Hlavní obsah
Lidé a společnost

Fenomén socialismu: fronty na banány, televize a pořadníky na auta

Foto: Ludek /Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Čekalo se na některé potraviny, spotřební tovar i na oblečení. Pamětníci si jistě vzpomenou na dobu, kdy byl v Československu nedostatek i tak běžných věcí, jako je toaletní papír.

Článek
  • Mnoho lidí si myslí, že za socialismu jsme se měli lépe, protože zboží bylo kvalitní a dlouho vydrželo. Ve skutečnosti jsme hned po nástupu komunistů začali technologicky zaostávat za Západem a na zboží jsme čekali v dlouhých řadách. Problémem přitom byla jak jejich reálná dostupnost, tak kvalita.
  • O frontách za socialismu se vyprávějí legendy. Nebylo to tak, že by lidé čekali vždycky a na všechno, ale k běžnému koloritu to rozhodně patřilo. Obzvláště co se týče výběrového nebo nedostatkového zboží.

Notoricky známé jsou dlouhé řady na mandarinky, kubánské pomeranče či toaletní papír

Dnes to zní bizarně, ale nedostatkem toaletního papíru se 17. června 1988 dokonce musel zabývat nejvyšší stranický orgán, kterým bylo předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Přesně z dob této krize přetrval nepříjemný zvyk z veřejných záchodů - vydávat papír po jednotlivých útržcích, aby celý kotouč náhodou někdo šikovný neukradl.

Dalším nedostatkovým zbožím z drogerie byly dámské hygienické vložky. Takové, které měly naspodku lepicí pásku, aby držely na spodním prádle, patřily výhradně k podpultovému zboží. Pokud je do nějaké prodejny dovezli, okamžitě na ně lidé stáli v řadě.

Foto: Wikimedia Commons/Public domain

Výjezdní doložka byla udělena žadateli po přihlédnutí ke zprávám od tzv. uličních výborů, od komunistické buňky na žadatelově pracovišti apod.

Pokud jde o spotřební zboží, tak dost výpovědní je ta skutečnost, že výrobky, které byly původně určeny na vývoz na konkurenční trhy, avšak vývozní organizace je nepřevzala kvůli závadám, tvoří v mnoha případech zdroj výběrového zboží pro tuzemského zákazníka.

Socialismus nedostatku

I přes zmíněný nedostatek toaletního papíru na tom nebylo Československo ještě tak nejhůře. Základní potraviny téměř nikde nechyběly a maso skutečně bylo. To nejlepší se sice skrývalo pod pultem a bylo určené pouze pro VIP, ale i běžný občan si mohl koupit alespoň kližku na polévku. Pokud měl štěstí, vystačil na něj i řízek.

O co ovšem nebyla nikdy nouze, byly fronty. Právě z důvodu už zmiňovaného nedostatku se stály opravdu na cokoliv - na potraviny, oblečení, zájezdy, lednice, pračky, automobily, televizory, náhradní díly, připojení telefonů atd. V mnoha případech se ovšem  stávalo, že čekající přišel už k prázdnému pultu.

Čekací lhůta na například na Škodu 1000 MB byla v roce 1968 zhruba jeden rok, na dodání jakéhokoliv modelu Fiat nebo jiného západního vozu se čekalo minimálně šest let.
Foto: Gwafton /Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Škoda 120 L model 1976.

Fronty se tak staly jakýmsi symbolem socialismu, ukázkou toho, jak podobné experimenty, kde podle komunistických pohlavárů a centrálního plánování nic nechybí, ve skutečností dopadnou.

Pořád stojíme fronty na banány? Češi jsou naučení, že příležitost je krátká

Když fyzická fronta zmizela, naučili jsme se vytvářet nové imaginární fronty, a tak se v Česku více než jinde ujaly akce. Akce se od slevy liší prací s časem, svou dočasností. Nechceme zboží ve slevě, ale zboží v akci. Potřebujeme pocítit, že by nám utekla příležitost.

Podobné puzení plní Čechům byty haraburdím. Své ví i obchodníci. Některým stačilo frontu na slevu změnit ve frontu na životní styl. Příští týden už nebude řecký týden, a tak rychle do Lidlu. E-shopy nám ukazují čistě vymyšlené číslo, kolik lidí stojí online ve frontě před námi na prohlížené zboží, a pak nám dovolí si stoupnout do fronty 2.0 s vyvolávacím systémem. Slevová akce je fronta naležato a je úplně jedno, jestli je sleva skutečná. Je tak skutečná, jako je Black Friday v úterý. Ale tak naléhavá, jak kdysi mizející podpultové banány.

S inovativním řešením proti čekání v řadách nejnověji přišla japonská automobilka Nissan

Použila v křeslech technologii vyvinutou pro svá autonomní auta. Díky ní se nejenže zamezí předjíždění v řadách, ale samotné čekání se pro lidi rázem stane mnohem pohodlnější a snesitelnější.

Novinka s názvem ProPilot Chair pomocí senzorů rozpozná pohyb člověka, který je na řadě, uvolní křeslo a automaticky posune dopředu všechny ostatní čekající. Užitečnou vychytávku už aktuálně testují v ostrém provozu v restauracích i muzeích v Japonsku. Jak to celé vypadá? Přesvědčte se sami ve videu.

Anketa

Jaký známý produkt nesl za socialismu název CLEA?
Zápalky.
0,5 %
Cigarety.
98,8 %
Prací prostředek.
0,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2897 čtenářů.

Anketa

Na co se používala Solvina?
Na odstraňování nečistot ze šatů.
0,6 %
Na odstraňování nečistot z lidské kůže (hlavně rukou).
98,9 %
Na odstraňování nečistot z koberců.
0,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2727 čtenářů.

Zdroje:

Josef Goldmann a Karel Kouba: Hospodářský růst v ČSSR, 1. vyd. Praha : Academia, 1967

Svět motorů 11/1968, str. 10-11

Ota Šik: Socialismus dnes?, Praha: Academia, 1990. 206 s. Dostupné online

Ladislav Cabada, Michal Kubát: Úvod do studia politické vědy. Plzeň: Aleš Čeněk 2007, ISBN 978-80-7380-076-5. Kapitola Politické ideologie, Socialismus

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz