Je snížení povolené rychlosti na chýnovském okruhu opravdu špatná myšlenka?

Rozhodl jsem se zareagovat na můj vlastní článek a pokusit se trochu rozvést či doplnit svou argumentaci, kterou jsem se v něm pokoušel vyjádřit. Především bych se chtěl vypořádat s podněty, které byly uvedeny v komentářové sekci pod tímto příspěvkem.

V žádném případě jsem nechtěl ve svém článku vinu za vznik dopravních nehod sejmout z řidičů na vedlejší pozemní komunikaci. Samozřejmě, že pokud by každý dokázal správně vyhodnotit každou situaci na silnici, nevznikaly by (téměř) žádné nehody. Avšak tato představa je jednoduše utopická. Pokud se zaměříme na nehody, které vznikají na obchvatu města Chýnov, snad ve všech, alespoň těch medializovaných, leží největší břemeno na řidičích na vedlejší pozemní komunikaci. Nesprávně vyhodnotili situaci, nevnímali dopravní značení; to budou dle mého ty nejvýznamnější důvody. Sám nejsem příznivcem omezování rychlosti, ale myslím si, že někdy je zapotřebí se k tomuto kroku uchýlit v rámci nějakého pracování s riziky.

K nehodě na křižovatce je zpravidla zapotřebí účast alespoň dvou vozidel, která můžeme vnímat jako určité vstupy. Ve vstupu z hlavní pozemní komunikace vidím celou řadu důvodů, dva z nich jsem již uvedl. Proto mi přijde dostatečně důvodné, i pod vlivem testu proporcionality, omezit vstup druhý a snížit rychlost na hlavní silnici.

Toto by bylo krátké vyjádření mých vlastních úvah a dále se pokusím argumentovat vůči názorům, které se objevily v komentářích a byly směřovány proti názorům, které jsem já vyjádřil. Vybral jsem si 5 protichůdných názorů, ke kterým bych se chtěl vymezit a jeden, směřuje nikoli proti opatřením na obchvatu, ale přímo jeho konstrukci. Budu samozřejmě rád, pokud se diskuze o tomto tématu dál rozvine.

S tímto argumentem bych v podstatě souhlasil. Možná až na to, že bych byl nerad zařazován do skupiny „omezovačů“.

Chápu, že vinou není ve většině rychlost, pokud se nejedná o nějaký skutečný exces. A samozřejmě, že se dá pozorovat nějaký úpadek disciplíny řidičů, což může souviset i s velkým počtem lidí, kteří se v automobilech po silnicích pohybují. Nicméně si myslím, že pracovat na zlepšení řidičů je zajisté větší boj s větrnými mlýny, nežli na problematické křižovatce snížit rychlost. Rozhodně se nechci zabývat systémovými otázkami. Ale domnívám se, že snížení maximální povolené rychlosti by rozhodně mohlo reálně nehodovosti na chýnovském obchvatu pomoci. Protože pokud chybuje někdo druhý, poskytne mi nižší rychlost více času na reakci. A souvislost rychlosti s uraženou drahou během prodlevy před reakcí, kterou každý řidič má, nebo délkou brzdné dráhy vysvětluje sama fyzika.

Co se týče pokutování, rozhodně si nemyslím, že by mělo být hlavním cílem úsekového měření či jiných omezení, zavdat záminku k tomu, aby se z řidičů „vytahovaly“ peníze. Ale jak jinak zaručit, že člověk pojede skutečně tak rychle, jak by měl. Nakonec… Nesouvisí dodržování rychlosti také s disciplínou řidičů?

Jiní komentující uváděli, že snížení rychlosti je i na méně nepřehledných a frekventovaných křižovatkách. A s tím plně souhlasím. Můžeme klidně zůstat na trase Tábor – Pelhřimov/Humpolec. Sedmdesátka je na křižovatkách, na kterých jsem já osobně nikdy neviděl žádné auto vyjíždět z vedlejší a které jsou i na přehlednějších úsecích. Ale prostě řidiči chybují a chybovat budou. Snížení rychlosti tak vnímám jako obhájitelné rozložení předcházení rizik mezi řidiče na vedlejší a hlavní silnici.

Nevím, zda bych snížení rychlosti považoval za nějaké omezení plynulosti provozu. Právě naopak. Domnívám se, že rozumné a nikterak zásadní snížení rychlosti může plynulosti provozu prospět.

Když je někde úsek s několika točitými zatáčkami (kupříkladu různé serpentiny), bude snížení rychlosti způsobem 90->70->50 zaručovat plynulejší průjezd, než když každý bude dobrzďovat těsně před zatáčkou z devadesátky. Chápu, že obdobnou úlohu by mohla plnit doporučená rychlost, ale o její účinnosti v našich podmínkách bych spekuloval.

