Článek
Asi nejznámější román Čachtická paní napsal v roce 1932 Jožo Nižnánsky. Ale už v roce 1866 vznikla tragédie o dvou dějstvích Bátoryčka od slovenského duchovního a spisovatele Jonáše Záborského. A kdo by neznal Jakubiskův film Báthory z roku 2008. Příběh kruté paní na Čachticích zajímá i v dnešní době.
Erszébet Báthoryová se narodila do jednoho z nejstarších a nejmocnějších rodů sedmihradské protestantské šlechty. Jeho rodovým hradem byly Čachtice, kde také Erszébet vyrůstala a kde se jí dostalo velmi dobrého vzdělání pro ženu druhé poloviny 16. století. Naučila se latině, maďarštině i němčině. Bohužel o dětství trpěla pravděpodobně epilepsií stejně jako mnozí členové jejího rodu.
On ten její rod Báthoryů vynikal i tím, že plodil příslušníky šlechty s různě zvrácenými choutkami - tyranstvím, sexuální zvráceností. Byl to asi důsledek jeho degenerace, ostatně na počátku 17. století rod vymřel.
Nemanželské dítě
V jedenácti letech byla Erszébet přislíbena za nevěstu svému vzdálenému bratranci, o pět let staršímu hraběti Ferenci Nádasdymu. Coby pubertální dívka odjela ke své budoucí rodině do Maďarska. Příliš ctnosti ale Erszébet nepobrala, protože s jedním tamních služebníků otěhotněla. Ferenc Nádasdy rudý vztekem nechal nastávajícího otce vykastrovat a popravit.
Vůči budoucí manželce ale zachoval chladnou hlavu, přece jen pocházela z významného rodu a vidina tučného věna zchladila Ferenci Nádasdymu jeho horkou krev. Erszébet dítě porodila tajně a mohla se chystat svatba. K ní došlo v roce 1575, když nevěstě bylo patnáct let. Jaký byl osud jejího dítěte, není známo.
Hrabě Ferenc Nádasdy
Hrabě Ferenc Nádasdy se mohl pyšnit také dobrým rodokmenem. Stal se hlavním velitelem uherských vojsk a v bitvách s Turky si počínal velmi odvážně a především krutě. Stejně jako po nich, kdy nařizoval hromadné popravy zajatců. Do útoku pak jeho oddíl vyjížděl s uťatými hlavami Turků. Začalo se mu říkat „černý rytíř“ a vypadalo to, že je nesmrtelný. Až do 4. ledna 1604, kdy během dalšího tažení proti osmanským nájezdníkům nečekaně zemřel.
Říká se, že v jeho smrti mohl mít prsty Matyáš II. Habsburský, mladší bratr císaře Rudolfa II., jenž byl správcem Uher. Není se ale čemu divit. Svatbou s Erszébet Báthoryovou se Ferenc Nádasdy stal jedním z nejbohatších mužů v monarchii.
Sadistická vdova
Ve svých 44 letech Erszébet Báthoryová tak byla vdovou. Ale velmi schopnou, protože se sama chopila vedení svých statků. Se zesnulým manželem Ferencem Nádasdy ji pojila záliba v krutosti k podřízeným. Dokládá to jejich korespondence, jež se zachovala. Prostřednictvím dopisů si manželé vyměňovali názory a zkušenosti o nejlepších metodách mučení, kterým si chtěli udržet pořádek na panství.
Mezi lidmi se ale nesla zvěst i o tom, že hraběnka Erszébet si libuje v čarodějnictví. V okolí čachtického hradu pak záhadně mizely mladé dívky, což spolek Báthoryové s ďáblem jen potvrzovalo. Matyáš II. vyslal na Čachtice v roce 1610 uherského palatina Jiřího Thurzo, který na hradě našel stopy hraběnčiných zločinů.
Před soud se hraběnka nikdy nedostala
V roce 1610 začal na Bytčanském hradě soud s pomocníky Erszébet Báthoryové. Sama hraběnka před soudem nikdy nestanula, a to díky svému vysokému postavení. Její pomocníci odešli od soudu s tresty smrti upálením a stětím.
Během vyšetřování případu se přišlo na 20 až 2 000 (písemné zápisy se v tomto liší) úkladných úmrtí mladých dívek, v jejichž krvi se prý měla Erszébet koupat, aby si zajistila věčné mládí. Hraběnka byla ale také potrestána.
Zůstala sice žít na Čachticích, ale doživotně měla být uzavřena v místnosti bez přítomnosti denního světla a ventilace. S vnějším světem komunikovala skrze malý otvor, kterým dostávala chléb a vodu. Tuto dietu a život vydržela až do roku 1614, kdy ve svých 54 letech zemřela.
Všechen její majetek propadl habsburské koruně. Tento fakt vybízí historiky k domněnkám, že soud s Báthoryovou mohl být zinscenovaný. V maďarském národním archivu je pak možné najít dochovaný zápis se soudního procesu.
Zdroj: storicang.it, britannica.com
