Článek
Herta Kašparová pocházela se sudetské rodiny, která přišla do Třeště ze Šumperska. Narodila se s postižením chodidla a celý život viditelně kulhala. Asi zažila dost posměšků pro svoji vadu, protože děti jsou v tomto nemilosrdné.
Její otec byl zaměstnancem ČSD a bydleli v budově nádraží. Chodila cvičit do Sokola a měla stejné zájmy jako její vrstevnice. Po vzniku Protektorátu přijala rodina říšské občanství a poněmčila si jméno. Z Kašparů se stali Caspar.
Bratr jí obstaral místo zapisovatelky a tlumočnice na služebně gestapa v Jihlavě. Odtud se přesunula v roce 1942 do Zlína, kde se zúčastnila výslechů zadržených. Jak postupovala fronta, vrátila se na jaře roku 1945 k rodičům do Třešti.
Na převzetí moci se v obci připravovaly skupinky mužů už od března 1945. Začátkem května to vypadalo, že dlouho očekávaná chvíle je tady. Po zprávách o vypuknutí povstání v Praze vystoupili 7. května se zbraněmi členové Revoluční gardy a vytvořili Národní výbor.
V objektu vlakového nádraží, kde bydlela rodina Kašparových, byla zároveň umístěna jednotka německé domobrany. Herr Caspar byl jejím velitelem. Povstalci byt vyrabovali a padesát obyvatelů německé národnosti uvěznili ve škole. Samozřejmě se to neobešlo bez verbálních útoků a fyzického násilí. Správu nad městem převzaly Rudé gardy.
Jenže v Jihlavě stále ještě byla německá posádka. Sedmého května vtrhla do Třešti kolona dvou trestných komand wehrmachtu a SS z Jihlavy a Třebíče. Následovalo zatýkání.
Němci prohlíželi domy a muže, u kterých našli zbraň, prohlásili za partyzány. Každý, u koho bylo podezření, že se povstání zúčastnil, byl odveden na dvůr radnice. Přizvaná Herta Kašparová měla za úkol identifikovat vzbouřence. Označila jedenáct mužů, na které čekala kulka. Údajně vybrala ty, kteří se zúčastnili rabování bytu jejích rodičů. Zřejmě i osobní msta lidem, kteří se jí jako dítěti vysmívali pro její handicap.
Deset z nich bylo okamžitě zastřeleno na místě. Jedenáctý už dříve společně s ostatními zajatými. Celkem bylo popraveno 33 mužů, nejmladšímu bylo 17 let.
Po dvou dnech od masakru opustila Herta Kašparová společně s posledními německými vojáky Třešť. Usadila se v rakouském Gmūndu, kde se živila jako pomocnice v domácnosti. V kuchyni, kde pracovala pro vojáky Rudé armády, byla zatčena 2. února 1946 a převezena do Československa.
Mimořádný lidový soud zasedal v Sokolském domě v Třešti 13. září. Za kolaboraci s nepřítelem a zločiny proti českému lidu byla odsouzena k trestu smrti oběšením bez možnosti odvolání. Poprava byla odložena o tři hodiny, aby se mohla rozloučit se svým bratrem. Rozsudek byl vykonán ještě týž den v podvečer nedaleko třešťského zámku v místě zvaném Pod Kaštany.
Veřejné popravy se zúčastnily tisíce diváků. Z Třešti a okolí svážely automobily dokonce i žáky základních škol. Pro velký zájem musely být prodávány vstupenky. Poprava mladé ženy byla obrovským divadlem. I přes všechny hrůzy války lidé stále neměli dost mrtvých.
Předchozí den byl oběšen i Walter Engelmann, vedoucí NSDAP v Třešti.
Těla byla odvezena na jihlavský hřbitov, kde byla pohřbena společně s dalšími Němci, kteří zemřeli na konci války.
Zdroj:
