Článek
Dětská verze jengy za mne nemá konkurenci. Stejně jako tradiční jenga má 54 dílků a je vyrobena ze dřeva. Tím ale její podobnost končí.
Dřevěná věž jenga, kterou jsem si zakoupila, je krásně barevná, má obrázky a je rozšířená o hrací karty a kostku. Tradiční jengu tak můžete hrát na tři způsoby, která jsou v základu stejná a liší se jen v maličkostech, které dělají hru dynamičtější.
Tradiční pravidla hry jenga, jsou jednoduchá. Hráč vytahuje kostičku tak, aby věž nespadla, a umisťuje ji na vrchol věže. Když věž spadne, hráč prohrál. Zatímco tato věž jenga, mimochodem určená pro děti od 36 měsíců, má variabilnější pravidla.
Hra s kostkou je ošemetná, ale o to více zábavná. Hráč hodí kostkou a musí z jengy vytáhnout kostičku s obrázkem, který hodil na kostce. Následně je úkolem hráče umístit kostičku na vrchol věže. I zde platí, že věž nesmí spadnout.
Věž nesmí spadnout ani při hraní s kartami. Ale zde už jde i o bodování. Body může hráč získat za vytažení jím vybrané kostičky a jejím umístění na vrchol věže. Každý obrázek má jiné body a hráč si tak může vybírat obrázky za nejvyšší počet bodů. Pravidla si také mohou hráči upravit a tahat karty náhodně tak, aby obrázky neviděli. Při těchto pravidlech hráči neví, o kolik bodů hrají a hra se více podobá hře s kostkou. Ale z karet body naskakují a i ten, kdo věž shodí, může být vítězem.
Za sebe musím říct, že jsem moc ráda, že jsem tuto hru pořídila. Jen díky velké náhodě mám doma skvělou hru, byť určenou pro děti od 36 měsíců, která baví i nás, dospělé. Tato varianta jengy je milým zpestřením oslav a srazů. A baví i děti, které nejsou smutné, že věž shodily. Z výsledných bodů mají vždy radost a o to při hře jde. Velkou přidanou hodnotou je i to, že se dítka při hraní jengy rozvíjí. Zlepšují si koordinaci i motoriku. Učí se, aniž by to věděla.
