Jak Beatles před šedesáti lety (ne)přistáli v Bratislavě

Během roku 1965 dosahovala Beatlemánie v Británii, v Americe i jinde ve světě zřejmě svého vrcholu. Čtveřice mladých hudebníků vydala čtyři úspěšná alba a o rok dříve natočila svůj první film A Hard Day's Night (Perný den). Fanouškové neustále „šíleli“ po čemkoliv s Beatles, proto se začal připravovat další film. Tvůrčí síly „Broukům“ neubývaly, naopak rozvíjeli svůj um a pomalu se pod vlivem dalších hudebníků posouvali do jiných sfér. Nutno podotknout, že k tomu jim začaly pomáhat také drogy. Po prvních skladbách vesměs o lásce (já miluji tebe, ona miluje mě) se postupně objevily náznaky hlubších myšlenek. Stejně tomu bylo i s filmem. Perný den byl spíše dokumentární, o jejich každodenním životě během Beatlemánie. Ten druhý je měl již představit jako opravdové herce. Z finálního výsledku byli ale poněkud frustrovaní. Beatles sice byli uváděni „v hlavní roli“, ale měli pocit, že hrají vedlejší role ve svém vlastním filmu. V první řadě byla liverpoolská čtveřice výjimečnými muzikanty a jejich hudba samozřejmě hrála prim.

Původním záměrem bylo natočit bláznivou komedii. Dlouho se hledal správný název, protože tvůrci chtěli použít jednoslovné „Help“ (Pomoc), jenže takové dílo bylo již zaregistrováno. Nakonec se rozhodli přidat vykřičník, čímž „obelstili“ autorský zákon. A že se ve filmu o pomoc křičí často. Fanynka Beatles z orientální náboženské sekty totiž pošle svůj prsten Ringovi, který je sbírá. Jenže jde o obětní prsten bohyně Kálí. Jeho nositel musí být zabit. Proto se za skupinou do Londýna vydává kněz s pomocníky, kteří mají za úkol Ringa dle tradice natřít červenou barvou, a poté obětovat. To se nedaří, „brouci“ před sektou prchají. Na Bahamy, ale i do Alp.

13. března roku 1965 za sebou má celý štáb již téměř třítýdenní natáčení v teplém podnebí na Bahamách a po dvoudenní přestávce odjíždějí na další necelé dva týdny do Alp. A právě v tento den měli Beatles přistát na letišti v Bratislavě. Kvůli špatnému počasí museli jejich let přesměrovat z Vídně do Bratislavy. Podle jedné verze strávili několik hodin na letišti a v blízkém hotelu, než pro ně přijela limuzína a odvezla je do Salzburgu. Podle druhé verze neopustili letiště a po několika hodinách zase odletěli.

Těžko říct, kde a kdy se tato informace objevila poprvé, ale traduje se téměř celých šedesát let. Z dnešního pohledu je něco takového samozřejmě možné, tehdy však Československo s Rakouskem dělila „železná opona“. První verzi legendy vyvrátil před několika lety Mark Lewisohn, uznávaný historik Beatles. Existuje totiž filmový záznam z příletu liverpoolské čtyřky do Salzburgu, kde je nadšeně vítají místní fanoušci. Z bratislavského letiště žádný záznam neexistuje, ačkoliv se mnoho „očitých svědků“ nechávalo slyšet, kde všude je v Bratislavě viděli.

Ovšem druhá verze, totiž vyčkávání jejich letu v Bratislavě a následné pokračování, je klidně možná a není potřeba nejen nám, ale i „bratrům“ Slovákům tuto legendu zcela bourat. Vždyť by to bylo jedinkrát, kdy se kompletní čtyřka objevila v Československu. Po Sametové revoluci sem sice zamířil Paul McCartney i Ringo Starr, ale kompletní Beatles nikoliv. Nebylo to jen kvůli normalizaci a železné oponě, vždyť se u nás v šedesátých letech objevili američtí The Beach Boys, v sedmdesátých letech Suzi Quatro nebo Johnny Cash, v osmdesátých letech Ray Charles, Depeche Mode nebo Elton John, ale Beatles se pět let po natáčení filmu Help! rozešli. Přibližně rok po jejich rozpadu existovala jistá naděje o uspořádání koncertu Johna Lennona v Praze, když se s ním v Londýně setkal Karel Gott, ale normalizační vedení československé kultury shodilo plány ze stolu. Lennon se jim zkrátka nelíbil.

Třináctého března krátce po druhé hodině odpoledne vystupovala tedy čtveřice hudebníků z letadla v Salzburgu. Vítalo je přibližně pět tisíc fanoušků za zpěvu a křiku „yeah yeah yeah“, které viděli v prvním filmu. Kapela se však záhy přesunula do hor, do Obertauernu, kde další dny natáčeli své záběry. Nutno podotknout, že ani jeden z nich neuměl pořádně lyžovat, proto byli nahrazováni zdejšími dvojníky. Někteří z nich i po letech na natáčení vzpomínali s láskou. Nejenže si je fanoušci pletli a žádali po nich autogramy, které jim dvojníci s radostí podepisovali, a byli téměř čtrnáct dní v těsné blízkosti slavné čtveřice, což se jen tak někomu nepoštěstilo, ale také dostávali na tu dobu vysokou odměnu za natáčecí den – tisíc šilinků. Během dvou týdnů si tedy vydělali tamější roční průměrnou mzdu.

Tehdy poněkud zapomenuté a klidné městečko se za šedesát let proměnilo v lyžařské středisko. Svůj podíl na tom má i film Help! Některá z filmových míst se stala cílovými destinacemi fanoušků Beatles. Často míří do hotelu Edelweiss, kde byli hudebníci ubytováni a kde jsou k vidění dobové fotografie, obědové menu i podpisy muzikantů. Narozdíl od Československa se Rakousko může pochlubit dvouhodinovým vystoupením „Brouků“. Část filmového štábu byla ubytována v hotelu Marionetta, kde jeden z večerů probíhala oslava narozenin asistenta režie Cliva Reeda. S přibývajícím časem a samozřejmě s vypitým alkoholem se muzikanti chopili nástrojů, na kterých předtím hrála hotelová kapela. Přibližně dvě hodiny zněly hotelem jejich hity. Publikum bylo nadšené. Sice někteří z hotelových hostů si přiběhli v pyžamu stěžovat na nenadálý hluk, ale později na situaci jistě vzpomínali s úsměvem. Traduje se, že druhý den ráno majitel hotelu požadoval po manažerovi kapely Brianu Epsteinovi uhradit poškozený klavír, bicí a struny na kytarách. Pohotový Epstein však odvětil, že s tím nemá problém, pokud hotel uhradí dvouhodinový koncert Beatles.

Film Help! měl premiéru na konci července roku 1965. O týden později vyšlo i stejnojmenné album. Písničky ve filmu většinou nemají spojitost s dějem, a to dokonce ani úvodní stejnojmenná skladba. Tu napsal John Lennon jako skutečné volání o pomoc. Měl zkrátka dost onoho šílenství kolem Beatles. Píseň vznikla pod vlivem Boba Dylana. Nejenže to byl právě on, kdo seznámil „brouky“ s konopím, ale také jim vysvětloval, aby používali víceslabičná slova, kterým se do té doby vyhýbali. Píseň Help! byla původně pomalá, ale pro potřeby filmu ji zrychlili. Ve snímku zaznělo ještě šest dalších skladeb z A strany stejnojmenného alba a některé instrumentální verze písní z předešlých alb.

Na druhých stranách LP desek tehdejších interpretů bývaly často méně povedené a převzaté písně. U Beatles to bylo podobně, ačkoliv si dokázali držet svoji kvalitu a převzaté písně uchopili, jako by byli jejich vlastní, čímž pak pletli fanoušky, kteří je považovali za původní tvorbu Na této straně alba tak najdeme převzatou píseň Act Naturally, kterou zpívá Ringo Starr, nebo (také cover) Dizzy Miss Lizzy v podání Johna Lennona. Jako předposlední však byla zařazena skladba, která získala uznání a je označována za nejhranější a nejúspěšnější píseň Beatles. Jmenuje se Yesterday. S melodií se probudil Paul McCartney již o rok dříve a neustále prý všechny kolem „otravoval“ tím, jestli ji už slyšeli, protože se domníval, že mu pouze utkvěla v paměti. Původní pracovní až posměšný název zněl Scrambled Eggs (Míchaná vajíčka), podle McCartneyho prozatímního vymyšleného verše. Píseň si o mnoho let později s tímto textem zazpíval s moderátorem Jimmy Fallonem.

Právě Yesterday především uchvátila posluchače. Ačkoliv nebyla součástí filmu Help!, měla velký podíl na jeho úspěchu, protože přilákala další diváky. Jednalo se tehdy o senzaci, protože do té doby spolu všechny písně Beatles nahrávali společně. V Yesterday zní však vedle jeho zpěvu jen McCartneyho kytara společně s orchestrem.

Film Help! byl sice přijat rozpačitě, ale zaznamenal komerční úspěch. Dodnes jsou společně s Perným dnem považovány za nejlepší filmy s Beatles. V roce 1967 natočili vlastní film Magical Mystery Tour, který byl převážně z hlavy Paula McCartneyho a který byl silně ovlivněn drogovým obdobím jeho tvůrců. O rok později vznikl kreslený fantasy film Yellow Submarine a v roce 1970 ještě vyšel spíše dokumentární film Let It Be, sledující postupný rozpad kapely a její poslední (neohlášený) živý koncert na střeše londýnského studia.

Zdroje: Travelpotpourri.net, Wikipedia, Beatles-komplet.cz