Článek
Před lety jsem se rozhodla, že dlouhé zimní večery budu každý rok trávit jinou aktivitou. Cílem tohoto rozhodnutí bylo naučit se a vyzkoušet si věci dosud nevyzkoušené. Začala jsem háčkováním, pokračovala pletením na rukách, další rok následovalo šití a předloni to bylo malování kamínků. Loni jsem čas investovala do psaní knihy a letos jsem se vrhla na skládání papírových modelů. A nebyla bych to já, kdyby to byly modely obyčejné.
Pro letošní dlouhé zimní večery jsem zvolila skládání papírových soch. Začala jsem zpozvolna, skládáním a lepením adventního kalendáře. Začátek pro mne nebyl úplně jednoduchý, ale když jsem dostala lepení do ruky, během chvilky jsem měla adventní kalendář slepený. Zjistila jsem, že to není nic, co bych nezvládla a dala jsem se do skládání veverky. To už byla výzva.
Veverka je zvíře bystré a rozumné. Výrobci toto nádherné stvoření vystihli úplně dokonale. Veverka dostala linie a oříšek a spatřila světlo světa. Na obalu vypadala nádherně, ale složit jí, to už byla výzva.
Složit veverku mi mělo trvat přibližně 3 hodiny. Což by mi asi i trvalo, kdybych si všechny papíry nenaohýbala dopředu. V jednu chvíli jsem měla na stole nevzhlednou hromadu čehosi, odkud jsem měla vybírat na sebe navazující díly. Naštěstí jsem zmatek relativně rychle proměnila v systém a brzy jsem měla složenou hlavičku veverky.
Při skládání veverky jsem se trošku zasekla na uších a při napojování tlapek a těla k hlavě. Ale protože nejsem člověk, který by se vzdával, veverka byla po třech hodinách opravdu na světě. A moc jí to slušelo.
Složit veverku bylo oproti skládání adventního kalendáře opravdu náročné, ale na druhou stranu nebylo složit veverku nemožné, jak jsem v mnoha recenzích četla. Za sebe mohu říci, že kdybych si nenaohýbala papír dopředu, šlo by mi skládání mnohem lépe.
Protože mne skládání začalo bavit, pořídila jsme si ještě další skládačky. K veverce přibyl papírový model balonkového psa a horkovzdušného balonu. Horkovzdušný balon mini, jak se balon celým názvem jmenuje, zvládnou složit i děti. Balonkový pes už je výzva větší, ale složit se dá. Chce to jen chtít a nevzdat se. Jakmile dostanete skládačku do ruky, skládání a lepení jde samo.
Pokud si chcete skládání papírových skládaček z dílny Papertime vyzkoušet, mám pro vás několik tipů. U náročnějších skládaček si dílky ohýbejte vždy v pořadí, jak na sebe mají navazovat. Vždy díl složte a slepte a poté si připravte díl další. Nic si neskládejte dopředu a dobře si zapamatujte čísla na hranách modelů. Pak vám půjde práce krásně od ruky.
Další důležitý bod pro jednodušší práci je nanášení lepidla. Lepidla stačí jen tenká vrstva. Důležité je spoj dobře chytit a přidržet. Lepidlo schne rychle a model drží hned, jak se slepí. I když je lepidlo vlhké a vy budete opatrní, se spoji si nehnete. Čím více lepidla nanesete, tím větší je pravděpodobnost sklouznutí dílu. A to opravdu nechcete. I milimetrový posun je znát. Sice se napravit dá, ale je lepší držet, udržet a nikam s lepením nespěchat.
Papírové skládačky mne opravdu nadchly. Jsou vyrobené z kvalitního papíru. Mají moc pěkné barvy. Lepidlo je průhledné a malá chyba při lepení zmizí. V nabídce výrobce nechybí ani vhodné lepidlo v kombinaci se štětcem, kterým se modely lepí. Za sebe mohu říct, že mám o zábavu na dlouhé zimní večery postaráno. Pokud jste jen trošku šikovní a chcete zkusit něco nového, pusťte se do skládání. Je to příjemný relax.
