Článek
Herodes Veliký byl judským králem bez ohledu na původ. Jeho matkou byla arabská princezna
V zemi Judské bylo tolik králů, že je dokáže vyjmenovat pouze odborník na starověký Izrael. Ale krále Herodesa znají snad všichni. Alespoň podle jména.
Byl to ten, kterého se, podle evangelií, ptali tři mudrci na cestu k nově narozenému králi. Takové řeči by celkem přirozeně každého krále minimálně vyděsily. Oni mají zvláštní královský pud, který jim velí udržet se na trůnu až do konce svých dnů, nejlépe navěky. A jak se začne mluvit o novém králi, byť teprve narozeném, začnou králové hartusit zbraněmi.
Autor neznámý / commons.wikimedia.org/volné dílo
U Herodesa tomu nebylo jinak. Protože se mu nechtělo hledat to jedno jediné dítě, pretendenta na judský trůn, nechal povraždit všechny chlapce do jednoho roku. Počet povražděných neviňátek časem narůstal od tisíců až po statisíce. Demografické údaje hovoří spíše o deseti, maximálně dvaceti dětech, narozených v Betlémě. Díky této události dostal Herodes přídomek Ukrutný. V historických pramenech bývá označen jako Herodes I. Veliký, král Judský.
Králem Judeje byl jmenován v roce 40 př. n. l. římským senátem. Po Jidášovi je v evangeliích druhou nejzápornější postavou. Samozřejmě ve vztahu k povraždění chlapců narozených v Betlémě. Tyto oběti však nebyli z pohledu Židů ničím zvláštní. Vraždit nejen své hypotetické nepřátele bez ohledu na věk, ale i nejbližší členy své rodiny, měl Herodes v genech.
Jeho otcem byl Antipater a pocházel z kmene Edomitů, což byl státní útvar starší než Judea. Po násilné konverzi k judaismu se stal Židem. Matkou Herodesa byla arabská princezna Cypros, takže židovství jejich syna bývá často zpochybňováno.
Autor: Brogi, Carlo / commons.wikimedia.org/volné dílo
Během občanské války Herodes uprchnul do Říma. Díky politickým pletichám ho římský senát vybavil armádou a Herodes opět získal trůn. Zapudil svoji první ženu Doris i se synem a oženil se s hasmoneovskou, tedy židovskou princeznou Mariamne. Měli spolu tři syny a dvě dcery. Sňatek mu sice pomohl upevnit a zlegalizovat právo na židovský trůn, ale v jeho rodině vypukla bouře.
Rodina princezny opovrhovala Herodesovou rodinou pro jejich nízký původ. Na oplátku Herodesova matka a sestra Salomé donášely králi neopodstatněné drby o jeho ženě. Začalo to šuškandou, intrikami a pak došlo na dýky. První byl zavražděn dědeček Mariamné, brzy po něm její bratr Jonatan. Toho probodli na slavnosti, při které byl jmenován veleknězem.
Herodesova sestra Salomé prozradila svému bratrovi, že jeho manželka Mariamné se dopouští cizoložství a Herodes ji nechal zabít. Nepochopitelné bylo, že po smrti ji nechal naložit do amfory s medem, kde zůstaly její ostatky uchované dalších sedm let.
V babylonském Talmudu, hlavní svaté knize Judaismu se píše:
„Sedm let konzervoval její tělo v medu. Někteří říkají, že s ní měl (sexuální) styk, jiní, že ne. Podle těch, kteří říkají, že s ní měl styk, ji nabalzamoval proto, aby uspokojil své touhy. Podle těch, kteří říkají, že s ní neměl styk, jeho důvodem bylo to, že lidé mohli říkat, že se oženil s královskou dcerou“.
Následovali další zavraždění z rodiny Herodesovy ženy a poté šel po vlastní krvi. Prvorozeného syna nechal zavraždit pro údajnou vzpouru a další dva syny, které měl s Mariamné jen proto, že byli poslední princové svého rodu.
Autor: Asaf T. / commons.wikimedia.org/volné dílo
Všem už bylo jasné, že to s královým duševním zdraví není úplně v pořádku. Posílal své zabijáky na všechny strany a nikdo v jeho okolí si nebyl jistý životem.
Zcela opačný vztah měl ke svým poddaným. Lidem byl Herodes oblíbený, protože snížil daně. Kdo by nebyl? Zařídil dovoz obilí z Egypta pro případy sucha nebo hladomoru. Ale hlavně proslul jako význačný stavitel. Nechal postavit množství paláců a pevností. Dokonce celé město Caesarea Maritima, význačný přístav na břehu Středozemního moře. Ale hlavně se do srdcí Židů zapsal jako ten, kdo nechal s velkými náklady obnovit jeruzalémský chrám.
Ke konci svého života už nebylo nejmenších pochyb, že se král Herodes Veliký definitivně pomátl. K psychickým poruchám se přidaly i fyzické. V důsledku nesnesitelných bolestí břicha celé dny a noci prokřičel a jeho svalovinu (prý) rozežírali červi. Možná se jednalo o larvy, které hmyz kladl do otevřených ran. Zápach rozkládajícího se krále, který naplnil jeho palác, málokdo vydržel.
I ve svých posledních hodinách se projevil jako psychopat. Nařídil své sestře, aby z každé židovské rodiny vybrali muže, které na stadionu budou vraždit jeho lučištníci. Slzy prolité pozůstalými měly být zároveň i slzy prolité za mrtvého krále. Sestra rozkaz neuposlechla a zachránila tak život statisícům Židů.
Autor: Brian Jeffery Beggerly / commons.wikimedia.org/ CC BY 2.0
Jen řečnická otázka: Herodes Veliký zemřel ve věku 70 let v roce 4 př. n. l. Kdy se tedy narodil v Betlémě Ježíš? Logicky před rokem úmrtí Herodese, protože mrtví obvykle z hrobky rozkazy nevydávají.
Zdroje:
