Článek
Šarbat Gula z titulní strany National Geographic skončila v uprchlickém táboře v Pákistánu. Po návratu do Afghánistánu uprchla před Tálibánem do Itálie
Steve McCurry byl fotograf s příslušným vzděláním. Ale lákala ho místa, kde se něco dělo, a tak odjel do Asie. Fotil v Indii a v místním převleku se dostal přes pákistánskou hranici do Afghanistánu. Zaznamenával běžný život na ulicích, v mešitách a na bazarech. To už několik roků poskytoval Sovětský svaz Afghánistánu svoji „nezištnou internacionální pomoc“, po které v zemi zůstalo přes milion mrtvých Afghánců a pět milionů jich uprchlo za hranice. V Íránu a Pákistánu většinou skončili v uprchlických táborech.
Fotografovi se podařilo dostat zpět přes hranici i s exponovanými filmy, které měl ukryté v oblečení. Fotografie byly otisknuté v mnoha novinách a časopisech, kde dokumentovaly hrůzy války. Samozřejmě, že v tisku tábora míru a socialismu se neobjevily. Psal se rok 1984.
Autor: Emilytaege/commons.wikimedia.org/volné dílo
Na jedné z fotografií byla tvář dívky se zelenýma očima, červeným šátkem volně přehozeným přes hlavu a zvláštním výrazem vzdoru. Byla mnohokrát uváděna na hlavních stránkách prestižních časopisů jako National Geographic, dostala se na plakáty a do kalendářů. Tvář neznámé bezejmenné dívky se stala nejznámější a nejpublikovanější fotografií své doby. Začalo se jí přezdívat „Afghánská Mona Lisa“.
Uběhlo sedmnáct letech a časopis National Geographic zorganizoval výpravu se záměrem najít dosud bezejmennou a neznámou dívku. Společně s fotografem navštívili uprchlický tábor v pákistánském Nasir Baghu a vyptávali se lidí na dívku z fotografie. Po několika dnech pátrání našli ženu jménem Šarbat, aby jí ukázali obálku z National Geographic, kde byla ona, pouze o sedmnáct let mladší.
Šarbat už byla vdaná a jako muslimka se na cizího muže ani nepodívala. Svůj portrét viděla poprvé v životě a o senzaci, kterou způsobil ve světě, neměla ani ponětí.
Autor: NATO Training Mission-Afghanistan/commons.wikimedia.org/volné dílo
Její rodiče byli zabiti ostřelovačem ze sovětské helikoptéry. Šestiletá Šarbat se sourozenci a babičkou přešla přes zasněžené hory do Pákistánu. Rodina skončila v uprchlickém táboře. „Opustili jsme Afghánistán kvůli válce. Rusové byli všude. Zabíjeli lidi. Neměli jsme jinou možnost“.
Na konci osmdesátých let se Šarbat provdala a v roce 1992 se vrátila do Afghánistánu. Tam se jim narodily tři dcery, čtvrtá zemřela v kojeneckém věku. Manžel pracoval jako pekař a když se celé rodině podařilo získat falešné pákistánské doklady, přestěhovali se opět do Pákistánu.
V roce 2002 National Geographic zveřejnil celý její příběh včetně současné fotografie. O jejím osudu byl natočen film a v Afghánistánu se stala slavnou.
Autor: Spc. Crystal Davis/commons.wikimedia.org/volné dílo
V roce 2016 pákistánské úřady odhalily falešné doklady k pobytu, Šarbat Gula byla zatčena a po dvou týdnech byla odsunuta do Afghánistánu. Jako známá a populární osoba byla dokonce přijata prezidentem a dostala nový dům v hlavním městě Kábulu.
Přestože byla ve své zemi svým způsobem VIP osoba díky fotografii z dětství, necítila se šťastná. V lednu roku 2017 v rozhovoru pro televizní stanici BBC uvedla:
„Fotografie mi přinesla více problémů než užitku. Stala jsem se slavnou, ale přivedla mě i do vězení.“
Po obsazení Afghánistánu hnutím Tálibán se jako prominentní a známá žena ocitla v nebezpečí. Za pomoci vlády a neziskových organizací byla evakuována do Itálie, kde žije dodnes.
Zdroje:
