Článek
Dcera Stalina utekla na americkou ambasádu. Život Světlany Allilujevové skončil v chudobě
Třetí dítě Josifa Stalina, Světlana Allilujevová, prožila život, který se vymyká jakékoli jednoduché interpretaci. Pokud Stalin neměl o svých synech valné mínění, Světlanu miloval a – alespoň v krátkých okamžicích, kdy byli spolu – jí to dával najevo. Děti sovětských pohlavárů však zpravidla vyrůstaly bez rodičů: vychovávaly je chůvy, guvernantky a vychovatelé, zatímco přímý kontakt s matkou a otcem byl minimální.
Stalinovi bylo čtyřicet let, když se rozhodl podruhé oženit. Jeho vyvolenou se stala osmnáctiletá Gruzínka Naděžda Allilujevová. Po synovi Vasilijovi se 28. února 1926 narodila Světlana. Po matce zdědila husté rusé vlasy i prudký temperament. S panenkami si nehrála, v klučičí partě si vydobyla pevné místo. Přestože jí otec říkal „vrabčáčku“, blíže měla spíše ke kavkazské válečnici.
Světlana na klíně masového vraha a pederasta Lavrentije Beriji.
Když bylo Světlaně šest let, její matka zemřela. Oficiální verze hovořila o zánětu pohrudnice a zaníceném slepém střevu. Ve skutečnosti už Naděžda nedokázala snášet Stalinovo chování a zastřelila se. Pravdu však režim utajil. Světlaně zůstal jen bratr a otec.
„Nikdy nezapomenu na dětství a mazlení s ním, na jeho lásku a něhu,“ vzpomínala později.
V šestnácti letech se bezhlavě zamilovala do prominentního filmaře Alexeje Kaplera. Bylo mu třicet osm let a byl židovského původu. Kapler zřejmě uvěřil, že jeho postavení v sovětské kulturní elitě ho ochrání. Vzhledem ke svým zkušenostem však mohl tušit, že vstupuje do hnízda zmijí.
Když se Stalin dozvěděl, do koho se jeho „vrabčáček“ zamiloval, zuřil. „Proč sis nemohla najít Rusa?“ rozkřikl se. Nakonec pronesl rezignovaně: „Do pekla s tebou, dělej si, co chceš.“
Románek však skončil po roce. Kapler byl na Stalinův popud odsouzen k pěti letům v gulagu ve Vorkutě. Po propuštění v roce 1948 následovalo dalších pět let v pracovním táboře u města Inta.
Politickým vězňům v gulagu muselo patnáct minut na oběd stačit
V roce 1944 se Světlana zamilovala znovu – do spolužáka z univerzity Grigorije Morozova, právníka a ekonoma z Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů. I on byl Žid a Stalin sňatek schválil jen se skřípěním zubů. Narodil se jim syn Josif, ale už v roce 1947 se manželství rozpadlo.
Právě během studií na Moskevské univerzitě došlo k zásadnímu zlomu. V kremelské knihovně narazila Světlana na výtisk časopisu The Illustrated London News. Dočetla se v něm, že její matka nezemřela na nemoc, ale spáchala sebevraždu. Obraz milujícího otce a spravedlivého vůdce se zhroutil.
Když se Světlana otce zeptala, co je na článku pravdy, odpověděl stroze:
„Tvoje matka odešla jako nepřítel.“
Druhé manželství se synem Stalinova blízkého spolupracovníka Jurijem Ždanovem diktátor schválil bez váhání. Potomek prominentní kremelské rodiny, Rus, nikoli Žid. Manželství však vydrželo pouhý rok. Narodila se dcera Jekatěrina a následoval rozvod.
Světlanin život připomínal zlatou klec. Neustále se snažila uniknout stínu svého otce, ale jeho oči ji sledovaly kamkoli se pohnula.
Po Stalinově smrti si změnila příjmení podle matky a v roce 1962 uzavřela třetí manželství s Ivanem Svanidzem, příbuzným z první Stalinovy rodiny. I toto spojení skončilo po roce.
Zlom přišel v Soči, kde se seznámila s indickým komunistou Braješem Singhem. Byl vážně nemocný, ale otevřel jí cestu ven ze Sovětského svazu. Sňatek s cizincem byl i po Stalinově smrti téměř nemožný. Světlana se proto obrátila na ministra zahraničí Alexeje Kosygina, který žádost zamítl.
V roce 1965 se však přece jen vzali. Singh o tři roky později zemřel. Světlana požádala Leonida Brežněva o povolení odcestovat do Indie, aby splnila manželovo poslední přání – rozptýlit jeho popel v Ganze. Brežněv souhlasil.
Netušil, že se Světlana nehodlá vrátit.
Světlana Alilujevová v New Yorku. Rok 1967
V březnu 1967, místo návratu do Moskvy, zamířila na americké velvyslanectví v Dillí a požádala o politický azyl. Šok na ambasádě vystřídala rychlá akce: letecký přesun do Švýcarska a následně do USA. Do New Yorku přiletěla 21. dubna 1968 – v den, kdy východní blok slavil narozeniny Vladimira Iljiče Lenina.
Bylo jí 41 let. Začínala nový život v cizí zemi, bez zázemí a bez iluzí. Uměla jazyk, ale nerozuměla společnosti. Americké občanství získala až po jedenácti letech.
Dlouhá léta ji sledovala FBI, obávající se kontaktů s KGB. Světlana začala psát. Vydala čtyři knihy o svém životě, Sovětském svazu, a především o Stalinovi. Staly se bestsellery. Hledala duchovní zakotvení: byla pokřtěna v pravoslavné církvi, později konvertovala ke katolictví.
V roce 1970 se provdala za architekta Williama Wesleyho Peterse a ve čtyřiceti pěti letech porodila dceru Olgu. Po třech letech se znovu rozvedla.
Světlana Allilujevova v roce 1970
Pokus o návrat do Sovětského svazu se ukázal jako tragická chyba. Příbuzní i známí s ní jednali jako s třídním nepřítelem. „Otec by mě za to zastřelil,“ poznamenala hořce.
Od 90. let žila v chudobě, odkázaná na sociální dávky. Přestala mluvit rusky. Zemřela 22. listopadu 2011 na rakovinu tlustého střeva v domově seniorů v Richland Center ve Wisconsinu. Bylo jí 81 let. Zemřela opuštěná, bez majetku – a přesto jako jedna z nejpozoruhodnějších žen 20. století.
Zdroje
Wikipedia: Svetlana Alliluyeva
https://en.wikipedia.org/wiki/Svetlana_Alliluyeva
Encyclopaedia Britannica: Svetlana Alliluyeva
https://www.britannica.com/biography/Svetlana-Alliluyeva
BBC News: Stalin’s daughter Svetlana Alliluyeva dies
https://www.bbc.com/news/world-us-canada-15931683
iDNES.cz: Dcera Stalina Světlana Allilujevová
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/sovetsky-svaz-josif-stalin-dcera-svetlana-allilujevova-diktator-usa-emigarce.A250813_151057_zahranicni_dtt
Sullivan, Rosemary: Stalinova dcera. Výjimečný a bouřlivý život Světlany Allilujevové.
