Apollo 13: natáčení v beztíži, Costner místo Hankse a nespravedlivě zkreslený Swigert

Kvůli filmu Apollo 13 jsem svého času téměř zruinovala rodinný rozpočet - chodila jsem na něj, kdykoli byl na programu. Také merchandising se u mě v tomto případě setkal s kladnou odezvou – mám všechno: soundtrack, knihu podepsanou Jimem Lovellem, plakát, který byl „sejmut“ z programu před nejmenovaným kinem…Apollo 13 je prostě takový můj menší úlet a srdcovka.

Nešlo přitom o první film natočený o nejúspěšnější neúspěšné misi v historii kosmonautiky. V roce 1974 byl natočen televizní film Houston, We've Got a Problem, jehož název je historicky prvním zkreslením skutečného Lovellova výroku „Houston, we've had a problem“. Ve filmu Apollo 13 byl zkreslen podruhé na „Houston, we have a problem“. Předchůdce se více než na nouzovou situaci ve vesmíru zaměřil na události v řídícím středisku, přičemž značná část zápletky byla fiktivní. Jim Lovell film dokonce označil za „nevkusný“.

Letovému řediteli Gene Kranzovi je zase připisován výrok „failure is not an option“ (selhání nepřipadá v úvahu), který však během mise nikdy neřekl. Nicméně Kranzovi se natolik líbil, že ho použil jako název své autobiografie z roku 2000.

Film Apollo 13 byl natočen podle knihy velitele mise Jima Lovella z roku 1994 a režie se ujal Ron Howard. Do hlavních rolí byli obsazeni herci Tom Hanks (Jim Lovell), Kevin Bacon (Jack Swigert) a Bill Paxton (Fred Haise). Ještě před samotným natáčením absolvovali intenzivní přípravu – odborníci z NASA, včetně samotného Lovella, je učili nejen historii mise, ale i technické detaily kosmické lodi. Herci se například museli naučit ovládat přibližně 500 tlačítek a přepínačů v kabině (včetně palubního počítače Apollo Guidance Computer), aby jejich chování působilo věrohodně.

Velká pozornost byla věnována také dekoracím. Interiéry kosmické lodi vytvořila specializovaná společnost SpaceWorks, která měla zkušenosti s výrobou přesných replik kosmických lodí pro muzea. Díky tomu byly kulisy mimořádně realistické. Největší výzvou však bylo napodobit stav beztíže. V době natáčení filmu v 90. letech ještě nebyly počítačové efekty natolik pokročilé a práce s lany nepůsobila přesvědčivě, a proto se filmaři rozhodli pro neobvyklé řešení – natáčet ve skutečném stavu beztíže.

Scény, ve kterých jsou astronauti ve vesmíru zabíráni v celkových záběrech, byly natáčeny ve stavu beztíže (detailní záběry se natáčely pomocí speciální konstrukce, která herce pomalu nadzvedávala, a vytvářela tak iluzi beztíže). Štáb si pronajal speciální letadlo Boeing KC-135 Stratotanker pro simulaci beztíže během parabolického letu přezdívané Vomit Comet neboli Blicí kometa, které NASA používala k výcviku astronautů. Letadlo létalo po parabolických drahách, při nichž členové štábu zažili přibližně 25 sekund skutečné beztíže. Poté se účinek gravitace znovu naplno projevil a herci si museli včas najít vhodné místo, kam se „zřítit“.

Natáčení bylo velmi náročné, protože každá scéna se musela stihnout v těchto krátkých intervalech a neustálé přechody mezi stavy beztíže byly extrémně vyčerpávající. Herci absolvovali až 40 parabolických letů dopoledne a dalších 40 odpoledne. Nakonec strávili ve stavu beztíže více času než mnozí skuteční astronauti. Často se také stávalo, že se záběr nepodařil, protože herci (nebo rekvizity) odpluli mimo záběr kamery, a vše se muselo opakovat.

Během natáčení panovaly extrémní podmínky. Členové štábu museli užívat léky proti nevolnosti, které však nepomáhaly vždy, a přezdívka letadla tedy rozhodně nevznikla náhodou. Kevin Bacon vzpomínal, jak ho při natáčení pozvracel kameraman, jehož obsah žaludku se pak volně vznášel prostorem a zamířil přímo na nic netušícího herce.

Velkou výzvou bylo natáčení startu rakety. Filmaři použili zmenšený model Saturnu V a jen minimálně digitální efekty. Výsledné záběry byly tak realistické, že dokonce i astronaut Buzz Aldrin si myslel, že jde o skutečné archivní materiály.

Jim Lovell působil jako technický konzultant filmu a pomáhal Tomu Hanksovi s přípravou na roli velitele Apolla 13. Samotný Lovell si přitom přál, aby ho ve filmu ztvárnil herec Kevin Costner. Typově se Costner Lovellovi opravdu podobá mnohem víc než Hanks, jenže o roli neprojevil zájem a na nabídku Rona Howarda dokonce vůbec nereagoval.

Naproti tomu Tom Hanks se Howardovi ozval sám s tím, že má o roli velký zájem, protože je celoživotním fanouškem kosmonautiky. Roli samozřejmě získal a ztvárnil ji perfektně, nicméně nelze se ubránit myšlenkám, jak by film fungoval s Costnerem a jestli Kevin svého nezájmu aspoň trochu nelitoval vzhledem k „úspěchu“ jeho Vodního světa, který byl uveden do kin měsíc po Apollu a je považován za kasovní propadák, i když film byl nakonec ziskový díky prodeji videokazet a vysílacích práv (Costner ho nicméně o dva roky později trumfl ještě větším propadákem Posel budoucnosti).

Naproti tomu Apollo 13 mělo po premiéře v červnu 1995 obrovský úspěch a celkové tržby přesáhly 355 milionů dolarů. V Česku se stal nejnavštěvovanějším filmem roku (paradoxně druhým nejnavštěvovanějším filmem byl právě Vodní svět s Costnerem). Získal devět nominací na Oscara, z nichž dva proměnil (za střih a zvuk). Později byl zařazen do amerického Národního filmového registru jako významné filmové dílo.

Největší slabinou filmu je pro mě ztvárnění Jacka Swigerta, které je nejen nepřesné, ale bohužel i nespravedlivé a neuctivé k jeho památce (nehledě na fakt, že on sám se už nemohl bránit, protože v roce 1982 zemřel na rakovinu). Swigert doplatil na snahu tvůrců o dramatické napětí a ve filmu je zobrazen jako nezkušený astronaut zelenáč neboli rookie, zatímco Haise s Lovellem a Kenem Mattinglym (kterého Swigert nahradil ve funkci pilota velitelského modulu) jsou prezentováni jako experti. Přitom pro Haise i Mattinglyho mělo jít taktéž o první let do vesmíru.

Jednou z nepřesností je Swigertova neúspěšná simulace návratu do atmosféry, po které Deke Slayton nepřímo zpochybnil jeho schopnosti. I kdyby Swigert při reálné simulaci skutečně neuspěl, nikdo by nezpochybňoval schopnosti členů posádky po jednom selhání. Scéna s dokováním (spojením velitelského/servisního modulu s lunárním modulem) je zase prezentována tak, jako by měl Swigert (opět označený za zelenáče) jen jeden pokus a případný neúspěch by znamenal konec mise. Ve skutečnosti se o dokování mohl pokusit několikrát, ale zvládl to na první pokus.

Ještě víc nefér je výmysl, že Swigert byl zodpovědný za nehodu. V jedné scéně naznačuje Haise, že Swigert udělal chybu, která vedla k explozi kyslíkové nádrže, což rozhodně není založeno na pravdě. Sám Haise k tomu později řekl, že toto zkreslení považuje za nespravedlivé vůči památce Jacka Swigerta. Také Jim Lovell zdůraznil, že dramatické napětí bylo pro účely filmu vytvořeno na úkor přesného zobrazení vztahů v posádce.

Jim Lovell i Fred Haise se právem ohradili proti způsobu, jakým byl Swigert ve filmu ztvárněn, a kritizovali zejména vyfabulované napětí a hádky mezi ním a ostatními členy posádky. Ve skutečnosti byl Swigert velmi schopný astronaut, který byl součástí záložní posádky a prošel stejným výcvikem jako hlavní posádka, a jen díky jeho profesionalitě a připravenosti se mise mohla uskutečnit.

Zájemcům doporučuji web Apollo in Real Time, kde je zaznamenána kompletní mise Apolla 13 minutu po minutě (včetně situace, kdy se Swigert během letu spojil s řídicím střediskem v Houstonu a s obavami oznámil, že v předstartovním shonu zapomněl podat daňové přiznání a chtěl by požádat o odklad. Daňový úřad pak uznal, že Swigert splňuje podmínky pro odklad, protože byl v době uzávěrky technicky „mimo zemi“).

Režisér Ron Howard do menších rolí obsadil hned několik členů své rodiny. Jeho bratr Clint Howard, který se v jeho filmech objevuje pravidelně, si zahrál jednoho z techniků v řídicím středisku NASA Sy Liebergota. Ještě zajímavější je účast jejich matky Jean Speegle Howard, která si ve filmu zahrála Lovellovu matku Blanche a která ve skutečnosti opravdu nevěděla, kdo jsou Neil Armstrong a Buzz Aldrin, takže tato scéna je pravdivá. Naproti tomu fikcí (i když v tomto případě zdařilou) je její hláška: „Kdyby automatická pračka uměla lítat, můj Jim by s ní přistál.“

Za svou práci na filmu získal Lovell epizodní roli. Zahrál si kapitána na lodi USS Iwo Jima. Produkce původně chtěla, aby hrál admirála, ale Lovell to odmítl s tím, že je ve skutečnosti kapitánem a nebude ztvárňovat postavu vyšší hodnosti. V závěru filmu ho vidíme, jak vítá Toma Hankse na palubě USS Iwo Jima a blahopřeje mu. Při startu je mezi diváky na tribuně vidět i jeho manželka Marilyn Lovell, která sedí přímo před její filmovou představitelkou Kathleen Quinlan.

Ačkoliv James Horner na můj vkus často kopíruje sám sebe (a „půjčuje“ si i od druhých) a nepatří k mým absolutním favoritům mezi skladateli filmové hudby, tak jeho hudba k Apollu 13 je úžasná – pro mě jeho nejlepší dílo a srdeční záležitost. Obzvláště desetiminutová All Systems Go – The Launch, Main Title, Master Alarm, Docking, Darkside Of The Moon a Re-Entry And Splashdown jsou hudební klenoty.

Natáčení Apolla 13 často připomínalo spíš boj o přežití než práci na hollywoodském filmu. Není divu, že herci ho později označili za jedno z nejnáročnějších natáčení své kariéry. I přes některá zkreslení se tvůrcům podařilo zachytit podstatu skutečného příběhu – odvahu, profesionalitu a týmovou spolupráci, která stála za záchranou celé posádky. Možná právě proto film působí tak autenticky – i jeho vznik byl svým způsobem misí, která skončila bezpečným návratem na Zemi.

Zdroje

LOVELL, Jim a KLUGER, Jeffrey. Apollo 13. Praha: BB/art, 1996. ISBN 80-86070-07-7.

ARMSTRONG AIR & SPACE MUSEUM. 10 Interesting Facts About Apollo 13: https://www.armstrongmuseum.org/10-interesting-facts-about-apollo-13#:~:text=In%201995%2C%20director%20Ron%20Howard,a%20congratulatory%20salute%20and%20handshake.

ELLER, Claudia. MOVIES: Shooting the Moon : America’s hero, Tom Hanks, splashes down for his old friend director Ron Howard in ‚Apollo 13,‘ the story of the near-fatal, botched 1970 lunar expedition: https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1995-02-26-ca-36184-story.html

IMAX. Apollo 13 The IMAX Experience: https://web.archive.org/web/20110604135005/http://www.imax.com/apollo13/pressmaterials/ProductionNotes.pdf

OPERA PLUS. Velikán filmové hudby s českými kořeny James Horner by dnes oslavil 70. narozeniny: https://operaplus.cz/velikan-filmove-hudby-s-ceskymi-koreny-james-horner-by-dnes-oslavil-70-narozeniny/

WARN, Charles. Ron Howard Weightless Again Over Apollo 13's DGA Win: https://web.archive.org/web/20111007053644/http://www.industrycentral.net/director_interviews/RH01.HTM

ZUANICH-FRIEDMAN, Barbra. Film Doesn’t Do Justice to Swigert the Astronaut or Person: https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1995-07-17-ca-24763-story.html#:~:text=I%20was%20disappointed%20in%20the,the%20clap”%20from%20the%20rookie.