Článek
Jako stínová ministryně školství za ANO s nimi nemohu souhlasit, protože ohrožují zdraví i bezpečnost dětí. Mají se totiž bez náhrady zrušit prakticky všechny hygienické požadavky! Paradoxem je, že stát nařizuje přísné hygienické standardy v soukromých provozovnách typu restaurace, kadeřnictví apod., ale ve veřejném školství na hygienické normy rezignuje.
Nově nebudou muset být pozemky mateřských škol oploceny, na základních školách nebude stanoven minimální počet toalet, na středních školách nebude třeba zajistit hygienickou kabinku pro dívky, zmizí údaje s minimálním počtem metrů čtverečních na jednoho žáka v učebnách i šatnách, ve třídách nebudou muset být umyvadla a toalety budou moci být pro chlapce a dívky společné.
Uvádím jen část změn, protože všechny by se do tohoto článku ani nevešly. Mají ovšem jedno společné – snahu ušetřit co nejvíce peněz. Bohužel se tu šetří hlavně na dětech. Některé změny mohou dokonce ohrozit život dětí, další jejich zdraví, a to nejen fyzické, ale i psychické. Opravdu se chceme s ODS a Piráty, kteří nejvíce prosazují uvedené změny, vrátit o 100 let zpět v hygienických standardech? Já a moji kolegové z ANO tohle rozhodně nechceme.
Změny ve vyhlášce bohužel může udělat vláda sama – bez poslanců a senátorů. Ti hlasují pouze o změnách zákonů, nikoliv vyhlášek. Proti chystaným změnám by se ale měli ozvat rodiče, učitelé a ředitelé škol. A činí tak. Z dosavadních vyjádření ředitelů škol vyplývá, že většina z nich s novou vyhláškou nesouhlasí a ozývají se i rodiče.
Nevím, zda šlo o záměr, aby změny bylo těžké dohledat, ale místo novelizace vyhlášky, kde musí být každý nové slovo označeno tučným písmem a každý zrušený text přeškrtnutý, byla vytvořena úplně nová vyhláška, která při prvním čtením může působit nevinně, pokud neumíte číst mezi řádky. Pokud se ale podíváte na znění současné vyhlášky, zjistíte, že vypadly skoro všechny konkrétní parametry, takže nebude možné se ničeho domoci.
Pokud nebude pozemek mateřské školy oplocen, nemůže učitelka, která se stará sama až o 28 dětí, zaručit jejich bezpečnost. Do areálu školky muže vběhnout pes a děti pokousat. Volně přístupný pozemek může lákat nejen pejskaře, ale i opilce, narkomany nebo pedofily. Plot kolem školní zahrady je prostě nutnost bez ohledu na to, zda se mateřská škola nachází blízko rušné silnice nebo ne. Dítě může snadno odejít a ztratit se. Nelze denně zatěžovat policisty, aby hledali děti, řešili poškozené hřiště či odhozené jehly. Učitelky nemohou denně sbírat střepy z lahví a uklízet psí exkrementy.
Nyní musí být ve škole alespoň jeden záchod na 80 chlapců. To přece není nijak striktní požadavek, který nelze splnit. Na 20 dívek musí být jedna toaleta. To také není žádné extrémně vysoké číslo, které by finančně položilo zřizovatele při stavbě nové školy. Nebo chceme, aby se před WC tvořily dlouhé fronty? Tyto základní lidské potřeby musí být ve školách zajištěny. Vyhláška rovněž ruší minimální výměru podlahové plochy na děti v hernách MŠ, třídách ZŠ i ubytované v internátech či výchovných ústavech. V přecpaných prostorech může hrozit větší riziko úrazu, o nekomfortnosti ani nemluvě.
Stejně tak považuji za nutné, aby byly toalety na základních i středních školách oddělené – pro dívky a chlapce. Obzvláště pro dívky by bylo značně nekomfortní, kdyby je kluci okukovali na WC a dívky neměly soukromí. Ze zahraničí známe případy, kdy si je na společných toaletách i natáčejí na video nebo fotí, dívky se pak bojí na WC chodit a trpí psychickými traumaty. Předkladatelé návrhu berou ohled na údajně nebinární děti, které si nejsou jisté svou pohlavní identitou, ale co ty ostatní děti, kterých je naprostá většina? To samé se týká i navrhované možnosti společných šaten u tělocvičen. Chlapci by to možná uvítali, u dívek si tak jistá nejsem.
Umyvadlo ve třídě rovněž neslouží pouze k mytí tabule. To je hloupý argument. Žáci ho používají k omytí ovoce a rukou před svačinou, při výtvarných činnostech, napouštějí si do lahve pitnou vodu apod. Řada škol nedávno musela přestavět odborné učebny na kmenové, protože jim skokově vzrostly počty dětí. Nelze tedy předem stanovit, že v nějaké třídě být umyvadlo nemusí. Záhy může být vše jinak. Potřeba dětí mýt si ruce je snad naprosto zásadní a měly by k tomu být vedeny již od útlého věku. Jinak si raději nepředstavujme, jak snadno se mohou ve škole šířit infekční choroby.
Myslím si, že by hygienická vyhláška měla zůstat v současné podobě. Drobné úpravy jsou jistě možné, ale rozhodně nelze paušálně zrušit skoro všechny dosavadní standardy. Speciální případy, kdy je zapotřebí zrekonstruovat prostor, který doposud nesloužil k výuce, na novou učebnu, lze ošetřit schválením výjimky. Ale musí jít o konkrétní a dobře zdůvodněnou výjimku, nikoliv generální pardon na vše, jak je tomu v nové hygienické vyhlášce pro školy. U nových budov bych rozhodně žádné výjimky neumožnila.
Pro lesní mateřské školy nebo dětské skupiny platí řada výjimek již nyní – jsou přímo součástí textu hygienické vyhlášky, takže o ně ani nemusejí žádat. Myslím si, že by nebyl problém nějaké další konkrétní výjimky do vyhlášky doplnit. Rozhodně ale nemá smysl vydávat úplně novou hygienickou vyhlášku.
Pokud se z vyhlášky vypustí současné standardy, za pár let si již nikdo nevzpomene, že jsme nějaké měli. Architekti a projektanti nebudou mít k dispozici žádné minimální požadavky, které musejí dodržet. Investoři budou mít volnou ruku v tom, co všechno odmítnou zaplatit, protože to nebude povinné. Zřizovatelé škol vedeni nedostatkem finančních prostředků se budou uchylovat k co nejlevnějším variantám stavby nové školy či rekonstrukce těch stávajících.
Mohou nastat případy, kdy ředitel školy upozorní vedení obce, že je u školy poškozený plot nebo rozbité umyvadlo či záchod. Na to mu zřizovatel školy odpoví, že přece plot není povinný, počet funkčních toalet není stanoven a umyvadlo ve třídě vůbec nemusí být. A prostě tyto opravy nezaplatí. Nikdo mu to ani nebude moci vytknout, protože ve vyhlášce už žádný požadavek nenajde. Obhajoba předkladatelů vyhlášky, že rozumný zřizovatel toto neudělá, může být lichá.
Z návrhu vyhlášky je patrný zcela jasný záměr – navýšit kapacit škol a předškolních zařízení za každou cenu – za cenu rezignace na bezpečnost dětí a hygienické standardy.
