Článek
Tři synové českého knížete Boleslava II. se slušně řečeno. „nevyvedli“. Byli to pěkní zmetci. Jaromír, Oldřich a Boleslav III. Ten poslední zvaný Ryšavý měl sice jinou matku, anglickou princeznu Adiveu, v českých kronikách označovanou jako Ema.
Jaromír sice třikrát dosedl na český trůn, ale nakonec zemřel na „výsernici“, což se s trochou černého humoru dá také považovat za trůn. Bratr Oldřich sice potomky měl, ale pro jistotu se ho pokusili udusit v lázni.

Karelj/https://cs.wikipedia.org
Nejstarší z bratrů Boleslav III. byl sice na trůnu první ale neměl potomky, což byl, vzhledem k následnictví, vážný problém.
Oba bratři Jaromír a Oldřich ve snaze zachránit si alespoň holý život utekli i s matkou do Bavorska, kde se jich ujal Jindřich II. a po mnoha intrikách a dalších vraždách se mu přece jen podařilo dosadit na český trůn Jaromíra. I s tím, že s vzhledem k jeho ztrátě mužnosti, nastanou další problémy ohledně potomstva.
Zhrzený Boleslav III. si to nenechal líbit, spojil se s polským knížetem Boleslavem Chrabrým a bratra Jaromíra zbavili trůnu. Účelově slepené koalice obvykle nemívají dlouhého trvání a oba Boleslavové se rozkmotřili. A to tak, že ten polský nechal toho českého oslepit. Pak ho nechal hnít ve věži dlouhých třicet let, dokud pretendent na český trůn nevydechl naposledy.
Cesta na trůn pro Jaromíra, v pořadí druhá, byla volná. Jeho ochránce bavorský Jindřich se mezitím stal králem, tak to bylo s takovou protekcí podstatně snazší. Nijak oslnivý panovník to sice nebyl, ale když bylo třeba, Jindřich poradil a vypomohl.
Ale jako by zapomněl na svého dosud žijícího bratra Oldřicha. Ten začal projevovat zájem o trůn obsazený Jaromírem. Vytvořil koalici s již známým polským Boleslavem, a to že oslepil a uvrhl do hladomorny jeho staršího bratra mu zřejmě nevadilo. Právě neschopnost a nesamostatnost Jaromíra byla hlavním důvodem, proč po druhé opustil trůn i zemi. Utekl opět do Říše, jenže politická situace byla zcela jiná než při prvním exilu a jeho tehdejší ochránce Jindřich mu poskytl azyl na dlouhých dvacet let v temné a studené kobce.
Jaromír, kníže české, si trůnu také dlouho neužil, protože do hry vstoupila těžká váha evropské politiky císař Svaté říše římské národa německého Konrád II. A ten z nějakého důvodu vytáhl Jaromíra opět na český trůn. Potřetí! Plán byl usmířit oba bratry a navrhnout, aby se nějak o vládu nad zemí podělili. Což je v politice plán značně naivní. Navíc dospěl Oldřichův syn Břetislav a měl také zájem.
Oldřich se rozhodl vyřešit situaci v duchu rodinné tradice a Jaromíra nechal oslepit. Jako by nestačilo, že je vykastrovaný.
Takže se opět uvolnila cesta na trůn. Jenže Jaromír už toho měl zřejmě dost a když bratr Oldřich zemřel během opulentní hostiny, umožnil, aby se vlády ujal jeho synovec, Oldřichův syn Břetislav I.
Netrvalo to ani rok, když slepého a vykastrovaného, trojnásobného českého knížete probodl na záchodě oštěp muže z rodu Vršovců. Úhlavních nepřátel Přemyslovců.
Podle kronikáře Kosmase, „Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“
Na Vršovce měl Jaromír smůlu. Krátce poté, co usedl na trůn ho na Velízi u Berouna zajali a podle kronikáře „ukrutně ho svázali a nahého, naznak položeného, připoutali za ruce a nohy k zemi kolíky a skákali, hrajíce si na vojenské rozběhy, na koních přes tělo svého pána.“Nakonec byl kníže zachráněn a polomrtvého ho dopravili na Vyšehrad, kde se dlouho ze svých zranění zotavoval.
Takže poslední slovo měli v tomto rodovém sporu opět Vršovci. Nicméně potupnou smrtí zmrzačeného panovníka na záchodě skončily boje a rvačky o český trůn.
Zdroje: