Článek
„Novela umožní větší pružnost trhu práce. Uvítali bychom ale i diskutovanou možnost výpovědi bez udání důvodu,“ řekl už dříve pro iDNES.cz ředitel Kovohutě Příbram Pavel Sáňka. Návrhy vlády premiéra Petra Fialy, které prodlužují zkušební dobu ze tří na čtyři měsíce a počítají výpovědní lhůtu od doručení výpovědi a nikoliv až od prvního dne následujícího měsíce vítá i Hospodářská komora České republiky. „Úprava pracovněprávních vztahů směrem k jejich větší flexibilitě se řeší napříč Evropou a celá Evropa se trápí tím, že přestává být konkurenceschopná. Jednou z věcí, která konkurenceschopnost zásadním způsobem ovlivňuje, je přepjatá regulace a přílišná byrokracie, jež bohužel přetrvává i v pracovněprávních vztazích. Tato novela je krokem správným směrem,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Navržené změny v Zákoníku práce mají podporu i majitelů a šéfů společností. Mnozí z nich by však uvítali i daleko razantnější kroky, a to především i tolik diskutovanou možnost dát výpověď bez udání důvodu i zaměstnavatelům. Dosud jí mají pouze zaměstnanci.
K tomu na můj dotaz objasnila postoj Hospodářské komory ČR její právnička Kateřina Kozáková. „Výpověď bez uvedení zákonného důvodu neznamená bezdůvodnou výpověď, ale výpověď z jiných důvodů, než se kterými počítá zákon – obecně je lze shrnout jako organizační, zdravotní, nesplnění podmínek vzdělání a související s pracovní kázní. Ve všech těchto zákonných důvodech jsou však podrobné podmínky tak přísné, že zaměstnavatel má velmi malou šanci je splnit. A tak by bylo vhodné tyto podmínky nastavit tak, aby se do nich vešlo i více případů a nebyly administrativně náročné. Řada zaměstnanců neví, že se může dohodnout na ukončení pracovního poměru s nárokem na odstupné i na pozdější podporu v nezaměstnanosti, pokud by nesehnali nové zaměstnání. Bohužel také řada zaměstnanců chce svému zaměstnavateli působit potíže. Důvodů pro to, aby taková možnost – výpověď bez uvedení důvodu, resp. bez zákonem stanoveného důvodu – existovala je řada. Jednak toto právo má nyní zaměstnanec, šlo by tedy o vyvážení práv. Jednak, jak jsem uvedla, zákonné důvody nejsou dostatečně široké a nevejde se do nich situace, kdy spolupráce zaměstnanec zaměstnavatel vázne, dojde ke ztrátě loajality vůči zaměstnavateli, jsou narušené vztahy na pracovišti nebo dojde ke ztrátě důvěry. Návrh, který byl projednáván v pracovní skupině MPSV a kde se účastnili zástupci zaměstnavatelů i odborů, počítal s tím, že i kdyby se jednalo o výpověď bez uvedení důvodu, mohl by zaměstnanec požádat o sdělení důvodu (aby se vyloučila diskriminace případně jiná zakázaná jednání) a zaměstnanec by měl nárok na vyšší odstupné.“
Takže si to shrňme, větší zpružnění trhu práce společnosti požadují. Nejzásadnějším argumentem pro změny jsou ztráta konkurenceschopnosti, kdy přehnaná regulace a přebujelá byrokracie škodí podnikání a to se týká i pracovního práva. To je také jeden z faktorů, proč nejen ČR, ale i Evropě lidově řečeno ujíždí vlak.
Nejjednodušší pracovní zákoník mají v USA, který řeší jen základní věci a vychází z prosté logiky. Zaměstnanci se snaží být užiteční, aby si jich zaměstnavatel vážil a ten se přece nebude chtít zbavovat schopných a šikovných pracantů, kteří mu přinášejí prospěch. Americký zaměstnanec tak nepodepisuje žádnou pracovní smlouvu, může kdykoliv dát okamžitou výpověď, ale také může kdykoliv okamžitou výpověď dostat. „Každá společnost to má jinak nastavené, ale většinou je výpovědní doba 14 dnů,“ upřesnila na můj dotaz spolužačka ze střední školy, která nyní žije v Severní Karolíně. Spojené státy jsou obecně považovány z hlediska podnikání za nejsvobodnější zemi na světě. Přitom i američtí zaměstnanci mohou mít různé zajímavé benefity, které ale neřeší zákony, nýbrž kolektivní smlouvy.
Co se týče diskutované možnosti zaměstnavatelů dávat výpovědi zaměstnancům, je tady jeden zásadní důvod, proč ano. Obecná právní zásada zní, všechny strany musí mít rovné podmínky. A to v tomto případě není. Zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu, zaměstnavatel nikoliv. To je jasná nerovnost, která také vede k různým nepříliš čistým praktikám, kdy pracovníci bývají odejíti tzv. na dohodu. Firmy mají také pravdu v tom, že s výjimkou hrubého porušení pracovní kázně, což už bývá pořádný průšvih typu, opilý strojvedoucí zavinil nehodu, je velmi komplikované se zbavit problémového zaměstnance.
Proti této možnosti jsou odbory. Jistě, oni už to mají v popisu své činnosti, ale nechápu proč. Zásadní už zmíněný důvod pro je jasný. Proč by se firma zbavovala schopného pracovníka, který ji přináší zisk? A pokud se chce zbavit nějakého zaměstnance, tak tomu má jistě důvod, třeba ten, že dotyčný nepracuje, jak by měl. Chtějí se snad odboráři zastávat neschopných lenochů? Já doufám, že ne. Návrh Hospodářské komory se mně proto zdá rozumný a vyvážený.
Vláda premiéra Fialy by však měla být odvážnější v reformě pracovního práva, což po ní chtějí i firmy. Jenomže ona se toho bojí ve stylu, co by tomu řekli lidé. Proto se chová alibisticky, aby si někoho nepohněvala. Snaží se být chytrou horákyní, ani nahá, ani oblečená, v tomto případě je to ovšem špatně, protože akorát naštve všechny. Vzorem by jí měly být Ronald Reagan a Margaret Thatcherová. Ten první se rázně vypořádal se stávkou leteckých dispečerů a ta druhá s protesty odborů. Oba se nezajímali o to, „co tomu řeknou lidi,“ a rozhodně jednali.
Je samozřejmě možné diskutovat i o dalších aspektech českého pracovního práva. Třeba výpovědní doba ze zaměstnání trvající dva měsíce patří k těm nejdelším. Z přehledu ČTK vyplývá, že stejně dlouhou ji mají pouze na Slovensku a ve Švýcarsku. I toto je legitimní námět na diskusi. Je proto dobře, že vládní návrh počítá s jejím zkrácením, že se bude počítat ode dne doručení výpovědi a nikoliv až od prvního dne následujícího měsíce.
Nastal tedy nejvyšší čas k tomu, aby se pracovní právo v České republice zjednodušilo, a umožnilo se zpružnění pracovního trhu, což by posílilo i konkurenceschopnost naší země. Přebujelá byrokracie a složitost právních norem také vede k obcházení zákonů a dalším negativním jevům. A o ty přece nestojíme.
Zdroje:
