Hlavní obsah

Isaak Babel reálně popsal události občanské války v Sovětském svazu a stálo ho to život

Foto: Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo

Isaak Babel byl za občanské války politickým pracovníkem v Rudé armádě. V knihách reálně zobrazil sovětskou společnost. Během stalinských čistek byl zatčen. Při mučení se přiznal ke všemu, co po něm chtěli. 27. 1. 1940 byl zastřelen.

Článek

Isaak Babel reálně popsal události občanské války v Sovětském svazu a stálo ho to život

Jako malý Žid z Oděsy přežil pogrom v roce 1905, když ho zachránila křesťanská rodina. Jeho dědeček Šojl takové štěstí neměl. Ani dalších tři sta povražděných Židů.

Přestože tvrdil, že pocházel z chudých poměrů, byly to jen účelové lži. Dělnický původ a chudobné dětství byly v módě.

Foto: Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo

Miloval francouzské autory. Svoje první povídky psal ve francouzštině. Na radu svého mentora Maxima Gorkého střídal zaměstnání, aby získal zkušenosti a ten „správný pohled na život“.

V roce 1920 sloužil v První jízdní divizi Rudé armády maršála Buďonného. Účastnil se přepadení Polska a spíše, než vojákem byl politrukem. Nicméně viděl, slyšel a psal. „Oděské povídky“ vypovídají o jeho rodném městě. O zvycích, kultuře a zvláštním „oděském jazyku“.

Jenže to, co viděl během válečného tažení, ho inspirovalo k psaní zcela jiného stylu. Každodenní násilí, brutalita, hladomor a spousta mrtvol vyústilo v povídkovou sbírku „Rudá jízda“. Žádná propaganda země Sovětů, vzkvétající kolchozy a rozjuchaní horníci před šichtou v dolech. Jenom slzy, bolest, krev a nesmyslné umírání.

Je vůbec s podivem, že taková kniha mohla vyjít. Však také jeho velitel maršál Buďonnyj požadoval okamžitě Babela popravit. Zachránily ho přímluvy Maxima Gorkého. Dokonce mohl dál publikovat a dostal se mezi literární smetánku Sovětského svazu.

Foto: Autor: Yefim Ladizhinsky, Victoria Ladizhinskaya/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Yefim Ladizhinsky, Victoria Ladizhinskaya/commons.wikimedia.org/volné dílo

Ovšem zážitky a vjemy z Ukrajiny, kterou Rudá armáda rozdupala na kopytech svých koní, hladomor a vybité vesnice, to všechno způsobilo, že se víc a víc uzavíral do sebe. Stahoval se z veřejného života, a dokonce i ochranná ruka Stalinova miláčka Maxima Gorkého přestala plnit svoji funkci.

Přesto mu bylo umožněno vycestovat do Paříže za manželkou, která od něj odešla. Z nějakého momentálního pominutí smyslů se vrátil do Moskvy a tím si podepsal rozsudek smrti.

Foto: Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo

Babelova první žena se jmenovala Evgenie Gronfeinová a v roce 1925 odjela do Paříže. Oficiálně studovat malířství. Ve skutečnosti se dozvěděla o vztahu svého muže s herečkou Tamarou Kaširinovou, se kterou měl syna. Když skončil vztah s herečkou, odjel Babel do Paříže ke své ženě. Manželům se narodila dcera Nataša, kterou podruhé a naposledy viděl v roce 1935, když přijel do Paříže na Kongres na obranu kultury a míru.

Stavební inženýrce Antonii Pirožkovové bylo dvacet tři let, když se seznámila s osmatřicetiletým už známým spisovatelem Isaakem Babelem. S první ženou, která žila v Paříži, se nikdy nerozvedl, s herečkou Kaširinovou měl syna a s Antonií Pirožkovovou, se kterou prožil posledních sedm let svého života, měl dceru Lidiji.

Přišel osudový rok 1939. Brzy ráno 16. května byl Babel zatčen a obviněn z protisovětské teroristické činnosti. V mučírnách tajné policie v Ljublance ho vyslýchali bez přestávky tři dny. Poté se přiznal ke všemu, co po něm soudruzi z NKVD chtěli.

V protokolu se uvádí: „Babel vypověděl, že v roce 1933 prostřednictvím Ilji Ehrenburga navázal špionážní spojení s francouzským spisovatelem André Malrauxem, kterému předával informace o stavu letecké flotily.“

Za dva dny, 26. ledna 1940, Babel napsal dopis, ve kterém žádal o odvolání svého svědectví, které bylo vynucené třídenním mučením. To už soudruhům těžkou hlavu nedělalo. Tak zvaná „trojka“ odsoudila spisovatele k trestu smrti a poprava byla vykonaná následující den.

Foto: Autor: Anstarrr/ commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Anstarrr/ commons.wikimedia.org/volné dílo

Poprava Isaaka Babela byla sovětskými orgány utajena. Na dotazy jeho ženy, jaký je jeho stav a kde se nachází, chodily stereotypní odpovědi, že je živ, zdráv a držen v pracovním táboře.

Teprve na konci roku 1954, tedy čtrnáct let po jeho popravě, přišlo oznámení, že zemřel v roce 1941 na srdeční paralýzu.

A v roce 1984, čtyřicet čtyři let po Babelově popravě, se vdově dostalo informací o datu a způsobu popravy.

Antonie Pirožkovová, poslední žena Isaaka Babela, zemřela 12. září 2010 ve svém domě v Sarasotě na Floridě ve věku sto jedna let. Bylo to sedmdesát let po popravě jejího muže.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz