Článek
Na facebooku se šíří příspěvek, který popírá podíl americké armády na osvobozování Československa v roce 1945. Při osvobozování západních Čech prý o život přišli pouze čtyři američtí vojáci, „a to navíc ožralí v jednom z džípů, když bourali“. Kromě toho autor příspěvku tvrdí, že americké bomby připravily o život více lidí než Hitler. Američanů ve skutečnosti při osvobozování padlo nejméně 116, počet obětí nacistického režimu v Československu se odhaduje na více než 300 tisíc. Americké bombardování v letech 1944 a 1945 si vyžádalo přes tisíc životů.
Příspěvek na facebooku naráží na výrok Danuše Nerudové, která v Otázkách Václava Moravce (video, 56:18) 16. března 2025 řekla, že „tuto zemi osvobodili Američané“. Europoslankyně následně úryvek z debaty sdílela na svých sociálních sítích a uvedla, že americká armáda osvobodila Plzeň a že – nebýt zásahu Stalina – mohla osvobodit i zbytek Československa.
Situace ale byla jiná. Zatímco ve druhé polovině dubna 1945 bylo téměř celé území Slovenska osvobozeno, osvobozování západních oblastí Čech se teprve začalo. K prvnímu kontaktu americké armády pod velením generála George Smithe Pattona s československými hranicemi přišlo ve druhé polovině dubna 1945.
Legendární americký generál George S. Patton velel během druhé světové války 3. americké armádě, která se podílela na osvobozování několika evropských států včetně západních a jihozápadních oblastí Československa.
Už během života se stal legendou, která chtěla být zabita poslední kulkou v poslední den poslední války, jenže jeho život tragicky uzavřela dopravní nehoda 9. prosince 1945 na předměstí německého Mannheimu.
„Pochodujte proti zvuku palby, to je zvuk, který obvykle najdete před nepřítelem,“ je jeden z výroků generála Pattona, kterého pro jeho odvahu přezdívali i jako „krev a bláto“.
George Patton jako generálporučík.
Jednotky generála Pattona vstoupily poprvé na území bývalého Československa 18. dubna 1945 u vesničky Trojmezí, ležící v ašském výběžku. V 09:55 překročila hranice jako první průzkumná jednotka 3. praporu 358. pluku 90. pěší divize, které velel zpravodajský důstojník nadporučík Merrill B. Rudes.
Téhož dne bylo osvobozeno i nedaleké městečko Hranice. O dva dny později kapitulovalo město Aš, postupně Františkovy Lázně a Cheb a 6. května 1945 byla osvobozena také Plzeň.
Po osvobození západních Čech a jejich metropole Plzně a po dosažení demarkační linie Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice byl generál Patton připraven a rozhodnut osvobodit také Prahu, ale Moskva to odmítla.
Památník osvobození města Plzně americkou armádou v roce 1945.
Byl to zejména britský premiér Winston Churchill, který naléhal na hlavního velitele spojeneckých sil na západní frontě Dwighta D. Eisenhowera, aby spojenecká vojska pokračovala co nejdál na východ a osvobodila i Prahu. Z archivních dokumentů vyplývá, že 4. května 1945 poslal generál Eisenhower do Moskvy depeši, v níž se uvádělo, že jsou připraveni, pokud si to situace vyžádá, postoupit do Československa na linii řek Vltava a Labe, aby vyčistili západní břehy.
S tím Kreml nesouhlasil s odůvodněním, že chce předejít možným zmatkům v souvislosti s přemisťováním armád, jakož i tvrzením, že už je hotový plán Pražské operace. Ve skutečnosti chtěl ale sovětský vůdce Stalin osvobodit Prahu jen vojsky Rudé armády, aby si mohl do budoucna posílit politický vliv Sovětského svazu v Československu i ve střední Evropě.
Generála Pattona se i s odstupem času nemile dotýkalo, že nemohl pokračovat dál. „Měli jsme postupovat dál, a kdyby se to Rusům nelíbilo, měli jsme je poslat ke všem čertům,“ napsal ve svých pamětech.
Také československý prezident Edvard Beneš požadoval, aby americká armáda osvobodila celé Čechy a část Moravy. Doufal, že by se tím oslabil vliv komunistů.
Komunisté se snažili tuto kapitolu vymazat z historie.
Podle závěrečné zprávy Armády Spojených států (United States Army) při osvobozování Československa zahynulo 116 příslušníků americké pozemní armády a 360 jich bylo zraněno. Za posledního amerického vojáka, který padl během bojové operace ve druhé světové válce nejen v Československu, ale v Evropě vůbec, se považuje 34letý Američan Charley Havlat, který měl české rodiče. Nacisté ho zastřelili 7. května 1945 během průzkumné akce u jihočeského městečka Volary.
Anketa
Zdroje:
VLK, Václav. Krvavé dozvuky války. 1945. Konec druhé světové války na českém území. Grada Publishing, Praha 2015, ISBN 978-80-247-5593-9,
PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995,
BARTOŠEK, Karel; PICHLÍK, Karel. Američané v západních Čechách v roce 1945. Svazek 38. Praha: Mladá fronta, 1953,
PACNER, Karel Osudové okamžiky Československa, Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012, ISBN 978-80-7243-597-5,
LINDA, Petr Patton byl váš nejlepší, Nakladatelství AB Praha, 1991, ISBN 978-80- 9002-974-3.
