Článek
Náhrobek francouzského novináře s boulí na kalhotách přitahuje ženy, které touží otěhotnět
Na pařížském hřbitově Père Lachaise je pohřbeno množství význačných osobností z oblasti kultury, vědy a politiky. Na původ, barvu kůže nebo náboženskou orientaci se nehledí. Stejně tak jako na velikost, tvar a umělecké ztvárnění náhrobků. Některé jsou střídmé, jednoduché, u jiných se kameníci a sochaři snažili o originalitu, která měla vystihovat život nebo dílo dotyčného nebožtíka.
Plocha o téměř čtyřiceti hektarech je pojmenovaná podle pátera Francoise d´Aix de Lachaise, jemuž pozemek patřil. Mezi zhruba sedmdesáti tisíci hroby je jeden, který přitahuje pozornost místních i turistů více než ostatní. Není to kvůli mrtvému, o němž málokdo ví, co byl zač. Jsou náhrobky, které nesou stopy dámských rtěnek. Jim Morrison nebo Oscar Wilde. To byly a jsou jména známá a jejich fanynky jim polibkem vyznávají lásku.
Autor: Eugène Appert/commons.wikimedia.org/volné dílo
Ale Victor Noire nebyl světově uznávaným spisovatelem ani zpěvákem. Byl to obyčejný, průměrný novinářský elév píšící pro noviny La Marseillaise. Dnes by jeho jméno bylo dávno zapomenuto a rozhodně by se k jeho hrobu nenamáhaly jezdit ženy z celého světa.
Tehdy vládl Francii císař Napoleon III. ze známé napoleonské dynastie. Jeho bratranec a zároveň prasynovec toho Napoleona Bonaparta byl obyčejným pařížským floutkem, který se honosil titulem princ. Jmenoval se Pierre Bonaparte.
Na konci roku 1869 se rozhořel vcelku bezvýznamný spor, který vznikl poté, co se radikální noviny pustily do prince Napoleona a propraly nejen jeho soukromí, ale i celou Napoleonskou rodinu. To si princ nenechal líbit a dotyčné novináře označil za zbabělce a zrádce. A jelikož byl z krve Napoleonů, žádal satisfakci.
V lednu následujícího roku majitel novin Grousset poslal na místo souboje své dva novináře jako sekundanty. Ti měli domluvit podmínky, prohlédnout místo a dohlížet na pravidla. Po souboji doprovodit vítěze, nebo se postarat o zraněného či mrtvého. Jedním z těch dvou byl Victor Noire.
Autor: istolethetv/commons.wikimedia.org/volné dílo
Novináři zřejmě neznalí etiky soubojů se místo představení sekundantům Bonaparta hrnuli přímo k princi. Snažili se mu předat dopis podepsaný Groussetem. Ten ovšem hrdý Bonaparte odmítl a dožadoval se souboje se svým sokem. Ne že se bude handrkovat s nějakými nastrčenými pisálky. Na to měl Noire uštědřit namyšlenému princi facku. Ten vytáhl revolver a bez dlouhých cavyků novináře zastřelil.
Toto samozřejmě odporovalo veškerým pravidlům souboje a bylo to označeno jako vražda. Navíc vrahem byl šlechtic a zavražděným muž z lidu.
Francouzi podle svého zvyku vyšli do ulic. Na pohřbu nebohého novináře se sešlo více než sto tisíc lidí. Jak se dalo čekat, soudci šli na ruku císařovu bratranci a ten byl osvobozen. Osvobozující rozsudek vyvolal po celé zemi obrovské nepokoje, které skončily za pár měsíců vpádem Prusů do země. Čtvrtého září 1870 byl svržen císař Napoleon III. Začala takzvaná třetí republika.
V roce 1891 bylo tělo zastřeleného novináře přemístěno na hřbitov Père Lachaise. Sochař Jules Dalou dostal za úkol vytvořit náhrobek a podle soudních skic z vyšetřování jeho smrti vytvořil ležící sochu v životní velikosti. Tak jak Victor Noire po výstřelu padl na zem s kloboukem vedle sebe. Dodnes nikdo neví, proč sochař Dalou vytvořil na soše v rozkroku nepřehlédnutelnou bouli. Zadavatel zakázky to buď přehlédl, anebo to ignoroval. Právě tento výčnělek dal později vzniknout mýtu, který dodnes láká a přitahuje k náhrobku ženy z celého světa.
Každý návštěvník si může povšimnout, že celá socha má vlivem věku a počasí nazelenalou patinu, způsobenou oxidací bronzu. Pouze dvě místa sochy jsou vyhlazena a září na několik metrů. Rty a ona boule.
Autor: istolethetv/commons.wikimedia.org/volné dílo
Mýtus tvrdí, že žena, která do klobouku položí květinu, políbí ústa a bude třít vydřené místo na Victorových kalhotách nejenže otěhotní, ale zajistí si i nečekané rozkoše ve svém sexuálním životě. Platí to i pro muže. Ne že by otěhotněli, ale chtějí-li najít hezkou milenku, ať políbí soše rty. I ženy mají na výběr. Ta, která chce otěhotnět, nechť se dotkne jeho pravé nohy. Která chce dvojčata, nechť se dotkne levé nohy. Mýtus zaručuje, že se tak stane do roka a do dne.
Na náhrobku se také objevují fotografie dětí, které byly po tomto rituálu počaty, nebo obrázky milenek a milenců získaných po opuštění hřbitova.
A tak není nic výjimečného pro návštěvníka hřbitova vidět mladou ženu, jak sedí rozkročmo na bouli novinářových kalhot a svými kopulačními pohyby pomáhá udržovat lesk onoho místa v naději, že brzy otěhotní.
Zdroje:
