Vodicí psi jako hrdinové 11. září: Salty a Roselle odmítli opustit své pány v hořící věži

Když 11. září 2001 narazila unesená letadla do budov Světového obchodního centra, tisíce lidí bojovaly o život v plamenech a kouři. Mezi nimi byli i dva nevidomí muži v 71. a 78. patře Severní věže – Omar Rivera a Michael Hingson. Jejich šance na únik z hořící budovy byly minimální. Měli však u sebe své vodicí psy, labradory Salty a Roselle. Navzdory strachu, toxickému dýmu a padajícím troskám odmítli své pány opustit. S klidem je krok za krokem vedli po schodech dolů. A zachránili přitom životy nejen jim, ale i desítkám dalších lidí.

Roselle si zrovna zdřímla, když se v 8:46 ozvala hlasitá rána a celá budova se otřásla. Byla se svým pánem Michaelem Hingsonem (který ji měl od listopadu 1999) v 78. patře Severní věže. Vylezla zpod stolu, zívla, posadila se a čekala. Michael zavolal své ženě Karen, ujistil se, že všichni jeho zaměstnanci se evakuují a poté dal Roselle pokyn vpřed, který se používá, když pán vyráží s vodicím psem v postroji. Zahájili náročný sestup po 1463 schodech v kouři, hluku a chaosu.

Roselle byla klidná jako vždy a Michael se rozhodl důvěřovat jejímu úsudku, protože byli sehraný tým. Nevěděli však, že to nejhorší teprve přijde. Roselle vedla svého pána a dalších 30 lidí po únikovém schodišti B dolů do bezpečí (na obrázku je únikové schodiště A v Severní věži, ale obě schodiště byla identická). V polovině cesty začali potkávat hasiče, kteří stoupali nahoru. Jakmile Roselle hasiče uviděla, začala vrtět ocasem a každému z nich se snažila olíznout tvář. Všem přítomným to dodalo klid. Mnoho z hasičů, které tehdy potkali, se už dolů nikdy nevrátilo.

Cesta jim trvala víc než hodinu a těsně poté, co opustili budovu, sousední Jižní věž se zřítila a trosky se rozlétly všemi směry. Zasáhly i Roselle, ale ta zůstala klidná, i když lidé kolem ní panikařili. Její vedení pomohlo všem dostat se bezpečně ven jen pár minut před zřícením Jižní věže. Michael sám sice padající věže neviděl, ale o to intenzivněji vnímal hluk, otřesy budovy, pach leteckého paliva a chaos kolem sebe.

Později vzpomínal: „Zatímco všichni v panice utíkali, Roselle se plně soustředila na svou práci. Kolem nás padaly trosky a dokonce nás zasáhly, ale ona zůstala klidná.“ Pak dovedla Michaela ke stanici metra Fulton Street, kde byl čistší vzduch. Provoz metra byl však v tu chvíli omezen a později kolem 10:20 zastaven. Nakonec šli do bytu kamaráda vzdáleného 40 bloků.

Michael později popisoval, že Roselle se celou dobu chovala jako dokonalá profesionálka. Jakmile však dorazili domů a Michael jí sundal postroj, bleskově přepnula, začala běhat po obýváku, hrála si s Michaelovým předchozím vodicím psem Linniem, aportovala svou oblíbenou hračku a schovávala ponožky, což byl její oblíbený kousek. Jako by potřebovala pohybem a hrou odbourat stres, který se v ní ten den nahromadil.

Po 11. září se Michael vrátil do rodné Kalifornie, kde pracoval pro organizaci Guide Dogs for the Blind (Vodicí psi pro nevidomé), která Roselle vycvičila. O své věrné společnici napsal několik knih, mimo jiné Thunder dog: the true story of a blind man, his guide dog, and the triumph of trust at Ground Zero, kterou napsal na Rosellinu památku. Zemřela 26. června 2011 ve věku 13 let. Michael na ni vzpomíná: „Jak se můžu rozloučit se psem, který dokázal všechno, co Roselle dokázala, a který žil život naplno? Jak můžu někdy vzdát hold jejímu životu, práci a památce? Roselle byla jedním z největších požehnání a darů, které jsem kdy měl tu radost vpustit do svého života.“

Ve své knize vzpomíná i na osudné 11. září: „Můj život se toho dne změnil kvůli přesvědčení a činům několika fanatiků, kteří si mysleli, že znají všechny odpovědi a kteří si představovali, že vražedné násilí, které zničilo centrum New Yorku, ohne svět jejich vůli. Nevyhráli však. Vyhrála láska, důvěra a týmová práce.“

V úterý 11. září byl Salty se svým pánem Omarem Riverou v 71. patře Severní věže. Chodil s ním do kanceláře každý den a byl zvyklý na ruch New Yorku. Během výcviku si zvykal i na cestování newyorským metrem a dopravu v Bronxu. Stejně jako Roselle, ani Salty po nárazu letadla v 8:46 nezpanikařil, ačkoliv všude byl kouř, zápach paliva a panika. Omarův počítač spadl na podlahu, podřimující Salty vyskočil a začal běhat kolem stolu: „Udělal to nejméně pětkrát nebo šestkrát – myslím, že se snažil zjistit, co se děje – a pak se ke mně prostě vrátil a sedl si vedle mě. Pamatuji si, jak se se mnou snažil komunikovat a říct mi: ‚Je to naléhavé. Musíme okamžitě jednat.‘“

Zahájili sestup po nouzovém schodišti. Na schodech se k nim připojila Omarova nadřízená Donna, která pomáhala s navigací a držela Omara, zatímco Salty šel vpředu a klestil cestu skrz davy lidí a padající trosky. Úzké schodiště bylo plné kouře a lidé v panice křičeli. Schodiště bylo tak přeplněné, až si Omar uvědomil, že je to pro Saltyho příliš. Nechtěl psa vystavit nebezpečí a odepnul ho z vodítka, aby mohl utéct a zachránit se. Salty to ale odmítl. Začal kňučet, odmítal se od Omara hnout a nekompromisně trval na tom, že ho dovede dolů do bezpečí.

Sejít 71 pater jim trvalo víc než hodinu. Z budovy se dostali ven jen několik minut předtím, než se Severní věž zřítila. Běželi tak rychle, jak jen mohli a Salty byl jako šíp. Stejně jako Roselle, i Salty moc dobře věděl, že je v extrémním nebezpečí. Když se konečně dostali domů a nebezpečí pominulo, úleva byla viditelná v každém jeho pohybu. Omarovi pomáhal dalších 7 let a zemřel 28. března 2008 ve věku 11 let (na tomto obrázku z roku 2007 je Omar se Saltym s medailí na krku, vpravo je jeho nový vodicí pes Montana). V roce 2015 o něm Omar řekl: „Salty bude mít v mém srdci vždycky zvláštní místo. Byl to výjimečný, opravdu výjimečný pes.“

V březnu 2002 byla Saltymu i Roselle udělena prestižní Dickinova medaile za statečnost a oddanost: „Za to, že věrně zůstali po boku svých nevidomých majitelů a statečně je vedli dolů více než 70 pater Světového obchodního centra a do bezpečí po teroristickém útoku na New York 11. září 2001.“

Příběhy Saltyho a Roselle jsou svědectvím o absolutní důvěře, která dokáže překonat i to největší peklo. Tito dva čtyřnozí hrdinové ukázali pravý význam bezpodmínečné lásky a věrnosti. Získaná medaile je jen formálním potvrzením toho, co Omar Rivera a Michael Hingson věděli celou dobu – že Salty a Roselle potlačili svůj vlastní strach, aby je zachránili.

Zdroje

HINGSON, Michael. Thunder dog: the true story of a blind man, his guide dog, and the triumph of trust at Ground Zero. Thomas Nelson, 2011. ISBN 9781400203048.

CHORON, Sandra a CHORON, Harry. Planet dog: a doglopedia. Houghton Mifflin Co., 2005. ISBN 9780618517527.

BOCCONE, Bud. Guide Dog Roselle Helped Her Blind Partner Escape the World Trade Center: https://www.akc.org/expert-advice/news/guide-dog-helped-blind-partner-escape-wtc/

COFFEY, Laura. Salty, a relative of Wrangler's, led blind owner to safety from 71st floor on 9/11: https://www.today.com/pets/salty-relative-wrangler-s-led-blind-owner-safety-71st-floor-t43471

DOGMANRAY. Roselle, Salty and Caroline McCabe-Sandler: https://www.dogmanray.com/true-stories/roselle-salty-and-caroline-mccabe-sandler/

HINGSON, Michael. A Blind Man, His Guide Dog and Lessons Learned On 9/11: https://www.foxnews.com/opinion/a-blind-man-his-guide-dog-and-lessons-learned-on-9-11

ROSELLE'S DREAM FOUNDATION. About Roselle: https://rosellefoundation.org/sample-page/

SELDON, Matt. The Many Stories of 9/11: Guide Dogs Salty and Roselle Led Their Owners to Safety: https://www.hstoday.us/featured/the-many-stories-of-9-11-guide-dogs-salty-and-roselle-led-their-owners-to-safety/