Samozřejmě serpentiny a chýnovský okruh je naprosto odlišná situace. Ale stejně si budu stát za názorem, že přibrzdit si na chvíli na 70 km/h a mít lepší šanci na vhodnou reakci v případě, kdy mi do cesty někdo vjede z vedlejší silnice, bude lepší než ponechat devadesátku (kde leckdo jezdí i více než 100 km/h) a z této rychlosti dobrzďovat před takovým řidičem na vedlejší. Pokud pak nedojde k situaci, kdy někdo nedobrzdí a vznikne nehoda na hlavní, může zapůsobit efekt motýlích křídel a do plynulé jízdy to bude větší zásah, než kdyby na začátku všichni zvolnili.

Dílčí argumentaci vůči tomuto názor jsem zmínil již výše. Člověk udělá chybu a je jedno, kolik jede on nebo ostatní. Navíc si myslím, že většinou je viníkem řidič přijíždějící po vedlejší komunikaci, protože nedá přednost. Spíš jde o to, že druzí, kteří pojedou nižší rychlostí, budou mít více času na reakci a tím spíše se dokáže střetu předejít. Nižší rychlost = kratší brzdná dráha, nižší rychlost = kratší vzdálenost za stejný čas. Z toho by dle mého mělo logicky vyplynout „nižší rychlost = větší šance předejít nehodě“.

Pozornost řidičů je pak věc jiná, dalo by se říci systémová. Částečně jsem se k ní vyjadřoval výše a nechci se pouštět do dalších spekulací.

Takto jsem rozhodně svůj původní text směřovat nechtěl. Kdyby existoval obchvat bez chybujících (či jakýchkoli) řidičů, nebude na něm žádná nehoda. Ale přehlednost křižovatky hraje velkou roli. Ono mít výhled z křižovatky na 800 nebo 200 metrů je opravdu rozdíl.

Když je výhled z velké části zastíněn protihlukovou stěnou, může to „zavařit“ i zkušenému řidiči. K tomu se může přidat špatný úsudek… A při rychlosti 90 km/h se objeví vozidlo na hlavní silnici nebezpečně pozdě.

Jako příklad mohu uvést situaci z minulého týdne, byť šlo o křižovatku směrem na Záhostice. Vracel jsem se od Humpolce, na tachometru jsem měl přibližně 85 km/h. Z Chýnova směrem na Humpolec odbočuje jedno auto, blížím se a vidím, že na protější protihlukové stěně se lesknou světla. Do křižovatky jsem viděl, když už jsem od ní byl určitě pod 100 metrů. V tu chvíli se již druhé vozidlo dostalo přes hranici křižovatky. Oba jsme si šlápli do brzd a situace nebyla nijak kritická. Ale byť jsme ani jeden vlastně předpisy neporušili, mohlo to skončit jinak, nebýt vhodných reakcí. A určitě mne ten na vedlejší komunikaci nemohl vidět dříve než já jeho – možná tak blížící se světla po zdi, což se odhaduje dost špatně.

K tomuto argumentu se dá znovu připomenout naposledy zmíněná situace. Pokud není někam vidět, neznamená ani dodržování předpisů to, že nemůže k ničemu dojít. I když někdo pojede dovolených 90 km/h a druhý se rozhlédne, jak mu to podmínky umožňují, může dojít ke kritické situaci.

Z toho důvodu si myslím, že snížení rychlosti by mohlo vést k tomu, že vznikne méně rizikových situací a případně budou i mírnější jejich následky. Protože každý kilometr v hodině je při nárazu znát.

Poměrně hodně uživatelů rovněž komentovalo, že by bylo mnohem výhodnější, kdyby na daném místě vznikla mimoúrovňová křižovatka. Ovšem mojí původní myšlenkou nebylo polemizovat nad tím, co by mělo u Chýnova stát (neboť mimoúrovňové křížení by ve srovnání se současnou křižovatkou bylo jistě jako nebe a dudy), ale chtěl jsem se zaměřit na to, jakým opatřením by se mohla snížit nehodovost na obchvatu takovém, jaký byl postaven.

Protože asi si lze jen těžko představit, že se nyní dovezou k Chýnovu opět těžké stroje a křižovatka se kompletně přestaví. Spíše je tedy třeba nalézt efektivní řešení, jak s nehodovostí zabojovat. V tom ohledu si myslím, že omezení rychlosti, nad kterým se zamýšlím, není zcela zcestné.

Věřím, že jsem se s uvedenými názory diskutujících dokázal vypořádat tak, abych obhájil to, že důvodem, proč se chci přiklonit ke snížení rychlosti, není nějaká nejsnadnější cesta a vybírání peněz od řidičů. Některá moje argumentace sice pramení z mých osobních zkušeností či myšlenek, ale myslím si, že žádný bod není zcela „mimo“. Budu velmi rád za vaše názory, protože si myslím, že právě o takových debatách Seznam Médium je.