Článek
Připomeňme si například „Svatá Kateřina strčí housle do komína“, „Kateřina na ledě – Vánoce na blátě“ nebo „Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu“. Tyto pranostiky odkazují ke svaté Kateřině Alexandrijské. Jaký byl osud této mučednice?
Svatá Kateřina Alexandrijská
Řekne-li se svatý, tak si můžete být jisti, že z tohoto světa nesešel pokojnou smrtí. Hodně svatých je zároveň i mučedníky, což se týká i svaté Kateřiny. Zatímco o existenci jiných svatých má církev doklady, o Kateřině neexistují. I tak je ale v seznamu katolických světců a její církevní svátek připadá právě na 25. listopadu.
Legenda o Kateřině
O Kateřině se zmiňuje křesťanská legenda z 10. století. Měla to být údajně egyptská princezna s dobrým vzděláním. Když se císař Maxentius (asi 283 až 312) pustil do pronásledování křesťanů, Kateřina se postavila na jejich stranu. Tím Maxentia očarovala a on jí nabídl místo po svém boku.
Kateřina se však zasvětila panenství, které si chtěla uchovat, tudíž jeho bezesporu pro jinou ženu lákavou nabídku odmítla. Odmítnutý uzurpátor to nenechal jen tak a Kateřinu se rozhodl podrobit dosti drastickému mučení v soukolí se železnými hroty a hřeby. Nic příjemného to rozhodně nebylo a během mučení bylo tělo Kateřiny rozbodáno, rozdrceno a polámáno.
Kateřina žádala Boha o to, aby byl tento mučicí nástroj navždy sprovozen ze světa. Což se i stalo. Anděl Páně stroj zničil a zahubil několik tisíc pohanů. Tento div ohromil přítomný lid, mnozí na základě něho uvěřili v Krista, dokonce i Maxentiova manželka. Maxentius svou ženu za to nechal popravit stětím. Stejná smrt čekala i na Kateřinu, jež brutální mučení přežila. Stalo se to údajně 25. listopadu 307.
Kult svaté Kateřiny
Kult svaté Kateřiny se v západní církvi ujal v 11. století. Poukazoval především na Kateřininu učenost, díky čemuž se stala patronkou fakult svobodných umění univerzit v Praze i v Paříži. Na její svátek se konávaly univerzitní slavnosti. Velkým vyznavačem kultu svaté Kateřiny byl císař Karel IV. a světice bývala oblíbená i mezi prostým lidem. Její uctívání ovlivňovalo i život na vesnici. Na svatou Kateřinu se zpravidla končilo s pasením dobytka a začínalo se stříháním ovcí. Čeledíni a děvečky na její svátek dostávali mzdu a mohli změnit službu.
Klášter svaté Kateřiny na hoře Sinaj
Sochu svaté Kateřiny poznáte podle jejich atributů, kterými jsou zlomené ozubené kolo, kniha a meč. Říká se, když byla Kateřina sťata, tak její mrtvé tělo odnesli andělé na egyptskou horu Sinaj. Není proto náhodou, že zde byl v 6. století založený klášter zasvěcený svaté Kateřině. Nachází se v údolí na severním úpatí hory v místě, kde měl Mojžíš dle Bible, v knize Exodus, uvidět hořící keř. V něm se mu zjevil Bůh a sdělil mu své pravé jméno.
Řecký pravoslavný klášter svaté Kateřiny je jedním z nejstarších křesťanských klášterů na světě a existuje dodnes. Je na seznamu památek UNESCO. Lze ho navštívit a odtud vystoupat na horu Sinaj, kam je to od kláštera necelé tři kilometry. Ostatně to udělal i český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic na konci 16. století, který se sem společně se svým švagrem vydal a své svědectví o této cestě zanechal ve svém cestopise. Klášter se nachází v jižní části Sinajského poloostrova u městečka Saint Catherine v nadmořské výšce 1 570 metrů.
Zdroj: sinaimonastery.com,
