Článek
Famadihana, obracení kostí, je velkým svátkem, při kterém jsou nebožtíci seznamováni s tím, co je v rodině nového
Když se chce sejít celá rodina, třeba ke slavnostnímu obědu nebo jen tak, aby spolu strávili hezkou neděli, není to nic neobvyklého. Celou rodinou se samozřejmě rozumí rodiče, děti, prarodiče a další příbuzní. A důležitý dodatek – žijící. Na ty zemřelé vzpomínáme na hřbitovech u jejich hrobů nebo při prohlížení jejich fotografií.
Ale jsou národy, které si mezi sebe, tedy živé, zvou i své příbuzné, kteří již zemřeli. Tedy mrtvé.
Taková rodinná slavnost se na Madagaskaru nazývá „Famadihana“, v překladu „Obracení kostí“. Většinou je impulzem k zahájení oslavy sen. Někomu z rodiny se v něm zjeví zemřelý předek, který si stěžuje na zimu. I oděv už má špinavý a potrhaný, takže je potřeba zakoupit nový.
Obvykle se rodina takto schází jednou za pět až šest let a je to velká událost. Setkání se zesnulými má svoje důvody. Jednak se tím zajistí, že jsou jejich duše v klidu a pokoji a poklonit se svým předkům mají možnost i členové rodiny, kteří bydlí daleko.
Nejdříve je samozřejmě nutné vyjmout tělo zesnulého z hrobu. Při pohřbu bylo zabaleno do pláště, který je už špinavý a potrhaný. Ostatky potřou medem kvůli konzervaci a zabalí do připraveného nového a čistého oděvu. Na novou látku přepíší jméno nebožtíka, aby si je vždy zapamatovali.

Autor: Smarteeee/Wikimedia Commons/volné dílo
Příbuzní tělo vyzvednou do výšky, často je neseno v průvodu nad hlavami ostatních a prochází s ním vesnicí. Doprovodná kapela hraje tradiční songy, lidé tančí, podupávají do rytmu, zpívají a členové rodiny se střídají v nošení těla.
Doma už je čekají stoly plné jídla, pití a další známí nebo přátelé, kteří se z různých důvodů nemohli dostavit na hřbitov. Na takové oslavě se dokonce sejdou i rodinní příslušníci, kteří spolu léta nepromluvili, protože jejich vztahy byly problémové nebo dokonce otevřeně nepřátelské.
Mrtvý je ve svém rodném domě, kde mu pozůstalí ukáží a vysvětlí, co se v něm za dobu jeho nepřítomnosti změnilo. Co a proč přistavěli nebo naopak zbourali. Seznámí ho s novými členy rodiny, nevěstami vnuků a manžely vnuček, s nově narozenými a opatrně nebožtíkovi sdělí, kdo ho po dobu jeho nepřítomnosti následoval na onen svět.

Eric rakotomalala/Wikimedia Commons/volné dílo
Kolem těla, položeného na stole na čistém vyšívaném ubrusu se shromáždí tanečníci, protože hudba a tanec pomáhají vést duchy zesnulých do posmrtného života.
Samozřejmě, že přípravy na Famadihanu jsou rozsáhlé a týkají se celé komunity. Rodiny roky šetří peníze, aby mohly nakoupit nové rubáše, zajistit hostinu i hudebníky. Je to čas radostného vzpomínání, který vyžaduje pečlivé plánování, aby bylo možné náležitě uctít předky.
Po oslavě, která většinou trvá dva dny, jsou zabalené ostatky vráceny do rodinné hrobky. Ta je zapečetěna a mrtví mohou nerušeně v klidu a míru odpočívat až do další Famadihany.
Zdroje: