Článek
Když prvního září roku 1933 proběhla v Divadle Vlasty Buriana premiéra hry Přednosta stanice, nikdo jistě netušil, že se stane na zdejších prknech jednou z nejúspěšnějších inscenací, která o osm let později získá i filmovou podobu, jež budou po více jak osmdesáti letech stále několikrát do roka opakovat všechny české televizní stanice.
Původně francouzská hra
Vlasta Burian, oprávněně nazývaný králem komiků, během dvacátých let minulého století dobyl divadelní Prahu. Popularitu v celém Československu mu přinesl až úspěch prvního filmu C. a K. polní maršálek z roku 1930. Od té doby se téměř každý rok objevoval na plátnech biografů, kdy často ztvárňoval stejné postavy jako v divadle. O Burianovy frašky, jak bychom mohli nazvat klasické veselohry, ve kterých Burianova postava přijde mezi sehraný okruh lidí, vydává se za někoho jiného a dělá zmatky, byl velký zájem. Již sedm týdnů po uvedení divadelní hry Přednosta stanice ji přenášel živě na radiových vlnách Československý rozhlas. Tato událost byla zaznamenána v dobovém tisku, který informoval o okamžitě zvýšeném a nekonečném zájmu o vstupenky.
Přesto, nebo naopak právě proto se Přednosta stanice na filmové plátno dostal až během druhé světové války, v roce 1941. Natáčení na tehdejší poměry bylo velmi rychlé a probíhalo převážně v ateliérech v pražských Radlicích, jelikož Barrandov a Hostivař obsadili pro své účely němečtí filmaři. Filmové nádraží Modré nad Soupravou pak ztvárnilo ve skutečnosti nádraží Praha-Jinonice.
Během osmi odehraných let na divadelních prknech vyšperkovali herci Burianova divadla původně francouzskou inscenaci z pera André Mouézy-Éona k dokonalosti. Velmi zábavnou část, ve které Vlasta Burian coby falešný přednosta „přijímá telegram“, nabídl ze své vlastní zkušenosti Burianův životní souputník Jaroslav Marvan. Ten dříve pracoval jako poštmistr a podobné události byl svědkem.
Stejně jako všechno ostatní během války byl pod německou kontrolou i český film. Názvy a nápisy jsou v první řadě německy, poté česky. Na natáčení dohlíželi zástupci německé správy a jednou dokonce i tehdejší státní prezident Emil Hácha, který zavítal do ateliérů v Radlicích s dcerou.
Natáčení filmu Přednosta stanice: vlevo sedící státní prezident Emil Hácha, druhý sedící zprava režisér Jan Sviták, za kamerou Jaroslav Tuzar.
Obsazení filmových rolí bylo téměř shodné s původní divadelní hrou, úspěch tedy zaručen. Zájem diváků byl takový, že tehdejší biografy po premiéře dne 12. 4. 1941 promítaly Přednostu stanice dalších sedm měsíců. Na film se přišlo podívat přes milion diváků, což je v dnešní době nepředstavitelné. Ačkoliv byla veselohra diváky takto pozitivně přijata, kritici ji označili za nejhorší film roku.
Naštěstí se snímky natáčejí pro diváky, kteří zmíněný film ocenili například v devadesátých letech v anketě České televize Nejpopulárnější veselohra století – umístil se na šestém místě, hned před filmem Hotel Modrá hvězda ze stejného roku.
Zdroj: ČSFD.cz, Mluvený panáček, Wikipedia
