Článek
Fúrie s medovým hláskem, která dokázala odrovnat sedm manželů
Fúrie byly u Řeků bohyně pomsty a kletby. Říkalo se jim Erínye nebo Lítice. Nezrodily se z mužského semene, ale z kapky krve Úrana, poté co ho vykleštil Kronos. Vypadaly děsivě jako stařeny s křídly zakončenými drápy. Něco jako obrovští netopýři. Obývaly hroby a kovovými důtkami nebo metlami umučily svoji oběť k smrti.
Označení fúrie se dostalo i do našeho jazyka a každý ví, co to znamená. Zuřivou, hádavou a uštěkanou ženskou, které je lepší jít z cesty. Asi každý se s nějakou takovou setkal, ale byly to nejspíš fúrie okresního formátu, zlé, zakomplexované a uřvané osoby. Pokud by člověk potkal fúrii z vyšších pater společnosti, sportovní terminologií z extraligy, zřejmě by už nebyl mezi námi.
Třeba takovou fúrii, jakou byla Američanka Lydia Lockeová. Za ní zůstal slušný hřbitov.
Lydia se začala projevovat jako fúrie už od dětství. Nedokázala mluvit normálně, roztomile žvatlat jako ostatní děti. Jenom ječela. Byl to teror operním zpěvem. Ječela, když měla hlad, ječela po jídle, ječela, než usnula i hned po probuzení. Její rodiče museli mít svatozář a nasměrovali její jekot na operní jeviště. Ve dvaceti letech byla Lydia uznávanou sopranistkou, ale také zpovykanou fúrií.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?search=Lydia+Locke&title=Special:MediaSearch&type=image
Hned prvního manžela rovnou odpráskla. AW Talbot byl sice jednou tak starší gambler, ale kdyby se měli vystřílet všichni manželé, kteří holdují hazardu, muži by se stali podpultovým zbožím. Když ji zmlátil, sešli se u rozvodového právníka, kde se do sebe pustili už natvrdo. Debatu ukončily tři výstřely.
Důkazů bylo dostatek. Očekával se trest smrti. Jenže na lavici obžalovaných seděla smutná a ztýraná kráska, která medovým hláskem promlouvala k porotě o svém trudném životě. Jedno oko nezůstalo suché a subreta byla zproštěna všech obvinění.
Druhý manžel Orville Harrold byl dříve funebrákem, později zpěvákem. Lydia si zřejmě střelbu zamilovala, protože na líbánkách v Itálii opět tasila zbraň, ale netrefila. I přesto s ní zůstal, dokud nebyl přítomen zmlácení lékárníka a rvačce s pokojskou. Železná tyč v rukou rozvášněné manželky ho přece jen přiměla k podání rozvodových papírů.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?search=Lydia+Locke&title=Special:MediaSearch&type=image
Ještě ten samý rok se Lydia vdala za třetího v pořadí. Byl jím námořní důstojník Arthur Hudson Marks. Starý mořský vlk vydržel šest let, než skončil v blázinci. I tam mu volala denně. Volala není úplně ten správný výraz. Řvala na něj jako šílená, vytáhla z něj pár set tisíc dolarů a když peníze došly, oznámila mu, že s ním čeká dítě, ať platí.
Najatý soukromý detektiv ovšem zjistil, že Lydia dítě ukradla v porodnici. Z obvinění se opět vylhala. Byl to prostě omyl.
Čtvrtým manželem byl její asistent Harry Dornblaser, který se chtěl spasit útěkem ještě během líbánek. To se mu sice podařilo, ovšem jeho rozkládající se tělo bylo nalezeno v Clevelandu.
Pátý byl dokonce balkánským hrabětem. Carl Marinovich, který to s ní vydržel pět let. Pak si jednou nechal předložit účty za manželčiny nákupy a utekl.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?search=Lydia+Locke&title=Special:MediaSearch&type=image
O šestém manželovi se ví jen to, že byl.
Posledním, sedmým byl realitní developer Irwin Rose. Usadili se v šestadvacetipokojovém sídle v Yorktownu a provozovali hostinec. Na operní jeviště už to dávno nebylo. Stárnoucí subreta našla zálibu v projížďkách městem v otevřeném voze. Oděna do norkového kožichu, který ráda rozepínala, aby lidé na chodnících viděli, že pod ním skutečně nic nemá.
Tento svazek zůstal bez rozvodu a vyřešila to až smrt. Bývalá operní diva zemřela v poklidu ve svých dvaaosmdesáti letech. Její sídlo poté vyhořelo do základů. Ona sama byla pohřbena na hřbitově Sleepy Hollow. V překladu Ospalá díra.
Zdroje:
