Od housek po motorky: Vzpomínky na obchodní dům Máj v Praze

Na místě, kde stál do roku 1938 novogotický měšťanský dům U Šliků a v období po válce jen provizorní dřevěný pavilon, vyrostla mezi lety 1972–1975 odvážná stavba, která výrazně změnila tuto část centra Prahy.

Budovu obchodního domu Máj dodnes řadí odborníci mezi nejvýznamnější díla české architektury 70. let. Za návrhem stojí trojice architektů John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL. Architektonický ateliér, založený v roce 1968 Karlem Hubáčkem, autorem televizní věže a hotelu na Ještědu, se v období normalizace stal výjimečným střediskem nezávislé české architektonické tvorby.

Stavba Máje byla ve své době revoluční. Architekti prosazovali koncept „nic neskrývat“, přiznat konstrukci i technologie. Výsledkem byla interiérová syrovost, která zpočátku šokovala – jeho stropy byly například úplně odhalené, bez obvyklých podhledů. Realizaci projektu, což bylo na svou dobu neobvyklé, zajistily švédské stavební společnosti SIAB a ABV Stockholm.

Obchodní dům Máj zahájil provoz 21. dubna 1975. Na místo první ředitelky byla jmenována Irena Friedmanová, která pod sebou měla více jak 1000 zaměstnanců.

Pětipodlažní uspořádání nabízelo zákazníkům na svou dobu nebývalý komfort a široký sortiment zboží. V suterénu našli návštěvníci potraviny a lahůdky, zatímco první tři patra lákala na módu, textil, bílé zboží či hračky. V regálech ale často chyběly položky, které dnes považujeme za samozřejmé: od toaletního papíru přes dámské hygienické potřeby až po prací prášky či zavařovací víčka. Čtvrté patro Máje patřilo oddělení nábytku, železářství, porcelánu a klenotů. Páté patro pak nabízelo sportovní potřeby a zároveň místem pro občerstvení v restauraci.

Budova byla vybavena jezdícími eskalátory umístěnými mimo prodejní prostory a celkem třinácti výtahy, z nichž tři mohly převážet i nákladní auta, ze kterých se zboží vykládalo přímo na určeném podlaží. Zaměstnanci Máje rovněž vzpomínali, že měli k dispozici lékaře, pedikúru a kadeřnictví přímo v místě pracoviště.

Ani Máj se ovšem nevyhnul dobovým politickým tlakům. Původní záměr architektů, totiž umístit na fasádu Máje číslo 02, se nesetkalo s pochopením. Číslo 02 mělo značit, že Máj byl v Praze druhým po prvním velkém „obchoďáku“ sítě Prior, kterým se stal OD Kotva na náměstí Republiky (otevřený v únoru téhož roku). Shodou okolností ale čísla také odkazovala na přiřazené označení ateliéru SIAL po jeho nuceném začlenění do libereckého Stavoprojektu. Nápis byl nakonec krátce před otevřením odstraněn, jelikož tehdejší režim jej považoval za „urážku dělnické třídy“ a místo toho prosadil na vrchol stavby rudou hvězdu.

Stavba získala po svém otevření značný ohlas v zahraničních architektonických kruzích, v domácím prostředí však byla její hodnota dlouho opomíjena. Ateliér SIAL, který ji navrhl, navíc upadl v nemilost a jeho členům bylo zakázáno publikovat v oficiálních časopisech.

Po roce 1992 se obchodní dům Máj přejmenoval na K-Mart podle amerického řetězce. V roce 1996 se stal vlastníkem a provozovatelem společnost Tesco Stores ČR, která jej provozovala pod svou obchodní značkou.

V říjnu 2006 byl Máj prohlášen za kulturní památku a od letošního roku se začíná psát nový příběh jeho historie.

..............

Zdroje:

KLÍMA, Petr (ed.). Kotvy Máje: české obchodní domy 1965-1975. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2011.

Naše rodina: zábavný týdeník Československé strany lidové. Praha: Lidová demokracie, 1975.

Vlasta. Praha: Mona, 20.08.1975.

http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/maj2.htm