Která štědrovečerní pohádka České televize z „devadesátek“ je tou nejlepší?

Vzpomenete si na všechny štědrovečerní pohádky, které kdy premiérově odvysílala Česká televize? O prvních filmech z období 1993 až 1999 si můžete v krátkosti přečíst, a pod článkem pak v anketě hlasovat pro vaši oblíbenou pohádku.

Klasická pohádka z pera Boženy Němcové a bratří Grimmů o statečné Bohdance, která se rozhodne vysvobodit své bratry ze zakletí, se dočkala mnoha zpracování. Z divadelních prken ji na televizní obrazovky přenesl již v roce 1967 režisér Ludvík Ráža. Během následujícího čtvrt století měl na svědomí mnoho dalších televizních pohádek, než se rozhodl znovu natočit Sedmero krkavců s novým obsazením. Do hlavní role Bohdanky byla obsazena tehdy „neokoukaná“ slovenská zpěvačka Mária Podhradská, kterou namluvila Magda Reifová. V pohádce se objevily dnes již nežijící herecké legendy Jana Hlaváčová, Radoslav Brzobohatý, Boris Rösner či Martin Růžek, ale také tehdy ani ne třicátníci Michal Dlouhý a Ivana Chýlková. Natáčelo se na zřícenině hradu Boskovice, na Janově hradu a Pernštejně. O hudbu se postaral nezapomenutelný Petr Hapka.

Mládenec Jindřich se jednoho dne vydá do světa vysvobodit zakletou princeznu. Místo ní však objeví mlýn, ve kterém žije mlynář se svojí krásnou dcerou Eliškou. Mládenec se Elišce líbí, proto mu namluví, že je v blízkosti zakletá princezna a on ve mlýně zůstane jako pomocník, což se však nelíbí místním strašidlům vodníkovi s čertem, ale ani knížepánovi, který se o ruku Elišky také uchází. Kdo by neznal klasickou pohádku Zdeňka Trošky, který vsadil v hlavních rolích na neokoukané tváře Andrey Černé a Radka Valenty. Do role snad nejhodnějšího a nejroztomilejšího čerta obsadil Yvettu Blanarovičovou, Jakuba Zindulku jako vodníka a chybět nemohly ani herecké legendy, které se v Troškových filmech vyskytují často – Ota Ševčík, Ladislav Županič a Alois Švehlík. Natáčelo se převážně v jižních Čechách kolem Bavorova. Jako i některé další štědrovečerní pohádky, byl film uveden nejprve v kinech.

Pohádka, jejíž název se stal jednou z přezdívek naší žijící herecké legendy Jiřiny Bohdalové, která za svoji roli ve filmu obdržela Českého lva. Režisér Zdeněk Zelenka napsal scénář podle motivu pohádky Karla Jaromíra Erbena vlastně pod nátlakem. Produkční firma po něm chtěla úspěšnou pohádku, jako byl film Tři oříšky pro Popelku. Zelenkovi však chyběl nápad, až mu na poslední chvíli omylem pomohla Jiřina Bohdalová, když se ho po telefonu zeptala, co právě dělá a co v tom jeho připravovaném dílku bude hrát. On rozčileně odpovídal, že zatím nic nemá a neví. „Tak to bude prd a ne pohádka, když v tom nehraju,“ odpověděla prý Bohdalka a zavěsila. Režisér pak začal přemýšlet nad tím, že pro ni napíše scénář a tehdy mu také pod ruku padlo Erbenovo dílko Rozum a Štěstí. Role Závisti tak byla psána přímo pro Jiřinu Bohdalovou. V hlavní roli chasníka Matěje se objevil Filip Blažek, princeznu hrála Barbora Bobuľová, jejího otce krále Jaromír Hanzlík. Postavu Štěstí hrála Libuše Šafránková a Rozum Eduard Cupák. V dalších rolích se objevil Petr Kostka, Ivan Vyskočil, Oldřich Vlach nebo třeba Petr Nárožný. Film byl jedním z nejnákladnějším díky své bohaté výpravě a premiéru si odbyl nejprve v kinech.

