Hlavní obsah
Lidé a společnost

Masopust, období hodování mezi dvěma postními dobami

Foto: Canva

Ilustrační obrázek

Masopust je svátek, který má původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Jde o období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během masopustu probíhaly tancovačky, zabíjačky a také svatby.

Článek

Období masopustu nastává po svátku Tří králů a končí na Popeleční středu. Masopustní neděle se obvykle nesla ve znamení tance a hudby, v některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody. Masopustní pondělí bylo ve znamení mužských bálů. Jedním ze zvyků bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila, tím vyšší obilí mělo být na poli. Poslední tři dny jsou zvány masopust či ostatky. V tyto dny se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí se taneční zábavou.

Poslední dny masopustu byly v minulosti pro lidi oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar a škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Na Popeleční středu se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

V některých regionech, například Chodsko, Doudlebsko a Hlinecko, je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.

Protože se čtyřicetidenní postní období odpočítává od Popeleční středy, nemá masopust pevný termín v kalendáři. Letos vychází začátek postního období na 14. února. O tomto víkendu se proto můžeme těšit na masopustní průvody, reje masek i masopustní zábavy.

K masopustnímu úterý se váže také několik pranostik

Krátký masopust - dlouhá zima.

Jaké je masopustní úterý, taková bude Veliká noc.

Masopust na mrazu - někdo přijde k úrazu.

Je-li rybník na masopustní úterý zamrzlý, čeká nás neúroda po celý rok.

Zdroj: internet

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz