Článek
Obdivovatel Marxe, Engelse a Lenina, kambodžský komunista Pol Pot, pocházel z bohaté zemědělské rodiny. Jeho sestra byla dokonce konkubínou krále.
Bývalo častým jevem, že z dětí, které se narodily v rodinách boháčů, se stali po dosažení moci ti, kteří pod průhlednou záminkou rovnosti všech třídu úspěšných a movitých likvidovali.
Podobně se to mělo i se vzděláním. Ten, který boural kláštery a nechat vraždit budhistické mnichy po tisících, strávil jeden rok v klášteře. Jakmile se dostal k moci, vzdělání, kterého se mu dostalo, občanům své země zakázal. Ty, kteří už vzdělaní byli, nechal brutálně zavraždit.
Pol Pot sám nebyl žádným primitivem z kambodžské džungle. Studoval na několika francouzských školách a po získání stipendia pokračoval ve studiích v Paříži. Ve Francii se začal zajímat o revoluční názory marxistů a pod jejich vlivem se stal komunistou.
Po návratu do Kambodže učil na soukromé škole dějepis a literaturu. Mnohem víc se ovšem věnoval politické agitaci a práci, což vyústilo roku 1960 v založení Komunistické strany Kampučie. Soudruzi si začali říkat Rudí Khmerové.
Jako první cíl si stanovili odstranění vykořisťovatelského královského režimu v čele s princem Sihanukem. Největším zahraničním přítelem Rudých Khmerů se stala Čína, od které se jim dostávalo všemožné pomoci.
Podivuhodným řízením osudu byl princ Norodom Sihanuk svržen a přidal se k Rudým Khmerům ve válce proti nové hlavě státu. Po pětiletém boji vítězně vstoupili do Phomphenu a nastolili rudý teror, komunistickou tyranii.
Cílem marxistů bylo přivést zemi velkým skokem od feudalismu do komunismu. Rovnost všech začali realizovat likvidací měst a nahnáním většiny obyvatelstva na venkov, kde měli vytvořit zcela samostatnou společnost založenou na zemědělství. To, že většina městského obyvatelstva neměla s prací v zemědělství sebemenší zkušenosti, soudruhům nevadilo. Vylidněné hlavní město zabral Pol Pot se svými Khmery a vytvořil z něj centrum nového vedení země.
Občané museli mít stejné oblečení černé barvy, obchod i peníze přestaly existovat. Rybolov a sběr spadlého ovoce byl kontrarevoluční čin. Manželé se mohli stýkat jen ve dnech k tomu určených, a to pouze za účelem plození. Děti potom skončily ve výchovných lágrech. Lidé dřeli na polích nebo v džungli, pokud neskončili rovnou v některé z věznic a mučíren Rudých Khmerů. Národnostní menšiny na tom byly podobně.
Protože škol nebylo potřeba, přeměnili tu v Phnompenhu na vězení a mučírnu. Těmi nejbrutálnějšími metodami tam oddaní soudruzi umučili za čtyři roky vlády 16 000 zatčených. Při osvobození našli vietnamští vojáci naživu pouhých dvanáct mužů, kteří na následky „převýchovy“ zemřeli o pár dnů později. Obviněný byl pouze ředitel věznice.
Celkově čtyřletá vláda marxistů stála život třetinu populace celého národa. Poté, co v roce 1978 vyvraždili vietnamskou vesnici v pohraničí, překročila vietnamská armáda hranice a po krátkých bojích režim Rudých Khmerů padl. Přeživší se svým nejvyšším soudruhem Pol Potem se stáhli do džungle, odkud vedli partyzánskou válku.
Tam se velitelé začali vzájemně obviňovat ze zrady a vraždit mezi sebou. Masový vrah, sadista a komunista Pol Pot zemřel 15. dubna 1998 a jeho mrtvola byla spálena na hranici. Za zvěrstva spáchaná na kambodžském lidu nebyl kromě velitele mučírny v Phnompenhu nikdo potrestán.
Zdroje:
