Článek
Nepochopím, že někdo může litovat vojáky násilnického agresora, který přepadne sousední zemi a dopouští se tam brutálních zločinů, jak to koneckonců dokazuje AI.
Během zimní války (1939–1940) a následné pokračovací války (1941–1944) se sovětská vojska dopustila řady válečných zločinů a krutostí na finském území i obyvatelstvu. Tyto činy zahrnovaly zejména: Bombardování civilních cílů: Sovětské letectvo cíleně útočilo na finská města a civilní infrastrukturu, často za použití zápalných bomb. Vraždění válečných zajatců: Existují zdokumentované případy, kdy sovětští vojáci zavraždili finské zajatce, místo aby je vzali do zajetí. Útoky na zdravotnický personál a sanitky: Finské sanitní vozy a polní nemocnice se stávaly terčem útoků Rudé armády. Zvěrstva na civilním obyvatelstvu: V příhraničních oblastech docházelo k vraždění civilistů, znásilňování a ničení majetku.
Nutné je také zdůraznit, že sovětští agresoři vyhnali na 420 000 Finů z jejich domovů. Stejně jako Němci vyháněli Čechy z oblastí, kde zřídili výcvikové prostory pro svoji armádu. Mezi komunisty a nacisty není rozdílu a to platí i pro Rudou armádu a Wehrmacht.
A z tohoto hlediska musíme posuzovat činy hrdiny finského národa a skvělého vojáka finské armády odstřelovače Simo Häyhä, který podle různých zdrojů zastřelil 500 až 1000 sovětských vojáků. Svoje neuvěřitelné výkony, jak uvedl web stoplusjednicka.cz komentoval Häyhä na sklonku života lakonicky slovy: „Dělal jsem, co mi přikazovali; nejlépe, jak jsem mohl.“

Simo Häyhä
Jistě, a co asi tak jiného mohl dělat? Svým způsobem rozumím tomu, že ruští vojáci, které poslal na onen svět, byli v mnoha případech chudáci z prostých poměrů ruské vesnice, kde často panoval hlad a lidé umírali, jelikož neměli, co jíst. Jenomže za jejich krutý osud nemůže finský snajper, ale komunistické vedení SSSR v čele se Stalinem a jeho zločineckou bandou, které nevyprovokované přepadení Finska nařídilo. To jsou skuteční vrazi svého lidu. Hrdina Simo Häyhä pouze bránil svoji nešťastnou zemi, velmi úspěšně, a za to si zaslouží naší úctu. Litovat usmrcených rudoarmějců, je jako litovat vrahů, které vyhlédnutá oběť zabije v sebeobraně.
Rád bych ještě upozornil na dvojí pokrytecký metr, který praktikují někteří rádoby útlocitní jedinci. Ruské vojáky, je třeba litovat, protože šli do války proti své vůli, ovšem pro Němce, z nichž mnozí na tom byli stejně a rukovali do Wehrmachtu nedobrovolně, to jaksi neplatí.
Pro mne jsou všichni lidé bez rozdílu, kteří brání svoji zemi před agresorem, hrdinové zasluhující respekt, a mají můj velký obdiv. K nim patří jak Simo Häyhä, tak třeba i Otakar Jaroš, mimochodem zásadový antikomunista.
Zdroje:






