Hlavní obsah
Věda a historie

Zeď je nerozdělila. Manželé, kteří se po smrti drží za ruce

Foto: Autor: Gunther Tschuch/commons.wikimedia.org/Share Alike 4.0

Náhrobek Jacoba van Gorkuma a Josephiny van Aefferden. Dvě kamenné ruce se nad zdí spojují navzdory náboženskému rozdělení.

Byli manželé, ale po smrti k sobě podle tehdejších pravidel nepatřili. Protestantský důstojník a katolická šlechtična nesměli spočinout na stejném místě. Na starém hřbitově v nizozemském Roermondu je však náhrobek, který jejich odloučení tiše popírá.

Článek

Na první pohled byl život Jacoba van Gorkuma nenápadný. Plukovník nizozemské kavalerie neproslul ani skandály, ani slavnými bitvami. Pocházel z vážené protestantské rodiny, jeho otec se účastnil bitvy u Waterloo a dosáhl hodnosti generálmajora.

Všechno se změnilo ve chvíli, kdy se Jacob zamiloval do Josephiny van Aefferden. Pocházela z římskokatolické šlechtické rodiny, která stála nejen na opačné straně náboženské barikády, ale i té politické. Její bratr se během belgické revoluce v roce 1830 přidal na stranu odštěpeneckého hnutí, získal belgické občanství a titul vikomta. Pro obě rodiny byl vztah jejich dětí nepřijatelný.

Přesto se v roce 1842 vzali. Navzdory rozdílům ve vyznání, společenském postavení i politických názorech bylo jejich manželství šťastné a trvalo téměř čtyřicet let, až do Jacobovy smrti v roce 1880.

Plukovník van Gorkum byl pohřben na protestantské části hřbitova v Roermondu. Víra tehdy určovala nejen život, ale i místo posledního odpočinku. Katolíci, protestanti i Židé měli vyhrazené oddělené části hřbitova, mezi nimiž stály vysoké cihlové zdi.

Foto: Autor: Perline/ commons.wikimedia.org/Share Alike 4.0

Když o osm let později zemřela Josephina, bylo jasné, že společný hrob nepřipadá v úvahu. Byla katolička a navíc šlechtična – její místo mělo být na rodovém pohřebišti. Ona sama však rozhodla jinak. Nepřála si být pohřbena mezi svými předky, chtěla spočinout co nejblíže muži, s nímž strávila celý život.

Po složitých jednáních bylo povoleno, aby byla uložena v katolické části hřbitova, těsně u zdi oddělující ji od protestantského sektoru. Náhrobky byly navrženy tak, aby se nad zdí dotýkaly. Z kamene vystupují dvě ruce – jeho ruka z jedné strany, její z druhé. Spojené, i když každý leží „na své“ straně.

Tento výjimečný náhrobek je dnes známý jako „Het graf met de handjes“ – Hrob s rukama. Na pomnících je vytesáno latinské motto převzaté z rodového erbu van Gorkumů: Vivit post funera virtus. Ctnost přežije smrt.

V době svého vzniku vyvolal náhrobek v místní komunitě rozruch. Nebýt dobré pověsti Jacoba van Gorkuma a urozeného původu jeho manželky, podobné porušení tradic by zřejmě nebylo tolerováno.

Foto: Autor: Gunther Tschuch/commons.wikimedia.org/Share Alike 4.0

V roce 2017 byly hroby Jacoba a Josephiny přemístěny a oba manželé mohli být konečně pohřbeni společně, bez zdí a bez rozdělení.

Jejich původní náhrobek však zůstává. Ne jako kuriozita z dávné minulosti, ale jako připomínka toho, jak snadno se i dobře míněná pravidla mohou proměnit v hranice, které lidi oddělují. Náboženství, původ a společenské postavení dnes vystřídaly jiné identitní linie, princip je však stejný.

Dvě kamenné ruce nad zdí proto nepřipomínají jen jednu manželskou lásku.

Připomínají otázku, zda budeme pečlivě střežit zdi, nebo si všimneme ruky, která se přes ně snaží natáhnout.

Zdroje:

 Wikipedia – Grave with the Hands

 WikiTree – Jacob van Gorkum

 ChurchPop – The Mystery Behind Holland’s Grave with the Hands

 Reddit – historické diskuse a fotodokumentace

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz