Článek
Web seznamzpravy.cz zveřejnil studii historiků z ÚSTR, která se dotýká rodinného zákulisí premiéra Andreje Babiše. V časopise Ústavu pro studium totalitních režimů nedávno vyšel obsáhlý článek s názvem „Poslední gestapák?“. Popisuje životní příběh Willibalda Otto Erzena a jeho ženy Violy Babišové. A právě ona byla starší sestrou Babišova otce Štefana, tetou, která odešla do Kanady. A fanatický nacista a gestapák Willibald Otto Erzen byl Babišův strýc. Andrej Babiš pak zdůraznil, že s touto částí rodiny neměl nic společného. „Nikdy jsem je neviděl, žádný kontakt jsem s nimi neměl a jméno Willibald jsem dokonce ani neslyšel,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv.
Je pravdou, že Willibald Otto Erzen byl členem NSDAP, příslušníkem SS a gestapa a s Violou Babišovou se oženil až v době, kdy už sloužil těmto nacistickým institucím. Mimochodem i Viola Babišová byla členkou Nacionálně-socialistické ženské ligy (NS-Frauenschaft, NSF), jedné z masových organizací NSDAP. Po válce v roce 1950 tento pár emigroval do Kanady, Andrej Babiš se narodil o čtyři roky později.
Vyvozovat z toho nějaké negativní závěry vůči současnému premiérovi by však bylo nemístné. Kritizujme ho za skutečně chyby, nikoliv za činy spáchané jeho příbuznými, o kterých skoro nic nevěděl. Nezastírám, že mám vůči Andreji Babišovi velké výhrady, ale v tomhle se ho musím zastat. Trestání za činy příbuzných bylo doménou totalitních režimů - komunistického a nacistického. Je známou skutečností, že nacisté popravovali děti odbojářů a komunisté potomky svých odpůrců mučili. Soudruzi také zakazovali talentovaným dětem „třídních nepřátel“ studium na středních a vysokých školách a nejrůznějšími způsoby je ponižovali a šikanovali.
Jak taková nenávist komunistů vůči dětem vypadala, popisuje web stoplusjednicka.cz. V roce 1990 vznikl pozoruhodný dokumentární film Dagmar Průchové Nesmíš plakat. Režisérka zachytila vzpomínky několika vězeňkyň, přičemž vycházela i z osobní zkušenosti, když po zatčení maminky v roce 1949 prošla jako dvanáctiletá vyšetřovací vazbou – pokud totiž byly děti v „rozumném“ věku, bývaly vyslýchány také. Ve filmu je poodhaleno kruté zacházení vyšetřovatelů nejen s matkami, ale i s jejich ratolestmi, které využívali jako nátlakový prostředek k doznání. Někteří prý během vyšetřování věšeli děti za nohy a před matkami je bili hlava nehlava.
Lidé jsou zodpovědní pouze za svoje činy a nikomu nesmí být ubližováno za skutky druhých. Každý, kdo by Andreji Babišovi a komukoliv jinému vytýkal jeho příbuzné, uplatňuje nepřijatelný princip kolektivní viny a klesá na úroveň zločinných totalitních režimů.
Zdroje:
