Článek
- Slováci i Češi starší 15 let vypijí ročně v průměru třináct litrů čistého alkoholu na osobu.
- Celosvětový průměr, který aktuálně činí 6,2 litru, přitom oba národy převyšují dvojnásobně.
- Za ostatními evropskými zeměmi přitom stále zaostávají. Nejvyšší čísla zaznamenali v Rusku (15,1 litru), Litvě (15,4), Moldavsku (16,8) a Bělorusku (17,5).
Když přijde na výběr druhu alkoholu, máme odlišné chutě.
Češi se nálepky „pivní národ“ nezbaví. Spotřeba piva zde tvoří až 54 % celkové spotřeby alkoholu. Slováci naproti tomu raději sáhnou po tvrdém alkoholu, který tvoří 46 % celkové konzumace.
Češi pivo pijí za nižší ceny než Slováci, pod co se podepsala spotřební daň i euro. Podle průzkumu Sky Picker mají Češi druhé nejlevnější pivo v Evropě, Slováci si na pátém místě připlatí o něco více.
Chuť na víno je u obou národů přibližně stejná a tvoří kolem 20 % celkové konzumace alkoholu.
Slovenské přísloví říká: Alkohol žádá nejprve prst, pak ruku, a nakonec celé tělo i duši.
Češky pijí víc než Slovenky.
Zatímco na Slovensku ženy průměrně vypijí kolem 6 litrů alkoholu ročně, Češky ho pijí téměř o dva litry více (7,8 litru na ženu ročně).
Slovensko se za zemi abstinentů prohlásit nemůže, žije jich tu však výrazně více než v Česku. Na Slovensku tvoří 16,3 % populace, v Česku je to jen 2,6 %.
Slavíme stejně. Co se týče nárazového pití, do kterého se počítají i různé oslavy, rozdíly mezi oběma národy se stírají. Čas od času si přitom v obou zemích vypije kolem 43 % lidí.
Vedlejší účinky alkoholu jsou v Česku fatálnější.
Autoři studie uvedli, že v roce 2012 přišlo celosvětově k 3,3 milionu úmrtí v důsledku konzumace alkoholu. Ta může mít za následek více než 200 různých onemocnění včetně cirhózy jater, několika druhů rakoviny, ale také tuberkulózy a zápalu plic. Cirhóza jater, která se lidově nazývá i alkoholovou nemocí, je na Slovensku běžnější než v Česku. Vyskytuje se u téměř 40 % mužů a 12 % žen, v Česku je to u 23,7 % mužů a 9,4 % žen.
Na následky dopravních nehod souvisejících s nepovolenou konzumací alkoholu za volantem v Česku umírá o třetinu více lidí než na Slovensku.
Na Slovensku se dá spočítat dvojnásobně více případů závislosti na alkoholu než u českých sousedů.
Slovensko - 5,5 %, Česko 2,6 %. Alkohol je zároveň nejčastější důvod, pro který jsou lidé hospitalizováni na psychiatrii, teprve pak následují pacienti se schizofrenií a depresemi. Od roku 2010 do roku 2013 počet pacientů závislých na alkoholu stoupl v SR na 11 350, z nich kolem 80 % tvoří muži.
Nejvíc hospitalizovaných, více než 2000 ročně, je v Prešovském a Košickém kraji, najméně v Trnavském a Bratislavském, kde kvůli této diagnóze umístili méně než 1000 pacientů. Skutečnost, že nejvíce závislých na alkoholu je na východě Slovenska, souvisí s vyšší konzumací koncentrovaného alkoholu. Slováci na západě, který je známý vinařskými oblastmi, preferují nápoj bohů.
Konzumace alkoholu přispívá k 3 milionům úmrtí každý rok na celém světě.
Stejně jako k invaliditě a špatnému zdravotnímu stavu milionů lidí. Celkově je škodlivé požívání alkoholu odpovědné za 5,1 % celosvětové zátěže nemocemi.
Škodlivé požívání alkoholu je zodpovědné za 7,1 % a 2,2 % globální zátěže nemocemi u mužů a žen. Alkohol je hlavním rizikovým faktorem předčasné úmrtnosti a invalidity u osob ve věku 15 až 49 let, přičemž představuje 10 % všech úmrtí v této věkové skupině. Znevýhodněné a zvláště zranitelné skupiny obyvatelstva mají vyšší míru úmrtí v důsledku alkoholu a hospitalizace.
Jak se říká - všeho s mírou. Aby to nedopadlo třeba takhle:
Přijde opilý muž domů a žena křičí: Včera jsi byl střízlivý a dnes jsi zase opilý. Muž odpovídá: Vidíš, včera jsi byla šťastná ty, dnes já.
Statistické informace pocházejí ze studie, kterou zveřejnila Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO).
Anketa
Zdroje: