Hlavní obsah
Cestování

Který národ je postrachem Tater: na túru chodí v lodičkách a sandálech

Foto: Pixabay com

Češi Tatry stále milují a navštěvují je v hojném počtu. Je nedisciplinovaný Čech v horách pouze obyčejný mýtus?

Článek

Čeští turisté, kteří tvoří nejpočetnější zahraniční skupinu návštěvníků na Slovensku, se v minulosti dostali do pozornosti médií i veřejnosti kvůli tragickým nehodám při turistice v zemi pod Tatrami. Podle statistik Slovenské horské služby záchranáři v různých pohořích země nejčastěji pomáhali Slovákům a Polákům.

Podle statistik přijede na Slovensko každoročně kolem 700 tisíc Čechů. Možná právě to způsobilo, že jsou pasováni na nejhorší turisty. Je to ale opravdu pravda?

Jednou strhnou lavinu, pak utrpí zlomeninu.

Nebo jdou na vrchol jen v ponožkách a sandálech. Co Čech, to magnet na problémy. Alespoň tak si to myslí mnozí našinci, když se doslechnou o trampotách turistů mimo české hranice.

Hoteliéři v Tatrách mají na přežívající mýtus s Čechy jasný názor. Je to spíše o člověku, ne o národnosti. Jde spíše o to, jak se v horách chováte. O Češích je známo, že jsou ranní ptáčata. Mnohokrát mají lépe nastudované trasy.

Nedisciplinovaný Čech na horách je, podle exšéfa Horské záchranné služby (HZS) a záchranáře Jozefa Janigu, pouze obyčejný mýtus.

Asi mají silnější bulvár, který z malých věcí udělá publikovanou aféru. Ojedinělé případy nejsou zrcadlem české turistické obce. V Tatrách mají Češi dokonce originální sebedisciplínu. Oni tomu říkají, že jsou ukáznění, tedy po našem disciplinovaní. Na túru vyjíždějí brzo ráno. Krátce po poledni už sedí na pivu. Turistu z Čech ve věku kolem 50 let dávám často za vzor.
Foto: Pavol Svetoň /Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Záchranná akce. Vrtulníková záchranná zdravotní služba - vrtulník Agusta.

Tatry nejsou Krkonoše.

Podle Tomáše Franka, z bezpečnostní sekce Českého horolezeckého svazu, čeští turisté slovenské hory podceňují. Myslí si, že když jsou menší, jsou i méně nebezpečné. Není to pravda. Západní Tatry jsou nejlavinóznějším pohořím ve střední Evropě.

Myslí si totiž, že když jsou to nižší hory než Alpy, jsou i méně nebezpečné, ale to nemusí platit. V Tatrách se rychleji zhorší počasí než v Alpách, protože Tatry jsou osamělým vysokohorským masivem, na který narážejí klimatické vlivy z více stran.

Kromě terénu je důležitým faktorem úrazů na horách i počasí.

V letním období jsou to hlavně bouřky spojené s blesky, které si vyžádaly v uplynulém roce oběti v Malé Fatře a pod Kriváněm ve Vysokých Tatrách. V létě proto horští záchranáři doporučují sledovat výstrahy před bouřkami na stránce HZS nebo na stránce SHMÚ.

Bouřky se na horách objevují většinou odpoledne, proto je třeba vyrážet na hory brzo ráno, aby se turisté v době bouřky nenacházeli na otevřených plochách a na hřebenech hor.

Během uplynulé sezony zasahovala HZS až ve 2 204 případech.

Polovinu nešťastníků tvořili Slováci, téměř každý pátý byl Polák. Čechům se pomáhalo v 6,8 % případů, před 10 lety to bylo na úrovni 20 %.

V poměru návštěvnosti a úrazovosti jsou na tom nejlépe Slováci, za nimi jsou Češi. Naopak - Poláci a Maďaři jsou na tom špatně, když podíl jejich úrazů je téměř dvojnásobný.

  • Podíl návštěvnosti Tater (v %): 66 Slováci, 9,2 Poláci, 6,8 Češi,2,6 Maďaři.
  • Podíl na úrazovosti (v %): 51,2 Slováci, 17,5 Poláci, 8,19 Češi, 5,45 Maďaři.

Za zimní sezonu horští záchranáři ve všech střediscích provedli 1946 zásahů.

Zachraňované byly osoby třiceti různých národností. Nejvíce Slováků 1194, Poláků 252, Maďarů 132, Čechů 118, zbylé případy byly zachraňované osoby jiných národností. Většinu zranění tvořily středně těžké případy 940, lehkých bylo 613, a těžkých 202, zbytek tvoří případy bez zranění, pátrání, vyprošťování z nedostupného terénu a jiné. Smrtelných případů bylo 20.

Největší část smrtelných případů tvořily pády horolezců a turistů - 9 případů a 3 osoby zahynuly v lavině. Vzrostl počet lavinových neštěstí, kde HZS eviduje 28 stržených, z toho 8 zraněných.

Hory jsou krásné, ale i zrádné.

Umějí být neúprosné vůči těm, kteří nerespektují jejich zákony. Dnes se setkáváme často s podceňováním nebezpečí hor a přeceňováním vlastních sil. Do hor chodí stále více lidí, ale souběžně s narůstáním návštěvnosti stoupá i úrazovost.

Pokud se někdo začíná pohybovat na horách, měl by zvyšovat náročnost postupně a být adekvátně vybaven. HZS opakovaně pomáhala turistům, kteří měli nevhodnou obuv. Nevhodné boty způsobují velkou část úrazů. Je to hazard s vlastním zdravím.

Anketa

Jaké jsou podle vás příčiny úrazů a neštěstí v horách?
Neznalost terénu a zásad pohybu v terénu
4,3 %
Nedostatečná výstroj a výzbroj
3,2 %
Podcenění vývoje povětrnostních podmínek
3,4 %
Podcenění nebezpečí a přeceňování vlastních sil
89,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1453 čtenářů.

Prameny:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz