Článek
Jsou profese i společenské posty, kde je míra rizika zranitelnosti či dokonce úmrtnosti mnohonásobně vyšší než obvykle. Mezi takové profese patří různé pozice v mafiánských kartelech, muži uvěznění za znásilnění a vraždy dětí, nebo vojáci v první válečné linii. Ale všechny tyto daleko předčí jedna, která sice vymřela, a to doslova, se smrtí největšího světového génia Stalina. Byla to profese Stalinovy manželky či milenky, včetně jejich rodinných příslušníků. S těmi by životní pojistku neuzavřela žádná pojišťovací společnost na světě.
První láskou a později manželkou byla dnes téměř zapomenutá Gruzínka Jekatěrina Svanidzeová, zvaná „Kato“. Živila se, jak se dalo. Byla švadlenou, pradlenou nebo příležitostnou dělnicí.
Autor neznámý/cs.wikipedia.org/volné dílo
Její bratr Aljoša, taktéž student v teologickém semináři jako Josif Džugašvili, pozval svého kamaráda do rodiny na oběd. Budoucí vládce Sovětského svazu žádný extra dojem neudělal. Nebylo čím. Obyčejný seminarista podprůměrného vzrůstu a s obličejem poďobaným od neštovic. Jenže Josifovi se Jekatěrina líbila a za dva roky byla svatba.
Sňatek byl církevní a v tbiliském chrámu svatého Davida je oddal pop Michail Cchakaja. Ten po pár letech sundal kněžské roucho a kříž vyměnil za rudou pěticípou hvězdu. Jiné prameny uvádí, že Cchakaja byl pouze svědkem ženicha. Po uchopení moci bolševiky se stal jedním z nejvýše postavených mužů. Dokázal přežít všechny čistky svého přítele a jako jeden z mála starých komunistů zemřel v roce 1950 přirozenou smrtí.
Jekatěrina brzy pochopila, čemu se její muž věnuje, ale jako správná gruzínská manželka držela ústa a potají se za něj modlila.
Kvůli Josifovým aktivitám byla dokonce měsíc a půl ve vazbě, ze které byla propuštěna kvůli pokročilému těhotenství. Osmnáctého března 1907 porodila syna Jakova a pátého prosince téhož roku zemřela. Bylo jí dvacet dva let. Příčinou smrti se obvykle uvádí pneumonie, tuberkulóza nebo tyfus.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Pro Stalina byla její smrt šokem, ze kterého se dlouho nemohl vzpamatovat. Osmiměsíční syn zůstal na výchovu u babičky. Zemřel v koncentračním táboře Sachsenhausen ve věku třiceti šesti let jako válečný zajatec.
Podle hesla „Rodina nade vše“ nechal Stalin popravit bratra Jekatěriny Alexandra. I on byl starý bolševik, ale v popravčí cele mu to nebylo nic platné. Sestra Mariko zemřela ve vazbě v roce 1937. Stalinova tchyně zemřela v gulagu kdesi v kazašské stepy.
Po návratu z vyhnanství do Petrohradu v roce 1917 neměl Stalin kde bydlet. Ubytoval ho u sebe další starý bolševik Alilujev. Jeho patnáctiletá dcera Naděžda se do podnájemníka zamilovala. Věkový rozdíl ji nezajímal, nechala školu a přihlásila se jako písařka ke Stalinovi, který se po převratu stal členem vlády.
Milenci se stali v roce 1918 a během občanské války už dělala písařku v jeho obrněném vlaku.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Stalinovi bylo v té době čtyřicet a žádný fešák to nebyl. Dva roky poté, co Naděždu znásilnil, si ji vzal za ženu. Tentokrát už to samozřejmě nebylo v kostele.
Ke svým dvěma dětem, Vasilijevovi a Světlaně, nikdy nenašla vztah a domácnost ji nezajímala. Velice brzy po sňatku došlo na hádky a když svého muže během hladomoru označila za tyrana, bylo definitivně po vztahu.
Stalin měl samozřejmě množství milenek, a protože se Naděžda rozhodla realizovat jinde a jinak, snažil se ji držet pod zámkem. A to i tím, že ji vyhodil z komunistické strany.
Chtěla studovat a zapsala se na střední školu, samozřejmě pod jiným jménem. Tam nemohla neslyšet šeptandu o zvrhlém diktátorovi a hrůzách v zemi dělníků a rolníků. O hladomoru a vyvražďování celých vesnic, o trestaneckých kolonií a přesídlování národů na Sibiř. Když se o tom před manželem zmínila, byla na jeho rozkaz vyhozena i ze školy.
K patnáctému výročí bolševické revoluce, 8. listopadu 1935 se konal večírek, na kterém byli přítomni všichni Stalinovi nejbližší i s manželkami. Nikdo z nich netušil, že za pár let většinu z nich nechá povraždit.
Večírek se konal v domě Klimenta Vorošilova, komisaře obrany, pár metrů od Stalinova bytu. Obvykle taková setkání končila pitkou, divokým tancem, kozáckými nebo tesknými gruzínskými písněmi.
Během večeře se Stalin s Naděždou pohádali. Tak se začala více věnovat starému gruzínskému bolševikovi a Stalinovu příteli. Avel Jenukdize byl na malé holčičky a baletky a za dva roky skončí jako ostatní v popravčí komoře.
Když Naďa usedla, aby si odpočinula, Stalin vyzval přítomné k přípitku na zničení nepřátel státu. Jediná Naděžda nepozvedla sklenici. Stalin na ni zařval: „Proč nepiješ?“ a hodil po ní pomerančovou kůru. „Hej ty, napij se!“
„Já pro tebe nejsem žádná hej“ rozkřikla se rozzuřená Naděžda a vyběhla ze sálu ven. Za ní běžela Molotovova žena, aby ji uklidnila. Na to, kam se po skončení večírku odebral opilý Stalin existují dvě verze. Podle jedné spal na své dače se ženou armádního důstojníka Guseva, podle druhé ve svém pokoji.
Když druhého dne přišel Stalin do jídelny, Avel Jenukdize mu oznámil, že se Naďa v noci zastřelila. Ležela na posteli s prostřeleným srdce a pistolí značky Walther.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Oficiální prohlášení uvedlo jako příčinu smrti apendicitidu. Před dětmi o sebevraždě jejich matky všichni dlouho mlčeli a lékaře, který její tělo ohledával, nechal Stalin popravit. Veškeré dokumenty o její smrti byly zničeny.
Bylo jí jednatřicet let a pochovaná byla na Novoděvičním hřbitově v Moskvě.
Stalin se jejího pohřbu nezúčastnil a její hrob nikdy nenavštívil.
Ani rodina jeho druhé manželky nedopadla o moc lépe než té první.
Annu sestru Naděždy, zatkla NKVD v roce 1948 a dostala deset let v samovazbě. Po Stalinově smrti byla propuštěna. Její manžel, Stanislav Redens, byl popraven v roce 1938.
Pavel, Naděždin bratr, zemřel za podezřelých okolností ve věku 44 let. Jeho manželka Jevgenija dostala v roce 1947 deset let v gulagu. Jejich dcera Kira Pavlovna, byla zatčena v roce 1948 a po Stalinově smrti se dočkala propuštění.
O existenci třetí manželky existují pochybnosti. Měla jí být Rosa Kaganovičová, sestra Lazara Kaganoviče, dalšího ze Stalinových hrdlořezů. Převzala péči o domácnost, starala se o Stalinovy děti Světlanu, Jakova, Vasilije i o nemanželského syna Borise, kterého měl se svou sekretářkou. Jenže vzdělaná a tichá žena nedokázala dlouho snášet Stalinovy milostné avantýry, a tak po několika manželských hádkách zmizela beze stopy.
Zdroje:
