Článek
Rusko vedené po listopadovém puči předchozího roku komunisty zradilo své západní dohodové spojence, když uzavřelo s Německem a Rakousko-Uherskem separátní mír, který spojenecká smlouva nepřipouštěla. Byl to prachsprostý podraz na USA, Velkou Británii, Francii, Itálii a další dohodové spojence. A na podrazy se nezapomíná.
Je jasné, že bolševické Rusko a jeho nástupce Sovětský svaz se v očích Západu staly nedůvěryhodnými. Bylo tedy logické, že když později západní země vyjednávaly se SSSR o spojenectví proti hitlerovskému Německu, tak si počínaly opatrně, protože si tuto křivárnu dobře pamatovaly. Kdo se jednou zachová podle, zůstává i nadále nespolehlivým. A sovětský vůdce Stalin patřil k těm, kteří v roce 1918 potupnou kapitulantskou dohodu s nepřítelem uzavřeli. Ukázalo se také, že ruští potažmo sovětští komunisté se nezměnili, když s hitlerovským Německem uzavřely spojenecký pakt zvaný Molotov-Ribbentrop.
Zpátky však k brestlitevskému míru, který byl pro Rusko potupnou prohrou. Pravdou je, že se kvůli němu pohádaly i ruské komunistické špičky. Zatímco Lenin byl pro přijetí tvrdých mírových podmínek, Trocký, Bucharin a další radikální levičáci je odmítali. Nicméně nejvyšší bolševický vůdce si nakonec prosadil svou. Rusko tak bylo přinuceno učinit velké územní ústupky, vzdát se Finska, Polska, Pobaltí, většiny Běloruska a Ukrajiny i s hlavním městem Kyjevem. Ruská komunistická vláda tak vydala nepříteli na milion kilometrů čtverečních svého území. Carská armáda dokázala od začátku I. světové války v roce 1914 po více než tři roky ubránit většinu ruské říše před německou a rakousko-uherskou armádou a o rok později relativně stabilizovat frontu. Při vpádu do SSSR v červnu 1941 dobyli Němci Kyjev po necelých třech měsících bojů s Rudou armádou v září téhož roku.
Brestlitevský mír byl výsledkem dlouhotrvající snahy císařského Německa o vnitřní rozvrácení svých protivníků a jejich vyřazení války. Uvědomovalo si totiž, že v dlouhodobě trvajícím konfliktu nemá vzhledem k námořní blokádě a celkové hospodářské převaze Dohody šanci. Berlín proto zvolil taktiku směřující k vnitřnímu rozvratu svých nepřátel. Proto podporoval tzv. Velikonoční povstání v Irsku proti britské nadvládě v roce 1916 a také mohutné stávkové hnutí ve Francii. V těchto případech ale neuspěl.
Do Ruska však Němci nechali dopravit Vladimíra Iljiče Lenina ze Švýcarska v zapečetěném vagónu s cílem provést v zemí státní převrat. Tohle jim vyšlo. Dokonce bolševici dostali od německé vlády za tento svůj kousek několik milionů německých marek ve zlatě.
Tento nepovedený mír pozbyl platnosti v listopadu osmnáctého roku, kdy Německo kapitulovalo a 1. světová válka skončila. Část obsazených území Rusko získalo zpátky, část jich odstoupilo Rižským mírem v roce 1921 Polsku. Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhlásily nezávislost. Definitivně pak skoncovala s brestlitevským mírem Rappalská smlouva mezi Německem a sovětským Ruskem v roce 1922.
Zdroje:
Dějiny Ruska 20. století – díl I., editor Andrej Zubov, nakladatelství Argo, Praha 2014
Evropa (Dějiny jednoho kontinentu), Norman Davies, nakladatelství Prostor, Praha 2000
