Článek
Žena, která se pokusila zastřelit Lenina, napůl slepá Fanja Kaplanová
Podle sovětské propagandy to nebyl člověk, ale zrůda. Žádný člověk by přece nemohl vystřelit na vůdce světového proletariátu Uljanova, zvaného Lenin. A přesto se to stalo.
Dcera židovského učitele Fanja nebo také Fanny. Narodila se do doby plné atentátů a pokusů svrhnout cara. Nevyrostla v poslušnou židovskou dívku, ale stala se anarchistkou. Zřejmě to nebyla žádné teoretička, jak bylo tehdy v kurzu, ale skutečně zapálená dívka, odhodlaná pro svoji ideu obětovat i život.
Bylo jí šestnáct, když se dostala mezi anarchisty. Její milenec Ja'akov Schmidman naplánoval atentát na gubernátora Vladimira Suchomlinova. Pekelný stroj s výbušninami připravovali v kyjevském hotelu Kupečeskaja. Výbušnina explodovala dřív, než se stroj dostal do blízkosti Suchomlinova a jediným mrtvým, roztrhaným na kousky, byla mladá pokojská.
Kaplanová byla výbuchem vážně zraněna. Kromě poranění na rukou, nohou a hlavě to odnesly i oči. Částečně ztratila zrak. Podle anarchistických instrukcí se pokusila o útěk, ale carské policii se ji podařilo zadržet. Jejímu milenci se útěk podařil.
Protože nebyla v době spáchání trestného činu plnoletá, byla odsouzena vojenským soudem „jen“ k doživotním nuceným pracím v lágru Akatui na Sibiři. Tam ji, spoutanou železy na rukou a na nohou, dopravili 22. dubna. V devatenácti letech oslepla, a i když se jí částečně zrak vrátil, stavy náhlého oslepnutí se později opakovaly. Kromě těžké fyzické práce byla opakovaně, jako nebezpečný vězeň, fyzicky trestána.
Pod vlivem několika trestanců vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů a definitivně opustila anarchistické hnutí. V pracovních lágrech zůstala až do 3. března 1917. Po pádu carské vlády a „únorové revoluci“ byla s ostatními vězni propuštěna v rámci amnestie pro politické vězně.
Fyzicky hodně zničená, s opakujícími se záchvaty slepoty, dostala možnost pobývat v sanatoriu pro politické vězně na Krymu. Na doporučení Leninova bratra Dmitrije podstoupila oční operaci a zrak se jí částečně zlepšil.
Po vypuknutí Velké říjnové socialistické revoluce došlo k roztržce mezi socialisty a bolševiky. Eseři se dostali do konfliktu s bolševiky, kteří převzali jejich rolnický program. Ti nechali 5. ledna 1918 rozpustit ústavodárné shromáždění a zakázali všechny politické strany. Začala velká vlna emigrace Rusů do západní Evropy. To byl pro Kaplanovou impuls k zavraždění Lenina, vůdce bolševiků. Pro ni se stal zrádcem myšlenek socialismu.
K atentátu došlo dne 30. srpna 1918 v Moskvě. Lenin přednášel svůj projev v bývalém Michelsonově závodě. Když vyšel ven, Kaplanová na něj zavolala a třikrát vystřelila. Dvě kulky zasáhly tělo. Jedna do ramene, druhá proletěla krkem a zastavila se o klíční kost. Střílelo se z browningu a zbraň nebyla nikdy nalezena.
Pár hodin po útoku byli zatčeni dva lidé. Prvním byl Alexander Protopopov, kterého ihned popravili bez jakéhokoli vyšetřování. Druhou zatčenou byla Fanny Kaplanová.
Po zadržení Kaplanové se rozjel podivný kolotoč vyšetřování. Řidič Leninova auta střílející osobu neviděl a výpovědi svědků se rozcházely. Během vyšetřování při mučení pouze uvedla, že na Lenina vystřelila, protože zradil socialismus a uzavřel Brestlitevský mír. Kromě tohoto vynuceného přiznání chyběly jakékoliv přímé důkazy.
Fanny Kaplanová byla bez soudu popravena zastřelením 3. září 1918 v Moskvě. Bylo jí dvacet osm let. Její popravě přihlížel jediný svědek, Leninův oblíbený proletářský básník Děmjan Bědnyj.
Po mnoho letech se vyrojily informace a názory, které zpochybňují Kaplanovou jako střelce. Dvakrát zasáhnout cíl z velké vzdálenosti by bylo pro poloslepou ženu téměř nemožné. Dokonce někteří historikové uvádí jiné jméno střelkyně. Měla to být eserka Lidija Konopljovová.
Další teorie hovoří o zinscenované akci, při které Lenin nebyl vůbec zraněn. Bylo potřeba vytvořit záminku k rozpoutání rudého teroru.
Po nezdařeném atentátu na Lenina začali příslušníci Čeky okamžitě likvidovat známé odpůrce nového režimu. Do konce roku 1918 bylo zavražděno 12 až 15 tisíc osob.
Zdroje:
