Článek
Nejsem popelnice, abych přijala vše, co mi kdo dá. Jsem člověk, který chce vědět, co jí. Nejen, že mne zajímá složení potravin kvůli mému zdraví, ale zajímá mne i proto, že mám potravinovou intoleranci. Kdyby uzenáři nebyli pekaři, nemusela bych složení dopodrobna studovat. Ale protože jsou potraviny plné náhražek, ptát se musím.
Mám plné právo vědět, z čeho se skládá salám, který kupuji i to, jaký je podíl masa v šunce. Tyto informace jsou pro mne důležité. Když je mohu zjistit až ve chvíli, kdy na mne přijde řada, není to tak úplně má chyba. Složení výrobků by mělo být viditelné pro všechny. Informace o alergenech je navíc prodejce povinen veřejně uvádět. To, že to nedělá, za to já nemohu a jíst musím.
Frontu jsem si vystála jako ostatní a věřte tomu nebo ne, ani mne není příjemné pro mne důležité informace tahat z prodavačky, která se mnohdy třikrát vrátí, protože zapomene, na co se šla zeptat. Kdyby to šlo, nezdržuji. Když už musím do obchodu jít, jdu dopoledne, ve chvíli, kdy je většina lidí v práci. A i přesto si vyslechnu nemilá slova.
Troška empatie by neškodila
To, co jsem zažila já, zažívá mnoho dalších lidí. Každý občas potřebujeme pomoci. Každý z nás si občas neví rady. A každý z nás musí jíst. Nikdy nevíte, čím si daná osoba prochází, pro koho nakupuje. Nebuďte na ni zlí jen proto, že budete stát ve frontě o chvíli déle. I vám se může stát, že půjdete pro někoho koupit speciální stravu nebo budete muset dávat pozor na složení. Bude vám příjemné, když na vás budou lidé ve frontě nepříjemní, mnohdy až zlí? Budete to chtít zažívat opakovaně?
Jsem moc ráda, že se stále najdou lidé, kteří se umí chovat a svou frustrací nekazí den druhým. Jsem moc ráda, že jsou mezi námi lidé trpěliví a chápaví. Jen bych byla moc ráda, kdyby takových lidí bylo víc.
