), která v dozorové roli zcela selhala anebo ztratila nezávislost. Jinak si její konání nelze vysvětlit.
Závěr komise nepřinesl tedy nic zásadního. Kdo čte mezi řádky, ten pochopí z následujícího bodu, že policie lhala a lže dosud:
a.1.6. Lokalizace mobilních telefonů
• Analyzovat nastavené postupy Policie ČR vyžadování a získávání informací o lokalizaci mobilního telefonu. Vyšetřovací komise zejména doporučuje:
• další průběžné pořizování profesionální techniky pro identifikaci polohy mobilního telefonu,
• zefektivnění schvalovacího procesu použití speciálních prostředků – zjednodušit proces žádosti
• vytvořit strategii komunikace, včetně její četnosti, na mobilní telefon hledané osoby (se zohledněním specifik, o jaký typ hledané osoby se jedná – pohřešovaný, podezřelý, pachatel TČ apod.) při využití standardních metod zjištění dostupnosti mobilního telefonu (např. obsah hovoru či SMS, který by neměl vzbudit podezření).
• Pravidelně školit policisty, aby věděli, jak systém lokalizace mobilních telefonů funguje a co a jak ovlivňuje přesnost lokalizace.
O problému s lokalizací MT policie ví dlouhodobě. Jen to dosud neřešila. Uvedená „doporučení“ ukazují na neuvěřitelně zanedbaný současný stav. To opravdu nikdo z odpovědných nevěděl, jak zkostnatělý systém existuje? V případě střelby vše skryl loajální náměstek Kubík pod pojem „ohrožení plnění úkolů policie.“
A jak vše zaštítil ministr Rakušan? Generálským listím, které vše zakrylo. Na tiskové konferenci po jednání vlády 24.4.2024 uvedl: …Mně by neodpustili policisté, hasiči a jeden představitel ANO, že tady jsem neuvedl, kdo z nich se stane generálem. Ve všech případech se bude jednat o hodnost armádního generála a povýšenými budou: plukovník František Habada, ředitel Národního operačního centra… Pro jistotu byl povýšen i ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů, která posloužila jako fíkový list.
Pozůstalí, zranění i veřejnost očekávali po bezprecedentní tragédii zejména jediné - hlubokou úctu, respekt a omluvu ze strany policie za prokázaný řetězec dílčích pochybení a selhání. Toho dodnes nebyl nikdo z odpovědných schopen. Namísto toho se dozvídáme, kolik peněz bude policie potřebovat, aby… Veškeré popsané skutečnosti smutně dokládá dodnes bezejmenný kámen před budovou fakulty. Nepochopitelné.
