Článek
Z našeho apartmánu na Špičáku jsme s přítelkyní a jejím synem po ránu vyrazili do Mooshütte, které bylo naším nástupním místem k výletu na Malé Javorské jezero. Cesta zabrala asi dvacet minut, na hranicích nebyly žádné problémy. Sice na hraničním přechodu v Bayerisch Eisenstein hlídkovali němečtí policisté a bedlivě prohlíželi projíždějící auta, jestli se v nich nevyskytují podezřelé existence, ale když viděli, že nikoliv, tak je nechali projet bez zastavení včetně nás.
Osada Mooshütte je nejbližším místem od Malého Javorského jezera, kam je možné dojet autem. To se dá zaparkovat na veřejném parkovišti, parkovné se platí v automatu a stojí na den 3 eura, musí se platit v mincích v hotovosti.
Dál už se musí jít pěšky asi dva kilometry po pohodlné cestě bez nějakého náročného převýšení. V tom je rozdíl proti české Šumavě, kde cesty k jezerům vedou do pořádných kopců. Turistické značky jako u nás tady nejsou, na rozcestích pak ukazují správný směr šipky s názvem cíle. Z Malého Javorského jezera je krásný výhled na nejvyšší šumavskou horu Velký Javor (1457 m.n.m.). Kolem něj vede okružní cesta rovněž dobře zvládnutelná, která nabízí krásné výhledy. Jedná se opět o relativně nenáročnou procházku. Celý výlet měří něco přes pět kilometrů a dá se pohodlně zvládnout i s přestávkami za necelé dvě hodinky. U jezera se rovněž nachází horská chata Seehütte (Jezerní chata) s restaurací. Zajímavostí jsou tři plovoucí ostrůvky, které vznikly po roce 1885, kdy bylo jezero přehrazeno kvůli plavení dřeva, a to se pak zvětšilo z původních tří hektarů na zhruba deset. Jezero a okolí jsou součástí přírodní rezervace. Nesmí se proto chodit mimo vyznačené cesty, vstupovat na ostrůvky a zakázáno je koupání. Psi musí být na vodítku.
My jsme se poté vydali k Velkému Javorskému jezeru a cestou se stavili v jedné útulné stylové bavorské restauraci na oběd. Stojí za to seznámit se s místní kuchyni, která je podobná té české, i když ceny jsou o něco vyšší. Já jsem si dal zdejší „vepřo, knedlo, zelo.“ Bylo výtečné, akorát houskové knedlíky jako u nás se tady nevedou. Pitelné bylo i bavorské pivo.
Pak už jsme dorazili k Velkému Javorskému jezeru, zvláštností je, že se svými 4,5 hektary je menší než Malé Javorské jezero. Parkovat se dá na parkovišti přímo u něj, denní parkovné stojí 4 euro a platit se dá i platební kartou. Na břehu jezera je horská chata s restaurací a velkým venkovním posezením. Nezvyklé je, že po jezeře jezdí šlapadla. I kolem něj vede pohodlná okružní cesta s krásnými výhledy, která se dá volnou chůzí zvládnout za necelou hodinu.
Na Šumavě se nachází osm ledovcových jezer, z toho pět na české straně. Ta už jsem všechna navštívil a nyní k tomu přidal i dvě ta bavorská. Nyní už mi schází pouze Roklanské jezero, ale věřím, že tam se také někdy podívám, abych si všechna ledovcová šumavská jezera zkompletoval.
Zdroje: