Článek
Tohoto mrchožrouta můžete na vlastní oči vidět v zoologické zahradě v Praze, kde se dokonce v roce 1989 podařilo odchovat mladé. Orlosupové jsou dravci vzácnými, protože jich ubývá kvůli ničení prostředí, ve kterém žijí. V přírodě však mají své důležité místo. I díky své libůstce.
Dravci s ohnivým zbarvením peří
Orlosup bradatý patří do čeledi jestřábovití. Obývá lesnaté horské svahy, vysokohorské louky i oblasti nad hranicí lesa – v severní a východní Africe, střední Evropě, Kavkazu a Střední Asii. Svou výškou se může rovnat výšce čtyřletého až šestiletého dítěte. Měří totiž od 100 do 115 centimetrů. Rozpětí jeho křídel bývá až 2,8 metru a hmotnost se pohybuje mezi 4,5 až 7 kilogramy.
Poznávacím znamením jsou černé vousy v podobě bradky na spodní straně zobáku a červené oči. V zajetí žijící orlosupové mají spodní část těla bílou. Zato ti, co žijí ve volné přírodě, se mohou pyšnit rezavě ohnivým odstínem. Čím je to dané? Toto zbarvení způsobuje oxid železitý obsažený v sirných pramenech, které tito dravci aktivně vyhledávají a koupou se v nich. Oxid železitý jim nejspíš pomáhá v boji proti bakteriím, které obsahuje maso mršin, jež žerou.
Orlosupí lahůdkou jsou především kosti
Orlosup bradatý v přírodě funguje jako čistič. Zlikviduje totiž to, co zůstalo po ostatních dravcích z hodovní hostiny. Je praktickým jediným ptákem na světě, jenž dokáže pozřít kosti, což není právě jednoduché. Tento mrchožrout využívá zajímavý fígl. I s kostí vyletí vzhůru do výšky až sto metrů a kost pak pustí, aby spadla na skalnatý povrch. Zde se kost rozbije na menší kousky o velikosti jednoho sousta, které v pohodě sežere. V žaludku má velmi silné žaludeční kyseliny, které dokážou kosti natrávit tak, aby z nich zužitkoval potřebné proteiny, tuky a minerály.
Orlosup se vrací i do Alp
V minulosti žil orlosup bradatý běžně i v oblasti Alp na území Švýcarska, Francie, Itálie a Rakouska. Jenže lidé ho zde vyhubili, poslední kus zabili v roce 1913. Přitom nebyl důvod ho vybíjet. Orlosup zvěř neloví, ale z devadesáti procent se živí mršinami. Proto je od 70. let minulého století snaha o návrat tohoto dravce do zdejší přírody, kam určitě patří. Do záchranného programu je zapojeno na třicet pět evropských zoologických zahrad. A jejich práce nese plody. Například první pražská mláďata orlosupa byla do volné přírody vypuštěna v roce 2000.
Zdroj: https://www.iflscience.com/lammergeier-the-bearded-vulture-is-a-bone-eating-badass-that-bathes-in-iron-76136, https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=234-orlosup-bradaty&start=234
