Hlavní obsah
Věda a historie

Kněz, který se v Osvětimi dobrovolně přihlásil na smrt. Proč se pak církev přela, zda je mučedníkem

Foto: Wikimedia Commons / volné dílo

Maxmilián Maria Kolbe v roce 1939

Když v Osvětimi vybrali deset mužů k smrti hladem, jeden z vězňů vystoupil z řady a nabídl, že zemře místo jiného. Katolický kněz Maxmilián Kolbe svůj čin nepřežil. O desítky let později se ale církev přela, zda lze jeho smrt označit za mučednictví.

Článek

Kněz, který se v Osvětimi dobrovolně přihlásil na smrt. Proč se pak církev přela, zda je mučedníkem

Když esesák ukázal bičem, Franciszek Gajowniczek se rozplakal. Věděl, co to znamená. Z jeho bloku totiž uprchl vězeň a trest byl předem daný: deset náhodně vybraných mužů zemře hladem a žízní ve sklepní cele. Gajowniczek měl ženu a děti. Obával se, že je už nikdy neuvidí.

V tu chvíli vystoupil z řady jiný vězeň. Klidným hlasem řekl, že chce zemřít místo něj.

Jmenoval se Maxmilián Kolbe a byl katolickým knězem.

Pravidla Osvětimi

Rozhodnutí o trestu padlo podle rozkazu Karla Fritzsche, jednoho z velitelů koncentračního tábora Auschwitz. Právě on zavedl kolektivní tresty za útěk a prosazoval metodu hladových cel ve sklepě bloku 11, kde odsouzení umírali bez jídla a vody.

Fritzsch byl původem z vesnice Mokřina u Chebu, tehdy nazývané Krottensee. Před válkou pracoval jako dělník, po vstupu do NSDAP a jednotek SS nastoupil do koncentračního tábora Dachau a později byl převelen do Osvětimi. Dochoval se jeho výrok adresovaný vězňům: „Z tohoto tábora se dostanete jen dvěma způsoby. Buď budete propuštěni, nebo půjdete komínem.“

Foto: pl.wikipedia.org/wiki/Maksymilian_Maria_Kolbe#/media/Plik:Fr.Maximilian_Kolbe_in_1936.jpg, volné dílo

Maxmilia Kolbe v roce 1933 před odjezdem na misie do Japonska

Kněz v táboře smrti

Maxmilián Kolbe se do Osvětimi dostal kvůli své předchozí činnosti. V polském františkánském klášteře Niepokalanów se podílel na organizování pomoci uprchlíkům pronásledovaným nacistickým režimem. Klášterem prošly tisíce lidí, včetně několika stovek Židů.

Kolbe byl vzdělaný muž. Studoval v Krakově a v Římě, kde získal doktoráty z filozofie a teologie. Ve třicátých letech působil jako misionář v Japonsku a založil klášter u Nagasaki, který přežil i shození atomové pumy.

Po návratu do Polska byl dvakrát zatčen gestapem. Podruhé, v únoru 1941, byl deportován do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Bylo mu 47 let a bylo mu vytetováno číslo 16670.

Dobrovolná výměna

V červenci 1941 utekl z Kolbeho bloku vězeň. Následoval obvyklý postup: deset mužů bylo vybráno k smrti v hladové cele. Mezi nimi i Franciszek Gajowniczek, bývalý důstojník polské armády zapojený do protinacistického odboje.

Když Gajowniczek vyjádřil zoufalství nad osudem své rodiny, Kolbe vystoupil z řady a požádal, aby mohl zaujmout jeho místo. Fritzsch souhlasil.

V hladové cele se Kolbe podle svědectví spoluvězňů modlil a povzbuzoval ostatní odsouzené. Po dvou týdnech bez jídla a vody byli naživu už jen tři muži. Esesáci jejich utrpení ukončili injekcí kyseliny karbolové. Stalo se tak 14. srpna 1941. Následující den byly jejich ostatky spáleny v krematoriu.

Uprchlý vězeň, kvůli němuž byl trest vykonán, byl později nalezen mrtvý v táborové latríně.

Foto: Dnalor 01/pl.wikipedia.org/wiki/Maksymilian_Maria_Kolbe#/media/Plik:Fr.Maximilian_Kolbe_in_1936.jpg, CC BY-SA 3.0

Cela smrti v koncentračním táboře Auschwitz, blog 11

Kdo přežil

Franciszek Gajowniczek přežil Osvětim i válku. Naživu našel pouze manželku Helenu, jejich synové zahynuli na konci války při bombardování. Zemřel v roce 1995 – více než půl století poté, co se díky Kolbeho rozhodnutí vyhnul jisté smrti.

Karl Fritzsch válku nepřežil. Podle dostupných údajů se na jaře 1945 zastřelil během bojů o Berlín.

Spor o mučednictví

Kolbeho příběh ale smrtí v Osvětimi neskončil. V roce 1971 ho papež Pavel VI. blahořečil. Tím se však otevřela nečekaná debata: lze Kolbeho označit za mučedníka?

Podle kanonického práva je mučedníkem ten, kdo zemře kvůli nenávisti k víře (odium fidei). Kolbe však nebyl vybrán proto, že byl knězem, ale proto, že se dobrovolně přihlásil jako náhrada za jiného vězně. Někteří církevní právníci proto tvrdili, že jde „pouze“ o hrdinský čin, nikoli o mučednictví v právním smyslu.

Spor trval léta. Znalci jmenovaní Vatikánem dospěli k závěru, že Kolbe nesplňuje přísná kritéria mučednictví. Přesto papež Jan Pavel II. 10. října 1982 rozhodl jinak a prohlásil Maxmiliána Mariu Kolbeho za mučedníka.

Rozhodnutí ukončilo právní debatu. Příběh kněze, který se v Osvětimi dobrovolně přihlásil na smrt místo jiného, zůstal nejen symbolem oběti, ale i výjimkou, která změnila výklad církevního práva.

Foto: Autor:Aw58 /pl.wikipedia.org/wiki/Maksymilian_Maria_Kolbe#/media/Plik:Fr.Maximilian_Kolbe_in_1936.jpg, CC BY-SA 4.0

Obraz sv. Maxmiliána Kolbeho v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Kolobrzegu

Zdroje:

www.auschwitz.org/en/education/e-learning/podcast/the-sacrifice-and-death-of-father-maximilian-kolbe/

www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/Kolbe.html

cs.wikipedia.org/wiki/Maxmili%C3%A1n_Kolbe

cs.wikipedia.org/wiki/Franciszek_Gajowniczek

www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/Kolbe.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz