Článek
S jistotou lze už nyní říct, že neandertálci dokážou stále něčím překvapovat. Je například možné, že se věnovali i sběratelské činnosti. A netýká se to sběru lesních plodů.
Fosilní předvěký člověk existuje
V roce 1856 se profesor Carl Fuhlrott procházel okolo kamenolomu v údolí řeky Düssel zvaném Neandertal, kde viděl dělníky vyhazovat zbytky podivné lidské kostry. Nebyla to ovšem jen tak obyčejná kostra, ale kostra pravěkého člověka. Do této doby měli vědci za to, že fosilní předvěký člověk neexistuje. Jak ale tento objev ukázal, velmi se mýlili. Mýlili se ale i později, když si mysleli, že neandertálci byli ve své podstatě hloupí tvorové. Ostatně to naznačuje i hanlivé označení někoho jako neandertálce, které se vžilo.
Dlužno ovšem dodat, že údolí Neandertal není prvním místem objevu kosterních pozůstatků lidského předka. Už v roce 1829 byly totiž nalezeny lebky v lokalitě Engis v Belgii. Neandertálci žili i u nás, a to v jeskyni Šipka ve Štramberku, jak o tom svědčí archeologický nález dětské čelisti.
Neandertálci jako zruční řemeslníci
Říct o někom, že je neandertálec, může být ve světle pozdějších výzkumů chápáno i jako pochvala. Neandertálci totiž byli podobně zruční jako moderní lidé té doby. Uměli vyrábět a používat pěstní klíny, nožíky, rydla či škrabadla. Vyráběli si i nástroje ze dřeva a kostí.
Na lov zvěře chodili s oštěpy a kopími, na nichž měli připevněné kamenné hroty. Ty ke kopí připevnili pomocí primitivního lepidla, které si také uměli vyrobit z březové smoly. Používali sekyry a palice. A co je důležité, k výrobě nástrojů využívali oheň.
Neandertálské abstraktní myšlení
Jeskyně ve Španělsku, v nichž dávní neandertálci kdysi žili, jsou němými svědky toho, že tito pravěcí předchůdci lidí měli abstraktní myšlení a že uměli používat symboly. Pravděpodobně se dokázali také umělecky vyjádřit, protože po sobě zanechali jeskynní obrazy. A jeden z posledních výzkumů zjistil, že neandertálci nejspíš i horovali pro sbírání zkamenělin. Dokládá to nález skrýše s patnácti mořskými zkamenělinami v jeskyni Prado Vargas v severním Španělsku.
Možná si je tam schovaly neandertálské děti během hry. Rozhodně je to však dokladem toho, že život těchto pralidí byl na poměrně vysoké duševní úrovni. Podle vědců tyto zkameněliny pocházejí z místa, kde nikdy nežili zástupci Homo sapiens. Takže sbírání předmětů bylo u neandertálců v oblibě ještě před příchodem lidí moderního typu.
Nabízí se otázka, jestli jsme vztah ke sběratelství podědili po neandertálcích. Možné to hypoteticky je. V každém případě však lze říct, že zájmové sbírání čehokoliv je staré jako lidstvo samo.
Zdroj: iflscience.com, wikipedia.org
