Článek
Velikonoce, svátky jara ve znamení Skopce
21. března Slunce vstoupilo do znamení Skopce neboli Berana, což odpovídá kosmickému roku. Začínají se nalévat a rozvíjet pupeny listů a květů, které se vytvořily o devět měsíců dříve, kdy na obloze ještě vládlo znamení Raka. Toto znamení symbolizuje prorážení, proklubávání se, vzniku nového života.
Astrologie přisuzuje fázi Skopce planetu Mars, která se projevuje aktivně-buduje a prosazuje se. Mars býval kdysi jarním božstvem odpovídajícím za růst v přírodě a teprve později se z něho stal bůh války. Do období jarní rovnodennosti připadají i křesťanské Velikonoce.
Svátky jara jsou odpradávna součástí zemědělských kultur, kde s jarem začíná plodnost chovaných zvířat a pěstovaných plodin.
V Římské říši se slavil v polovině března svátek k poctě Libera a Libery. Byla to božstva plodnosti a dobré úrody která měla na Aventinu společný chrám s bohyní obilnin Ceres. O tomto svátku prodávaly staré ženy ověnčené břečťanem medové koláčky – a na malých přenosných ohništích je obětovaly bohům jménem toho, kdo si je zakoupil.
V němčině se Velikonoce nazývají ,,Ostern“, což je odvozeno od starogermánské bohyně jara Ostary, jejíž jméno souvisí se slovem ,,Osten“, východ. Podobně jako babylonská bohyně Ištar, římská bohyně Flora nebo egyptská Isis je i Ostara ztělesněním obnovujícího se života.
Na jaře se slaví také židovský svátek Pesach. Připomíná odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Během večeře se pojídají symbolické pokrmy. Maces, tedy nekvašený chléb, protože při spěšném odchodu z Egypta nebyl dostatek času vyčkat až těsto vykvasí. Pro dalších šest symbolických pokrmů existuje speciální „sederový“ talíř nebo mísa.
Na něm jsou „maror“ – hořké byliny symbolizující hořkost otroctví. „Charoset“ – směs ovoce, ořechů a koření představuje hmotu, ze které byli nuceni vyrábět cihly během zotročení v Egyptě. Dále „karpas“ – zelenina, většinou petržel, která se namáčí do slané vody. To je na znamení slz, které v otroctví prolévali ale i znamení rozdělených vod Rudého moře. Posledními dvěma symboly jsou „bejtsa“ – vajíčko, a „zeroa“ – opečené kuřecí křídlo.
Se svátkem Pesach úzce souvisí i křesťanské Velikonoce. Právě „sederovou večeří“ totiž slavil Ježíš se svými učedníky v den, kdy byl zatčen, tedy v předvečer svého ukřižování.
Tradice oslav svátků jara sahá až do dávné minulosti. Velikonoční zajíček, jenž nosí vajíčka, je starý symbol plodnosti, zobrazovaný už v době antiky.
Samotné vajíčko představuje klíčící a obnovující se život a znovuzrozování. Barvení vajíček má připomenout pestrost květů v přírodě. V některých zemích vajíčka přinášel zajíček, jinde zase liška nebo i kukačka, která také ohlašuje příchod jara.
Kromě vajíček, zajíčků a zelených větviček patřilo k tomuto období i velikonoční pečivo.
Mazanec je pradávným symbolem těchto svátků. Je připomínkou obětin z pohanských časů. Egyptské bohyni Isis se pekly koláče ve tvaru ženského přirození. I v Řecku se Apollónovi, bohu světla a slunce, pekly koláče jako výraz díků za to, že se vrátí.
Z oblasti Pomořan býval zvyk upéct bochník chleba pojmenovaného ,,Osterwolf“ v podobě velikonočního vlka. V severských mytologiích vždy na podzim vlk Fenris spolkl Slunce a na jaře ho znovu vypustil.
V astrologickém období Skopce se zkrátka navrací nový život.
Zdroje:
