Oběť neviditelného stalkera, nebo vězeň ve vlastním těle: co se stalo Cindy James?

Cindy James byla kanadská zdravotní sestra, která v letech 1982-1989 nahlásila desítky útoků, obtěžování, výhrůžek a fyzického násilí spáchaného neznámou osobou. Nakonec byla v roce 1989 nalezena mrtvá, svázaná, s nylonovou punčochou kolem krku a se smrtelnou dávkou sedativ a morfinu v krvi.

Obtěžování začalo v září 1982, krátce po rozchodu s manželem psychiatrem Royem Makepeacem, a to obscénními telefonáty - v telefonu se ozýval dech, šeptání nebo násilné výhrůžky. Anonymní telefonát s výhrůžkou „Dostanu tě jednou v noci, Cindy.“ byla první explicitní hrozba. Cindy tvrdila, že před domem stál neznámý muž, a na policii nahlásila rozbitá okna a světla na verandě, rozřezané polštáře a výhrůžné dopisy.

Útočník měl podle ní měnit hlasy, někdy nemluvil vůbec. Na policii nahlásila děsivé fotografie a koláže, dopisy, eroticky motivované vzkazy a mrtvá zvířata. V některých případech šlo o fyzické útoky - typicky škrcení nylonovou punčochou, které se opakovalo i při dalších incidentech. Sousedé a přátelé několikrát hlásili, že kolem domu viděli neznámé muže, ale nikdy nebyl nalezen žádný důkaz ani nebyla zjištěna identita pachatele. Bylo však prokázáno, že některé z výhrůžných telefonátů byly uskutečněny z jejího vlastního domu.

V lednu 1983 byla Cindy nalezena v bezvědomí na zahradě, s punčochou omotanou kolem krku. Tvrdila, že ji škrtili dva muži, vyhrožovali jí zabitím sestry, a že byla znásilněna. Lékaři však nezjistili známky sexuálního napadení. V lednu 1984 byla nalezena ve svém domě v bezvědomí, s rukou probodnutou nožem a s výhrůžným dopisem. Tvrdila, že ji útočník omráčil a píchl injekci - lékaři našli vpich, ale žádné stopy drog v těle.

V letech 1985 a 1986 v jejím domě několikrát vypukly požáry, přičemž Cindy tvrdila, že byla zrovna mimo dům nebo spala. Jeden z přátel viděl utíkat od domu neznámého muže. Policisté však měli podezření, že požáry zakládá ona sama. Policie nenašla jediný hmatatelný důkaz o stalkerovi. Když byla Cindy pod nepřetržitým policejním dohledem, nikdy nedošlo k žádnému incidentu. K útokům docházelo vždy až po ukončení dohledu. Někteří detektivové začali věřit, že Cindy incidenty inscenuje sama, zatímco jiní byli přesvědčeni, že útočník skutečně existuje.

V červnu 1985 byla Cindy nedobrovolně hospitalizována na psychiatrickém oddělení nemocnice ve Vancouveru poté, co se pokusila o sebevraždu předávkováním léky na předpis, ačkoli pokus o sebevraždu později popřela. Během hospitalizace byla popsána jako nadprůměrně inteligentní, extrémně úzkostná, depresivní, s výkyvy nálad a silným strachem.

Na začátku prosince 1985 se přestěhovala do nového domu v Richmondu. Nedlouho poté byla nalezena šest mil od domova v příkopu u kampusu University of British Columbia. Kolem krku měla uvázanou nylonovou punčochu a na paži vpichy. Na nic si nepamatovala.

V roce 1986 byla opět hospitalizována na psychiatrickém oddělení a při vyšetření se lékařů opakovaně ptala, jestli je blázen. Během hospitalizace si napsala do deníku: „Stále cítím, že sebevražda je pro mě v této nesnesitelné situaci nejlepší možností, a jakmile se odsud dostanu, provedu svůj plán.“ Po propuštění z nemocnice se její stav zlepšil a rok nehlásila žádné útoky.

Na konci srpna 1987 však útoky začaly znovu a pokračovaly až do jejího zmizení v květnu 1989. V říjnu 1988 měl její bývalý manžel na záznamníku vzkaz „Cindy, brzy mrtvola“. Při poslechu nahrávky je jasně slyšet ženský hlas, který pravděpodobně patří samotné Cindy.

Trpěla Cindy disociativní poruchou identity, hraniční poruchou osobnosti, nebo Münchhausenovým syndromem? Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá, protože u ní zjevně nešlo o klasický Münchhausenův syndrom, kdy jedinec vědomě usiluje o pozornost. Cindy byla přesvědčena, že ji opravdu někdo pronásleduje a chce jí ublížit. A velmi pravděpodobně netušila, že nepřítel se skrývá v jejím nitru. S velkou pravděpodobností nevěděla, že si většinu zranění způsobuje sama – nešlo o vědomou manipulaci.

Mohlo jít o disociativní poruchu spojenou s paranoiou a hlubokým traumatem, kdy se části psychiky od sebe oddělují jako obranný mechanismus. Disociativní porucha identity (DID), dříve mnohočetná porucha osobnosti, je doprovázena ztrátou paměti, která není jen běžným zapomínáním. DID se projevuje stavy, které jsou typické pro hraniční poruchu osobnosti, posttraumatickou stresovou poruchu, deprese, úzkosti a sebepoškozování. Příčinou DID je nejčastěji trauma z dětství jako zneužívání.

U pacienta s DID si jeho mozek po prožitém traumatu vytvoří prostor s alternativní identitou, přičemž z pacienta se stává její hostitel. Když se pacient dostane do stresové situace, která funguje jako spouštěč, dojde k přepnutí a chování jedince začne ovlivňovat alternativní identita. Je to jeden z nejtemnějších stavů mysli, kdy je člověk zároveň obětí i pachatelem a neuvědomuje si to. U Cindy mohl být spouštěčem dlouhodobý pocit ohrožení, nemožnost útěku, strach z opuštění a ztráta důvěry v okolí. Incidenty se u ní objevovaly, když byla ve stresu a naopak ustupovaly, když se věci vyvíjely dobře.

Příčiny jejího chování je třeba hledat už v jejím dětství, možném zneužívání někým z blízkých nebo jiném skrytém traumatu. Její bývalý manžel Roy Makepeace obviňoval Cindyinu rodinu a tvrdil, že ji její otec v dětství fyzicky týral a že ji jeden z jejích bratrů zneužíval. To potvrdila i výpověď psychiatra Wesleyho Friesena, podle kterého Cindy vůči svému otci cítila velký vztek a je velmi pravděpodobné, že ji otec v dětství sexuálně zneužíval, ačkoli ona sama nic takového nikdy nenaznačila.

Podle doktora Paula Termansena trpěla Cindy hysterickou (histriónskou) poruchou osobnosti. Friesen u ní diagnostikoval hraniční poruchu osobnosti s posttraumatickou stresovou poruchou. Několik psychiatrů předpovídalo, že Cindy zinscenuje propracovanou sebevraždu tak, aby to vypadalo jako vražda. Rodina byla přesvědčená, že Cindy byla zavražděna, a věřila, že skrývala jméno útočníka ze strachu o život.

Odpoledne 25. května 1989 Cindy zmizela. Těsně před zmizením měla dobrou náladu a svému nájemníkovi řekla, že „se stane něco velkého“. Její přátelé, kteří u ní měli ten den přespat, našli její auto opuštěné na parkovišti a na policii nahlásili Cindy jako pohřešovanou osobu.

Její tělo bylo nalezeno na dvoře opuštěného domu 8. června 1989, 14 dní po zmizení: byla svázaná, s punčochou kolem krku. V těle měla vysokou dávku morfinu a sedativ, desetkrát vyšší než smrtelnou. Lékaři nebyli schopni určit, jestli byl morfin aplikován injekčně, nebo orálně. Kolem těla byly nápisy „Some bitch died here“ a „Devil“.

Ian Mulgrew v knize Kdo zabil Cindy James? uvádí, že Cindy hromadila léky, které jí byly předepsány. Nejspíše se sama omámila léky a pak se svázala. Vyšetřování se zaměřilo na otázku, zda se mohla svázat ve stavu, v jakém byla nalezena: expert na uzly Robert Chisnall u soudu s použitím stejného kusu nylonu, který byl u jejího těla, předvedl, jak se mohla svázat během tří minut, než by se projevily účinky narkotik.

Vyšetřování nemělo jednoznačný závěr, zda šlo o vraždu, sebevraždu nebo nehodu. Nakonec skončilo verdiktem, že Cindy zemřela v důsledku „neznámé události“. V její tašce byly později nalezeny předměty jako řezák na sklo a injekční stříkačka, které mohly sloužit ke zinscenování útoků.

Případ Cindy James stojí na pomezí mysteriózního stalkingu, možného zneužívání a manipulace, a psychické poruchy, která mohla způsobit, že útoky nevědomky inscenovala sama. Nelze opomenout ani nezvládnutou práci policie, která se snažila spíše dokázat, že Cindy lže. Nelze zcela vyloučit ani možnost, že policie neodhalila skutečného pachatele některých útoků, kterými se snažil Cindy dohnat k sebevraždě.

Nejtragičtější na jejím případu není to, že nevíme, kdo jí ubližoval, ale že její mysl zřejmě musela vytvářet alternativní identity, které jí umožňovaly přežít to, co už její běžné já nedokázalo unést.

Zdroje:

Hall, Neal. The Deaths of Cindy James. Toronto, Ontario: McClelland & Stewart, 1991. ISBN 978-0-771-03784-9.

Miletich, John J. Homicide Investigation: An Introduction. Lanham, Maryland, and Oxford: Scarecrow Press, 2003. ISBN 0-8108-4625-X.

Mulgrew, Ian. Who killed Cindy James?. Toronto: McClelland-Bantam, 1991. ISBN 0770424457.

Unsolved Mysteries. Cindy James: https://unsolved.com/gallery/cindy-james/