Článek
Inspirací pro napsání tohoto článku pro mě byly dva příspěvky Českého královského institutu o olomouckých biskupech Jindřichu Zdíkovi a Brunovi ze Schaumburgu. Ten první věrně sloužil českému králi Vladislavu II, ten druhý byl pravou rukou krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. Oba se výrazně zasloužili o civilizační a kulturní vzestup českých zemí a mělo by se to o nich vědět. Bohužel, opak je pravdou. O těchto vynikajících osobnostech se toho moc neví.
Za to je velmi známý radikální kazatel Jan Želivský, který svými projevy rozeštvával lidi, šířil nenávist a jeho hrůzovláda v Praze připomínala islámský stát. Nakonec ho museli nechat popravit sami umírnění husité, protože neviděli jiné řešení. A po tomto náboženském fanatikovi se v Praze jmenuje stanice metra. Přitom větší úctu a obdiv si zaslouží oba výše jmenování.
Obecně platí, že v české historii si příliš připomínáme stoupence destrukce nad těmi, kteří vytvářeli hodnoty a posouvali společnost dopředu. Kupříkladu i v českých zemích je hodně známý a za hrdinu považovaný slovenský zbojník Juraj Jánošík. Přitom on přepadával lidi, vraždil a loupil majetky druhých. Není také pravdou, že by bral jenom bohatým, on mezi svými oběťmi nedělal rozdíl. Tuto činnost nemohu chválit ani v nejmenším. Bohatství nesmí vznikat vraždami, loupežemi nebo podvody. Prvorepublikový premiér a šéf agrárníků Antonín Švehla, když mu řekli, že se bude natáčet film o Jánošíkovi, prohlásil, že to je špatně, protože podle něj se mají točit filmy o četnících, kteří bojují se zločinem, nikoliv o lupičích.
Klíčovými hvězdami českých dějin (tedy kromě těch, kteří bojovali a umírali za svobodu naší vlasti, ale o tom někdy příště) musí být úspěšní podnikatelé, ke kterým patří Tomáš Baťa, jeho mladší bratr Jan Antonín Baťa, Emil Škoda, Emil Kolben, Antonín Petrof, Hana Podolská a další. Tito lidé vytvořili trvalé hodnoty, dokázali se ve svých oborech vypracovat mezi špičku a mnozí z nich získali světovou proslulost. Schopní kapitalisté, jako bratří Baťové, přinášeli státu obrovské peníze na daních, ze kterých pak byly financovány školství, zdravotnictví, výstavba potřebné infrastruktury atd. Úspěšné podnikání je základem prosperity země! Mnozí bohatí lidé také patřili mezi významné donátory kultury.
Pokud se zachází se zaměstnanci špatně, je třeba to kritizovat a snažit se o nápravu. Například v případech, jestliže zaměstnavatel nevyplácí domluvené mzdy. To je odsouzeníhodné. Nesmí se však s vaničkou vylévat i dítě, tedy dělat ze všech podnikatelů zločince, což byla oblíbená taktika levice a především komunistů. Ostatně nechutné a lživé výpady soudruhů vůči J. A. Baťovi jsou toho důkazem.
Přitom lidé, jako byli komunističtí pohlaváři Klement Gottwald či Antonín Zápotocký, mimořádnými schopnostmi nevynikali, k moci se dostali terorem a násilím, a českým zemím přinesli akorát zaostalost a zkázu.
Problém však je, že zhoubné komunistické pojetí českých dějin, které spočívá v šíření nenávisti vůči schopným a úspěšným lidem, má bohužel tuhý kořínek. To se je nutné změnit. Smysl české historie musí spočívat ve vyzdvihování schopných úspěšných lidí, kteří dokázali vyniknout v mnoha oborech lidské činnosti a přispěli k rozkvětu své vlasti, nikoliv glorifikací těch, kteří šíří zlo, závist a nenávist. Takoví mohou sloužit pouze jako varování a negativní příklady. Dějiny nejsou černobílé, ve stylu, zlí kapitalisté versus hodní dělníci.
Zdroje:
Podnikání pod Davidovou hvězdou, Pavel Kosatík, Nakladatelství Práh, Praha 2024
Dějiny Českých zemí, Jaroslav Pánek, Oldřich Tůma a kolektiv, Nakladatelství Karolinum, Praha 2018
Podnikání v Českých zemích (Od pražského groše po akciové společnosti), Petr Popelka a kol., Nakladatelství Paseka, Praha 2025
