Článek
Původní článek informoval o nalezení nacistického pokladu v Nizozemsku. Dovolím si zkráceně shrnout, že během druhé světové války na podzim roku 1944 měla být spojeneckou armádou vybombardována (mimo jiné) banka v Arnhemu. Z trosek uloupili příslušníci nacistické armády různé cennosti a později je zakopali u obce Ommeren. Tyto informace víme ze spisů, které uchovává Nizozemský archiv. Proč? Protože se rozjelo pátrání, při kterém jeden z vojáků informoval vyšetřovatele o ukrytých cennostech. Zmíněný poklad lákal badatele mnoho let, ale až na přelomu loňského a letošního roku archiv odtajnil i ručně nakreslenou mapku, která nahnala mnoho kopáčů do blízkosti obce Ommeren. Pokud by si přečetli celý spis, nemuseli zbytečně hloubit v blízkém okolí díru za dírou.
Na stopu zmizelých cenností přišla nizozemská centrála pro evidenci majetku. Vyšetřovatelům se podařilo zjistit, že ukrývání cenností bylo přítomno šest příslušníků 4. roty výsadkového pluku: Helmut Sonder, Eduard Kastel, Van de Water, desátník Graf, rotmistr Brauer a vojín Biebertem. Poslední tři jmenovaní zemřeli během bojů, respektive při likvidaci min. Velitelem skupiny byl jmenovaný rotmistr Kastel.
V materiálech je uvedeno, že místo-úkryt vyšetřovatelé nalezli s Helmuten Sonderem v roce 1947, ale přišli pozdě. Poprvé se snažili vykopat cennosti v zimě, což nešlo kvůli zmrzlé půdě, podruhé v květnu. I tak byli na místě až jako druzí. Zajímavé je, že při svém pozdějším pátrání v místě potkali dva anglické vojáky, kteří se snažili o totéž. Dalším vytěžením Helmuta Sondera a vyšetřováním byl stanoven Eduard Kastel jako pravděpodobný pachatel (vykopání ukradených cenností), protože se domnívali, že anglické příslušníky informoval Van de Water.
Pátrání pro Kastelovi
Od Helmuta Sondera měli vyšetřovatelé dílčí informace, ale nemohli dohledat jeho přesnou identitu. Tady narážíme na několik nepřesností a možnou jazykovou bariéru. Jméno Eduard Kastel je uváděno v materiálech jako Edward Kastel. Prý se narodil 11.11.1915 a bydlel na adrese Luditz 323 Sudetenland (což jsou Žlutice v Karlovarském kraji, dříve součástí Sudet). O jeho dalším osudu Helmut Sonder spekuloval. Předpokládal, že zůstal v Německu, protože se nemohl vrátit domů kvůli své dezerci z české (československé - pozn. autora) armády. Což je pravděpodobné, jelikož by po návratu do Československa byl odsunut.
Případem se několikrát zabýval Jaroslav Mareš na YouTube kanálu Badatelé. Svým pátráním nejen ve Žluticích, ale i v Karlových Varech, matrice a ve Vojenském archivu dospěl k názoru, že člověk s tímto jménem neexistoval, ale pravděpodobně nějaké Kastlovi znal, jak se ostatně píše i v článku, na který reaguji.
Opět narážíme na jazykovou bariéru a různý přepis. V původních materiálech se uvádí jméno Edward Kastel. Sám jsem se pustil do hledání, protože Žlutice jsou od mého bydliště vzdáleny jen několik kilometrů. Existuje mnoho digitalizovaných matrik na webové stránce Porta fontium. Pokud si projdete záznamy v oblasti z té doby o svatbách, úmrtích, narozeních, naleznete příjmení Kastel, ale i Kastl. Nejen ve Žluticích, ale i v blízkém okolí. Jeden dohledatelný Eduard Kastl žil v Nečtinech (nedaleko od Žlutic), narodil se mnohem dříve a byl zraněn v první světové válce. Bádajícím snad nemusím popisovat, jaký pocit jsem měl při procházení materiálů (např. domovních listů), jestli snad se tomuto pánovi nenarodil v roce 1915 syn se stejným jménem. Bohužel, špatná stopa.
Pan Mareš zaslal dotaz na Vojenský historický archiv v Bratislavě, zda mají nějaké informace k vojákovi se jménem Edward Kastl, ale se špatným datem narození. Dostal negativní odpověď, což ho přivedlo k hypotéze, že takový člověk neexistoval. Sám jsem zkusil vznést na archiv dotaz s upraveným jménem na Eduard a s původním datem narození. Přišla pozitivní odpověď s několika novými informacemi. Dotyčný se jmenoval Eduard Leopold Kastl, narozen 10. listopadu 1915 v obci Rybáře, absolvoval základní vojenský výcvik v letech 1937 a 1938. Vše jsem samozřejmě poskytl panu Marešovi, který dokázal najít i další informace.
Bádání pokračovalo dál. Z digitálních matrik se mi podařilo zjistit téměř všechnu blízkou rodinu Eduarda Kastla, který se na začátku války oženil a s manželkou měli dvě dcery. Další osud? S jistou pravděpodobností lze říci, že se Kastl opravdu do Žlutic nevrátil a jeho rodina byla s dalším německým obyvatelstvem součástí poválečného odsunu do Německa. Jestli opravdu uložené cennosti vyzvedl on, pravděpodobně se později setkal s manželkou a dětmi. Také lze s velkou pravděpodobností konstatovat, že Kastl není naživu, ovšem jeho dvěma dcerám by v tuto chvíli bylo kolem 80 let.
Podaří se objevit další informace, případně zjistit, co se stalo s uloupenými cennostmi? To ukáže čas. Věřím však, že badatelé naleznou nějakou další zajímavou stopu.
