Článek
Matka nejznámějšího Čechoslováka si své tajemství vzala s sebou do hrobu
Terezie Kropáčková patří mezi záhadné ženy české historie, přestože se narodila před více než dvě stě lety. Její otec byl v Prostějově řezníkem, ale po přestěhování do Hustopečí provozoval hospodu. Našel si tam i nevěstu - dceru místního učitele a varhaníka Kateřinu Ruprichovou. Měli jedenáct dětí, Terezie byla druhá.
Rodina Ruprichová měla rakouské předky, doma se mluvilo německy. V době Tereziina narození téměř neexistovaly české školy, noviny ani divadlo. Obyvatelé měst měli za rodný jazyk němčinu. Pouze na venkově se mluvilo česky nebo moravsky. Obrozenci druhé generace se teprve začínali rodit. Její syn později ve svém životopise napsal, že „matka je Němka“. To bylo v roce 1875. O čtyřicet let později uvedl do záznamu: „Rodem jsem čistý Slovák, bez maďarské či německé příměsi.“
Rodina, dokud žil otec, se měla materiálně velmi dobře. Ale po jeho smrti musela Terezie nastoupit do zaměstnání jako panská kuchařka u jedné rodiny v Hodoníně.
Podle historika Alaina Soubigoua měla nemanželské dítě ve svých dvaceti letech. To byl rok 1833. Chlapec se nedožil ani pěti měsíců.
Dlouho to vypadalo že zemře jako stará panna, ve smyslu neprovdaná. Ale 15. srpna 1849 si vzala za muže kočího Jozefa Masaryka. To jí bylo třicet šest let. Ona vzdělaná, navyklá panským způsobům, z dobré měšťanské rodiny, i když už poněkud postarší. On o deset let mladší, pologramotný kočí z uherské strany, z Kopčan.
Sedm měsíců po svatbě se manželům Masarykovým narodil syn Tomáš. Ohledně jeho otcovství se objevily dvě hypotézy. Biologickým otcem mohl být někdo z rodiny Redlichů. Nebo druhá verze. Otcem budoucího prvního prezidenta Československa byl sám císař František Josef I.
Obě teorie jsou podloženy množstvím indicií, ale skutečné důkazy nemá ani jedna. Často omílaná poznámka v diáři císaře „Kropaczek erl.“ („erledigt“), tedy Kropáčková – vyřízeno se v zápisníku objevuje vícekrát. Ale to je tak všechno. Co bylo vyřízeno jsou pouhé spekulace.
Manželství to bylo harmonické až přímo šťastné. Tvrdí alespoň historici. Jako panský kočí se otec Jozef neměl špatně a jeho pracovní kariéra vyvrcholila funkcí drába. Žili postupně v Hodoníně, v Mutěnicích, v Čejkovicích a v Čejči.
Po odchodu Jozefa do penze v roce 1884 se rodina odstěhovala do Hustopečí. Nejprve si pronajali byt, poté bydleli u svého dospělého syna Ludvíka.
Terezie Masaryková zemřela 22. dubna 1887 na mrtvici a byla pochována na hustopečském městském hřbitově. Její muž ji přežil o dvacet let.
Jedno z největších tajemstvích moderních českých dějin si vzala s sebou do hrobu.
Zdroje:
