Článek
Genrich Jagoda, syn židovského hodináře, jeden ze Stalinových katů rozpoutal velký teror, který ho nakonec smetl
„Ty kryso, ono na tebe taky dojde,“ zavrčel Genrich Jagoda na svého budoucího nástupce ve funkci velitele tajné Stalinovy policie. Krvavý skrček Ježov si vychutnával převahu nad svým bratrem ve straně, aniž by tušil, že skončí stejně. S kulkou v týlu v Lubljanské kobce podle hesla „soudruh soudruhovi vrahem“.
Dějiny bolševiků byly plné intrikánů, sadistů a vrahů. Ti vyžadovali vládu nebo předsednictví pevné ruky a bezskrupulózní odstraňování každého, kdo se momentálně nehodil. I kdyby to byl soudruh nejbližší a spolubojovník od mládí.
Autor: Okhrana/commons.wikimedia.org/volné dílo
V Rusku byl státní teror vždy součástí vládnoucího režimu. Carský režim měl Ochranku, po změně režimu bolševici metody práce tajné policie výrazně zdokonalili. Navíc se za vlády komunistů zavedla taková „hezká tradice“, že šéfové tajné služby sami končili v mučírnách a na popravištích.
Jagoda se přidal k bolševikům v létě roku 1917. Po boku Sverdlova se účastnil Říjnové revoluce a po převzetí moci bolševiky začal být aktivní v tajné polici s názvem Čeka, kterou založil Felix Dzeržinský. Ten sice neskončil s kulkou v hlavě jako ostatní soudruzi, ale s horolezeckým cepínem.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?search=genrich+jagoda&title=Special:MediaSearch&type=image
Genrich Jagoda mířil výš, stal se členem různých komisí a orgánů a v roce 1923, po přejmenování Čeky na OGPU, se stal druhým místopředsedou této organizace. V boji o moc mezi Stalinem a Trockým se přidal ještě se Zinovjevem a Kameněvem na stranu Stalina. Bezskrupulózní brutální Stalinův kat se konečně dočkal a v roce 1936 byl jmenován lidovým komisařem pro vnitřní záležitosti. Stanul v čele bolševické tajné policie s téměř neomezeným vlivem.
První vlnu čistek rozpoutal Jagoda už v roce 1933. Během pátrání po vnitřním nepříteli strany byly povražděny tisíce lidí a další desetitisíce byly odeslány na otrocké práce do gulagů.
Gulag jako „nápravné zařízení“ byl výtvorem Genricha Jagody. Nápad využít zajaté k práci jako otroky se zrodil ve Stalinově hlavě. Realizace přešla na Jagodu. První gulag, Solovecký tábor zvláštního určení, vznikl už za Lenina. V roce 1920 v něm dřelo, trpělo a umíralo více než 100 000 vězňů. Jen při stavbě Bělomořského kanálu jich za otřesných podmínek zahynulo zhruba 250 000.
Autor: vnikitskom.ru/commons.wikimedia.org/volné dílo
S Jagodou byla spojena také řada obvinění z travičství. Nechal založit tajnou laboratoř na výzkum a výrobu jedů. Možná se v něm ozvaly vzpomínky na dětství, kdy jeho otec pracoval jako asistent lékárníka. Jeho zájem o jedy mohl pocházet právě z oněch dob dětství a mládí. Podle badatele Arkadije Vaksberga nechal Jagoda otrávit na Stalinův příkaz i svého dobrého kamaráda Maxima Gorkého a jeho syna.
Ale skutečný teror nastal v zemi po vraždě Sergeje Kirova. Stalin využil Kirovovu vraždu jako záminku k zahájení velkých čistek mezi jeho někdejšími spolupracovníky. Bývalí nejbližší přátelé a vysocí komunističtí šéfové padali jeden za druhým. Na mučeních se přiznávali ke špionáži a zradě socialismu, než skončili v popravčí komoře nebo v gulagu, odkud se málokdo vrátil živý. Celkový počet povražděných se odhaduje na čtvrt miliónu.
Jagoda jako šéf NKVD řídil proces proti Zinovjevovi a Kameněvovi. Jeho lidé dokázali z obou bývalých soudruhů vymlátit přiznání, kterým si podepsali rozsudek smrti.
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1930_jagoda.jpg
Před pár lety byl Bucharin jedním z nejvýše postavených soudruhů a Stalinův přítel a Jagoda se snažil vetřít do jeho přízně. Což se nyní, po jeho procesu a popravě, stalo Jagodovi osudným. Jenže Bucharin představoval pro Stalina konkurenci a všemocný šéf tajné policie Jagoda se dostal do Stalinova hledáčku. A to byl vždy počátek konce.
Nejdříve byl Genrich Jagoda sesazen z čela NKVD, poté odstraněn z ostatních funkcí, vyloučen z komunistické strany a 4. dubna 1937 byl zatčen. Obviněn byl z protistátní činnosti a ze spiknutí.
Na rozdíl od Bucharina, jenž se i přes mučení odmítl přiznat k jakémukoliv podílu na Kirovově smrti, Jagoda se ke všemu doznal. Dne 13. března 1937 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později byl v jedné z podzemních cel Lubjanky zastřelen. Zemřel stejně jako ti, které v Lubjance sám posílal na smrt.
ZDROJE:
