Článek
Stejně jako mám ráda středověk, nemám ráda komentované prohlídky. Při poslední návštěvě Brna jsem však dala přednost zvědavosti, své já jsem upozadila a vydala jsem se do Labyrintu pod Zelným trhem na komentovanou prohlídku. Lépe jsem udělat nemohla.
Na komentované prohlídce jsem se rychle vrátila v čase. Přítmí a chodby mne vtáhly do historie. Procházela jsem kolem různých nástrojů, poslouchala výklad, ale mou pozornost si průvodkyně získala až v části sklepení plné sudů. Tady jsem se dozvěděla o tom, že dnešní sklepení sloužilo v minulosti především jako zázemí tržiště, skladovaly se v něm potraviny a zrálo pivo a víno.
O fungování tržiště byla velká část výkladu. Nevěnovala se však jen tržišti jako takovému a jeho fungování, ale průvodkyně zmiňovala i potraviny, které se na tržišti prodávaly. Za tyto informace má ode mne velké díky, protože jako jedna z mála nezapomněla zmínit, že ve středověku lidé nejedli brambory a luštěniny, které známe dnes, a jídelníček byl z větší části jiný, než si většina z nás představuje.
Ale nebylo to jen tržiště a obchod, o čem výklad byl. Průvodkyně nás provedla vymáháním práva, alchymistickou dílnou i životem alchymisty. Od známých faktů se přesouvala k méně známým a výklad často prokládala málo známými zajímavostmi.
Za sebe musím říct, že návštěva labyrintu pod Zelným trhem byla jednou z nejlépe strávených hodin v Brně. Nejen že jsem navštívila místo moc krásné a z části tajemné, ale ještě jsem si vyslechla výklad od průvodkyně, která věděla, o čem mluví. Celou skupinku vtáhla do historie a to se jen tak někomu nepovede. Podzemními chodbami jsme procházeli skoro hodinu, ale čas tak rychle utekl, že by to nikdo netipnul. Až budete mít cestu do Brna, nezapomeňte se v labyrintu pod Zelným trhem zastavit. Opravdu to stojí za to.