Další pohádka na motivy od Boženy Němcové. Režisér Jan Schmidt se na scénáři podílel s Václavem Šaškem. Děj pohádky připomíná Zlatovlásku. Tři bratři se narodí z obřích vajec, která chudému rybáři svěří obří pták. Dva bratři jsou zlí, třetí Miroslav je však laskavý a cestou do světa zachrání sokola, rybu i mladého krále, který ho následně učiní svým rádcem. Dva bratři závidí a namluví králi, že právě jejich bratr jako jediný dokáže vysvobodit královu nevěstu princeznu Verunku. Což se mu podaří za pomoci zvířat, kterým kdysi pomohl, jenže se do sebe s Verunkou zamilují, a král tak přijde o svoji nevěstu. V hlavních rolích se objevili Lenka Jelínková (kterou namluvila Simona Vrbická) a Pavel Řezníček. Do dvojrole krále a čaroděje byl obsazen Jaromír Dulava, kterého jako čaroděje nadaboval Jiří Štěpnička. Natáčelo se v okolí Koněprus, na Křivoklátu, ale také ve Francii. O hudbu se postaral Ivan Hlas.

Film natočil opět režisér Zdeněk Zelenka podle scénáře, na kterém spolupracoval s Helenou Sýkorovou. Předlohou se stala kniha Jana Wericha. Král s královnou by už rádi viděli svého jediného syna Huberta ženatého, aby mohl převzít trůn. Jenže ten si nechce vybrat žádnou princeznu, protože si již našel krásnou dívku Božidaru. Ta je však chudá, proto se oba bojí, že jim král nikdy nepožehná, leda by se stal zázrak. Roli prince Huberta ztvárnil Ivan Hora, pro kterého to byl jeden z mála a zároveň zřejmě poslední snímek. Nadaboval jej Filip Blažek. Naopak, chudou Božidaru hrála Andrea Elsnerová, která se objevovala často v různých pohádkách jako princezna, či dívka na vdávání, které by snad mohla hrát dodnes. Jako královští manželé se v pohádce objevili Julius Satinský a Jiřina Bohdalová. Nezapomenutelnou postavu ve filmu ztvárnil Jaroslav Kepka jako RumplCimprCampr.

Úžasné melodie Jaroslava Uhlíře a texty Zdeňka Svěráka, který napsal i scénáře této pohádky, jsou v myslích diváků uloženy dodnes. Motiv filmu prý částečně vychází z Velké pohádky doktorské a Druhé loupežnické pohádky z Devatera pohádek od Karla Čapka. Režisér Karel Smyczek do role syna strašného loupežníka Lotranda obsadil mladého začínajícího herce (a později velmi úspěšného režiséra, který stál u dalších známých štědrovečerních pohádek) Jiřího Stracha. Princeznu Zubejdu ztvárnila také začínající herečka Barbora Seidlová. V dalších rolích se objevili Jiřích Pecha, Jiří Lábus, Pavel Zedníček, Marián Labuda, Miroslav Táborský, Ladislav Gerendáš s Jaroslavem Sypalem, Arnošt Goldflam, mnoho „cimrmanologů“ a Zdeněk Svěrák jako vypravěč. Natáčelo se na Zvíkově, Svatém Janu a v Bulharsku. Film byl také nejprve v kinech.

Režisér a scénárista Václav Křístek se inspiroval pověstmi o císaři Josefovi II., který se prý v přestrojení vydával mezi prostý lid. V pohádce se císař jmenuje Maxmilián. Při jedné výpravě potká tambora vracejícího se z vojny a při svých následných cestách zažívají jedno dobrodružství za druhým. Císaře ztvárnil Ondřej Vetchý a tambora Petr Hradil, později spíše známý muzikant než herec. V dalších rolích se objevila Anna Veselá, Ján Sedal, Jan Skopeček, Lubomír Kostelka, Vladimír Polák či Norbert Lichý. Natáčelo se na zámcích v Bruntále, Náměšti nad Oslavou, Dobroslavicích a ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Zdroj: Wikipedia, ČSFD.cz (Sedmero krkavců, Princezna ze mlejna, Nesmrtelná teta, Jak si zasloužit princeznu, RumplCimprCampr, Lotrando a Zubejda, Císař a tambor)