Článek
Když ji čeští archeologové v roce 1950 objevili, netušili, že právě tento nález se stane klíčem k jednomu z největších objevů v dějinách výzkumu lidského původu. Jak tento týden informoval prestižní deník The New York Times, analýza DNA z této lebky spolu s nálezy z německé jeskyně Ranis odhalila překvapivý příběh o tom, jak malá skupina našich předků dobyla svět.
Příběh začíná v české jeskyni
Zlatý kůň, nenápadná jeskyně v českém krasu, skrývala po desetiletí jeden z nejdůležitějších klíčů k pochopení lidské evoluce. Archeologické vykopávky v roce 1950 zde odkryly lebku, která se stala předmětem intenzivního vědeckého zkoumání, které trvalo až do současnosti. Spolu s lebkou byly nalezeny i kamenné nástroje, ty však nebyly natolik charakteristické, aby umožnily přesné kulturní zařazení nálezu.
Teprve nedávno se týmu vědců z Max Planckova institutu podařilo získat z lebky genetický materiál. Předběžná analýza naznačila, že žena patřila k velmi staré linii moderních lidí. Nikdo však netušil, jak významný objev to skutečně je.
Propojení s německými nálezy
Paralelně s výzkumem české lebky probíhalo studium ostatků z jeskyně Ranis v Německu, vzdálené přibližně 2250 km západně od Zlatého koně. Tyto pozůstatky byly objeveny před více než stoletím a archeologové je přiřadili ke kultuře zvané Lincombian-Ranisian-Jerzmanowician (LRJ). Dlouho však nebylo jasné, zda jejich tvůrci byli moderní lidé nebo neandertálci.
V roce 2016 se tým archeologů vrátil do Ranis pro udělat nový průzkum. Marcel Weiss z Univerzity Erlangen-Norimberk a jeho kolegové objevili novou sérii fosilií a nástrojů, které analyzovali pomocí nejmodernějších metod. Fosilie poskytly dostatek DNA pro rekonstrukci genomů šesti jedinců.
„Je to stejná skupina, stejná rozšířená rodina,“ říká Johannes Krause o vztahu mezi nálezy z českého Zlatého koně a německého Ranisu. „Mohli se dokonce znát.“
Život v době ledové
Genetická analýza odhalila fascinující detaily o životě těchto raných Evropanů. Šlo o malou skupinu, čítající méně než tisíc jedinců, která se pohybovala v drsných podmínkách doby ledové napříč severní Evropou. Lovili velká zvířata včetně srstnatých nosorožců a přežívali v extrémních klimatických podmínkách.
Blízká příbuznost mezi jednotlivci nalezenými ve vzdálených lokalitách je mimořádně překvapivá. „Kdybych šel do New Yorku a vzal jednoho člověka z Bronxu a pak šel na Long Island a vzal dalšího člověka odtamtud, bylo by nepravděpodobné, že tito dva mají společného předka v posledních třech generacích,“ vysvětluje Kay Prüfer. „Ale samozřejmě mluvíme o dávné minulosti, kdy byly věci jiné.“
Překvapivá genetická zjištění
Analýza DNA přinesla několik zásadních objevů. Zaprvé, tito lidé neměli geny pro světlou kůži, které jsou typické pro dnešní Evropany. To naznačuje, že si zachovali tmavou pigmentaci svých afrických předků. V mrazivých podmínkách doby ledové se museli chránit především pomocí oblečení z kůží a kožešin ulovených zvířat.
Ještě významnější bylo zjištění, že společní předci lidí LRJ a všech dnešních ne-afrických populací žili před pouhými 47 000 lety. To je v přímém rozporu s archeologickými nálezy v Austrálii, které naznačují přítomnost moderních lidí před 65 000 lety, a nálezy v Číně datovanými do období před 100 000 lety.
„Nemohou být součástí genetické diverzity, která je přítomna mimo Afriku,“ vysvětluje Johannes Krause o starších nálezech z Asie a Austrálie. Tento rozpor otevírá fascinující otázky o prvních migracích z Afriky.
Setkání s neandertálci
Genom ženy ze Zlatého koně a jejích současníků obsahoval dlouhé úseky neandertálské DNA. Na rozdíl od dnešních lidí, kteří také nesou neandertálské geny, byly tyto úseky mnohem delší. To naznačuje, že ke křížení s neandertálci došlo relativně nedávno před jejich dobou, přibližně před 46 000 lety.
„Časový rámec se opravdu zužuje,“ poznamenává Pontus Skoglund. Toto časové určení naznačuje, že moderní lidé se přesunuli z Blízkého východu na severní okraj Evropy pozoruhodnou rychlostí.
Objevy z českého Zlatého koně a německého Ranisu však otevírají řadu nových otázek. Jak je možné vysvětlit přítomnost anatomicky moderních lidí v Asii a Austrálii dlouho před příchodem předků dnešních ne-afrických populací? Buď jsou starší nálezy špatně datované, nebo došlo k dřívějším migracím, jejichž účastníci vymřeli bez genetického příspěvku dnešním populacím.
He Yu z Pekingské univerzity zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu: „Stále potřebujeme genomy raných moderních lidí z Asie, abychom mohli skutečně hovořit o asijských příbězích.“
Mapa lokality: https://mapy.cz/s/bocomabepo
Význam českého nálezu
Objev z jeskyně Zlatý kůň představuje jeden z nejvýznamnějších příspěvků české archeologie k pochopení lidské evoluce. Spolu s německými nálezy poskytuje unikátní vhled do života našich předků v době ledové a pomáhá rekonstruovat klíčovou kapitolu lidské historie.
Výzkum především ukazuje, že i relativně malá skupina lidí mohla sehrát zásadní roli v osídlení celého kontinentu. Jejich genetický odkaz žije v každém ne-africkém člověku současnosti, což z nálezu ze Zlatého koně činí jeden z nejvýznamnějších objevů v dějinách výzkumu lidského původu.
Zatímco výzkum pokračuje a vědci hledají další genetické důkazy především v Asii, český nález již nyní významně přispěl k našemu pochopení lidské migrace z Afriky a interakce našich předků s neandertálci.
Je pozoruhodné, že právě česká jeskyně ukrývala část odpovědi na jednu z největších otázek lidské historie - odkud přicházíme a jak jsme se stali tím, čím jsme dnes.
................
Zdroje:
