Článek
Howard Carter, objevitel Tutanchamona, vykradač hrobky a ti, které stihla faraonova kletba
Když 2. března 1939 ve svém londýnském bytě zemřel osamělý Howard Carter, v jeho nekrolozích se opět připomínala faraónova kletba. Nic na tom nezměnil fakt, že objevitel hrobky Tutanchamóna zemřel na Hodgkinovu chorobu. Jediná neobvyklá věc týkající se jeho smrti byla skutečnost, že tento druh rakoviny lymfatické tkáně postihuje především mladé lidi do třiceti let. A Carterovi bylo šedesát čtyři.
Poté co v roce 1932 Carter opustil vykopávky, žil sám v londýnském bytě. Živil se jako obchodník a jeho sláva postupně bledla.
V zapomnění ovšem neupadl v Egyptě, kde byli přesvědčeni, že Carter Tutanchamonovu hrobku vykrádal a zcizené předměty skončily v jeho soukromé rezidenci.
Svého kolegu Alana Gardinera obdaroval amuletem, který pocházel přímo z hrobky. Dokonce Alfred Lucas, jeden z Carterových zaměstnanců tvrdil, že Carter tajně vylomil dveře do pohřební komory, kterou pak patrně znovu uzavřel a otvor zakryl. Celý pozdější oficiální vstup do hrobky pod dohledem novinářů byla habaďůra.
Vloupal se tam tedy jako dávní vykradači a odnesl si z ní artefakty včetně šperků, které byly po jeho smrti prodány.
Byl dokonce na nějakou dobu egyptskou vládou z hrobky vykázán. Už tehdy upadl v podezření z krádeží, a tak vztahy mezi jeho týmem a egyptskými orgány byly dost napjaté.
Dřevěnou hlavu Tutanchamona jako mladíka, kterou uložil v hrobce číslo čtyři používané jako skladiště, nezapsal do nalezených předmětů. Zřejmě ji chtěl „zprivatizovat.“
Později se na trhu s egyptskými starožitnostmi objevily předměty z Carterovi pozůstalosti, které zjevně pocházely z hrobky. Některé z nich byly k vidění v muzeích, včetně Metropolitního muzea v New Yorku. To v roce 2010 oznámilo, že Egyptu vrátí devatenáct předmětů, které získalo ve 20. až 40. letech, jelikož zjistilo, že pocházejí z Tutanchamonovy hrobky.
Kletba faraonů, o které se často mluví v souvislosti s vniknutím celého Carterova týmu do pohřební komory faraona Tutanchamóna, pochází z nápisů nalezených v soukromých hrobkách.
„Každý vládce, který… učiní zlo nebo špatnost této rakvi… kéž Hemen nepřijme žádné zboží, které nabízí, a nechť jeho dědic nezdědí“. Nápis u vstupu do jedné z hrobek z 9.-10. dynastie.
Podstatně silnější varování je napsáno nad vstupem do hrobky Khentika Ikhekhiho:
„Pokud jde o všechny muže, kteří vstoupí do této mé hrobky… nečistí… bude soud… s ním bude učiněn konec… popadnu jeho krk jako pták… uvrhnu do něj strach ze sebe sama“.
V jiných hrobech už nápis chránící klid mrtvého jasně hovoří o prokletí, seslaném na narušitele: „Prokletí ti, kdo ruší zbytek faraóna . Ti, kdo poruší pečeť této hrobky, zemřou na nemoc, kterou žádný lékař nedokáže diagnostikovat.“
Samozřejmě, že vzdělaní a moderní vědci dvacátého století na podobná varování nedbají a považují je za bludy vytvářené náboženstvím, opiem lidstva, jak pravil jeden soudruh a miliony jiných to po něm papouškovaly.
Neblahé tušení už obestřelo místní kopáče, tedy v marxismu nevzdělané vesničany, když se dozvěděli, že Carterova kanárka spolkla kobra.
To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kobry se v Egyptě vyskytují hojně. Znepokojivé bylo, že kobra se dostala do ptačí klece a po konzumaci kanárka v ní setrvala.
Kobra je symbolem egyptských civilizací, znakem a ochráncem faraonů. Nejenže pozřela vetřelce, ale navíc setrvala v jeho domě. To bylo pro Egypťany jasné znamení, že je zde něco špatně. Stalo se to v tentýž den, kdy Carter s týmem vnikl do Tutanchamónovy hrobky. Byla to 29. listopadu 1922.
Jako první zemřel ten, který celé vykopávky financoval. George Herbert 5. hrabě z Carnavonu. V Asuánu, kde pobýval, ho kousl komár. Následoval zápal plic.
Zemřel 5. dubna 1923 po štípnutí komárem, čtyři měsíce a sedm dní po otevření hrobky. Když Carter řekl, že u vstupu do hrobky viděl šakala, který vypadal jako Anubis, bůh smrti a posmrtného života, Carnavona to upřímně rozesmálo.
Egyptolog Arthur Weigall předpověděl smrt hraběte do šesti týdnů. Carnavon byl do měsíce a půl mrtvý a zemřel 5. dubna 1923 v hotelu Continental-Savoy v Káhiře. Kousnutí od komára bylo na stejném místě jako rána na tváři Tutanchamona.
Dalším, kdo vstoupil do hrobky, byl George Jay Gould I. Finanční dravec ze Spojených států opustil Egypt ve vysokých horečkách a 16. května 1923 zemřel na Francouzské riviéře.
Ali Kamel Fahmy Bey, egyptský princ, byl dne 10. července 1923 zastřelen v pokoji hotelu Savoy manželkou Marqueritou pouhých šest měsíců po svatbě.
Sir Archibald Douglas-Reid zemřel 15. ledna 1924 ve věku 52 let ve Švýcarsku po operaci břicha. Jako radiolog byl přizván k rentgenování Tutanchamonovy mumie.
Sir Lee Stack, generální guvernér Súdánu, byl zavražděn v Káhiře 19. listopadu 1924 na cestě ze svého úřadu. Několik egyptských studentů vypálilo do vozidla salvu výstřelů z revolveru. Sir Stack utrpěl zranění na ruce, břiše a noze. Zemřel druhý den.
Konzervátor, který pečlivě čistil a katalogizoval nálezy, AC Mace zemřel v dubnu 1928 na zánět pohrudnice a zápal plic přesto, že Egypt ze zdravotních důvodů opustil už na jaře 1924. Jiné zprávy hovoří o otravě arzénem.
Diplomat Mervyn Herbert, nevlastní bratr hraběte z Carnavonu, zemřel 26. května 1929 na malárii v Římě.
Richard Bethell, Carterův sekretář, zemřel 15. listopadu 1929 v posteli v káhirském klubu Mayfair. Někdo ho udusil polštářem. Jeho otec za rok spáchal sebevraždu.
Zdroje:
