Článek
Jít na večerní procházku a zakopnout o mrtvolu, která zamotá hlavy kriminalistů na více než sedmdesát let, to se nestává každý den.
Přihodilo se to klenotníkovi Johnovi a jeho manželce v letovisku Somerton Beach v Austrálii. Tři roky po druhé světové válce, na začátku té další, zvané „studená válka“. I na tak odlehlém kontinentu noviny psaly o špionech a špionážích, o nových ničivých zbraních a agentech cizích mocností. Není tedy divu, že se do těchto sítí zamotala i mrtvola neznámého muže.
Ležel na písku, oblečen do elegantních šatů, vypadal jako spáč zmožený alkoholem. Už se neví, koho prvního napadlo, že neznámý je špionem, ale nápad se uchytil a policie začala pátrat tímto směrem. Případ Somertonského muže začal plnit světové noviny a stal se jedním z nejzáhadnějších nevyřešených případů druhé poloviny minulého století.
Muž byl oblečený v obleku a kravatě a vypadal na čtyřicet nebo padesát let. V kapse měl jízdenky na autobus a vlak, žvýkačky, nějaké zápalky, dva hřebeny a krabičku cigaret. Neměl peněženku, hotovost ani průkaz totožnosti.
Značky na jeho obleku byly odříznuty a soudní znalci měli podezření, že byl otráven. Podle koronera byl použit vzácný jed, který se „velmi brzy po smrti rozloží a nezanechá žádné stopy“. Konkrétně strofantin. Ten se používal k výrobě otrávených šípů.
Na hlavním nádraží v Adelaide našla policie nevyzvednutý kufr, uložený tam byl 30. listopadu. Na muže, který ho tam odložil, si zaměstnanci nepamatovali. V kufru byla cívka oranžové nitě totožné s tou, kterou byla zašita kapsa mrtvého neznámého. Pečlivě byly odstraněny veškeré stopy po totožnosti majitele zavazadla. Všechny značky a štítky byly pečlivě odstraněny. Obsah kufru k objasnění totožnosti nijak nepomohl.
Při opětovném prohledávání osobních věcí objevil vyšetřovatel malou kapsu, všitou do pasu kalhot mrtvého. Uvnitř byl pevně svinutý maličký útržek papíru, který po otevření obsahoval dvě slova tištěným písmem: „tamam šud “. Byla to perská slova pocházející z knihy perského básníka Rubijata Omara Chajjáma, napsané ve 12. století. Ona slova znamenají v překladu: „Je to hotovo“ nebo „dokončeno“.
Na scéně se objevil Ronald Francis s výtiskem knihy a zvláštním příběhem. Krátce po nalezení těla viděl tuto knihu v autě svého švagra. Prý ji tam někdo hodil, protože auto často nezamykal. Poslední stránka byla vytržená. Útržek nalezený u mrtvého dokonale odpovídal chybějící části z přinesené knihy.
Na zadních deskách objevili detektivové telefonní číslo. Patřilo zdravotní sestře Jessice Thomsonové. Ta přiznala, že knihu Rubajját dala muži jménem Alfred Boxall. Muž byl vypátrán a onu darovanou knihu stále vlastnil. Jenže ta byla zcela neporušená, takže útržek papíru ukrytý v kapse mrtvého muže musel pocházet odjinud.
Pokud šlo o identifikaci mrtvého z pláže, rozhodně popřela, že by ho znala. Až v roce 2014 její dcera Kate v televizním pořadu řekla, že si myslí, že její matka lhala a muže znala.
Další výtisk knihy přinesl na policii muž, jehož identita byla chráněna pseudonymem „XYZ“. Opět byla neznámým vhozena do otevřeného auta se staženou střechou. A z knihy byl vytržen proužek papíru obsahující ona perská slova „tamám šud“ z poslední stránky.
Na zadní straně knihy bylo pět řádků textu psaných velkými písmeny.
WRGOABABD
MLIAOI
WTBIMPANETP
x MLIABOAIAQC ITTMTSAMSTGAB
Armádní i policejní šifranti se pustili do práce, ale bezvýsledně. Kód, pokud to vůbec byl kód, se do dnešních dnů prolomit nepodařilo.
Rok po nalezení těla šli policisté po další stopě. Jistá Roma Mangnosonová oznámila, že jí vyhrožoval maskovaný muž. Má se ‚držet dál od policie nebo jinak…“.
Její muž totiž na policii oznámil, že neznámým mrtvým by mohl být Carl Thompsen, se kterým před válkou pracoval. Maskovaný muž se ještě několikrát objevil u domu Mangnosonoých, ale k fyzickému kontaktu už nedošlo. Brzy poté zmizel pan Mangnoson i s dvouletým synem. Jejich těla byla nalezená v kopcích Largs Bay. Dítě bylo mrtvé, otec Keith v bezvědomí. Příčina smrti dvouletého chlapce nebyla zjištěna.
Pátrání po totožnosti mrtvého, do kterého se zapojili i Spojené státy a země západní Evropy, nevedlo k ničemu. Tělo neznámého muže bylo pohřbeno na hřbitově na útraty Armády spásy. Roky po pohřbu se na hrobě začaly objevovat květiny.
Policie nechala udělat sádrový odlitek obličeje mrtvého s několika prameny jeho vlasů. Nic víc nezůstalo. Hnědý kufr byl zničen v roce 1986 a veškeré svědecké výpovědi zmizely z policejního spisu.
V roce 2007 zemřela Jessica Thomson. To je ta žena, jejíž telefonní číslo bylo nalezeno ve věcech mrtvého a která policii tvrdila, že dotyčného vůbec nezná.
Obě její dcery v roce 2013 poskytly rozhovor v pořadu Channel Nine, ve kterém tvrdily, že jejich matka lhala a mrtvého muže znala. Učila migranty anglicky, zajímala se o komunismus a uměla rusky. S mrtvým tvořila špionskou dvojici pracující pro Sovětský Svaz.
Na žádost dalších příbuzných bylo požádáno o exhumaci těla. Exhumace byla provedena 19. května 2021 s nadějí, že konečně dojde k vyřešení záhady mrtvého muže ze Somertonské zátoky. Podle vzorků DNA z vlasů bylo zjištěno, že mužem je Carl „Charles“ Webb, elektroinženýr.
Důkazy DNA vyvracejí jakýkoli genetický vztah s Jessicou Thomsonovou, jejíž telefonní číslo našli u mrtvého. To, že uměla rusky a zajímala se o komunismus na historku o špionech nestačilo.
Byla konečně záhada muže Somertonu po 73 letech vyřešena? Nebo naopak přibylo nezodpovězených otázek a celý případ dostal nový rozměr?
Žádný z Webbových stále žijících příbuzných v roce 2022 ho osobně neznal.
Kdo a čím byl muž ze Somertonu, záhadný Carl Charles Webb?
Vyšetřovatelům se dodnes nepodařilo rozluštit kód nalezený v mužově knize.
Zdroje:
